Jsou multiplikační expanze nebo naopak kontrakce výroby způsobené změnou zamýšlených autonomních
výdajů žádoucí nebo ne? Odpověď závisí na požadované úrovni celkového reálného důchodu. Potenciální
reálný důchod jsme definovali v kap. 2 jako úroveň reálného důchodu odpovídající přirozené míře
nezaměstnanosti. Multiplikovaný růst nebo pokles výroby je žádoucí, jestliže posune ekonomiku blíže k
potenciálnímu reálnému důchodu a nežádoucí tehdy, když ekonomiku od potenciálního reálného důchodu
odklání.
Předpokládejme, že úroveň potenciálního reálného důchodu je 400 mld Kč. V obr. 3.5 by byla úroveň
zamýšlených autonomních výdajů E0P = 100 mld Kč nejvýhodnější, neboť tak by byla relizována rovnovážná
úroveň důchodu Y = 400 mld Kč v bodě J. Na druhé straně, pokles E0P o 25 mld Kč by snížil rovnovážný reálný
důchod Y na 300 mld Kč v bodě B a vytvořil by tak rozdíl mezi skutečným a potenciálním důchodem o 100 mld
Kč.
Co může způsobit pokles skutečného reálného důchodu pod jeho potenciální úroveň? Za nejvýznamnější
faktor bývá považován pokles zamýšlených investic (Ip). Změny v plánech firem nejsou ale jedinou možnou
příčinou poklesu zamýšlených autonomních výdajů. Pokles autonomní spotřeby domácností (C0) může mít stejný
dopad na důchod jako pokles zamýšlených investic.
Žádné komentáře:
Okomentovat