Pro měření GDP používají ekonomové tři metody. Jedná se o metodu výdajovou, metodu důchodovou a
metodu odvětvovou.
Výdajová metoda
Výdajovou metodou měříme GDP jako celkové výdaje na nákup zboží a služeb. Úkolem systému
národního účetnictví je poskytovat určitou skupinu logických definic a přesných měřítek celkového produktu či
celkového důchodu dané ekonomiky. Vzniká zde však jeden problém. Existence nepřímých daní způsobuje, že
existuje rozdíl mezi cenou, kterou platí spotřebitelé a cenou, kterou obdrží firmy. Proto lze získat buď hodnotu
GDP v tržních cenách - GDPMP (včetně nepřímých daní) nebo hodnotu GDP v cenách výrobních faktorů -
GDPFC (tj. v cenách, které obdrží firmy poté, co byly zaplaceny nepřímé daně).
Jaké výdaje musíme sečíst, abychom dostali GDP? Měříme-li GDP v tržních cenách (GDPMP), sečteme
spotřební výdaje, investiční výdaje, státní výdaje na nákup zboží a služeb a čistý export:
GDPMP = C + I + G + NX (14)
GDP v tržních cenách (GDPMP) však převyšuje GDP v cenách výrobních faktorů (GDPFC) o částku
nepřímých daní (TN). Zvýší- li se nepřímé daně, roste GDP v tržních cenách, i když fyzický objem celkového
produktu se nezměnil. Proto je mnohdy relevantnější měřit GDP v cenách výrobních faktorů, neboť hodnota
celkového produktu je tak nezávislá na výši nepřímých daní. Tím získáme celkovou přidanou hodnotu neboli
celkovou finální produkci ekonomiky, což můžeme považovat za ukazatel typu celkový produkt (Q):
GDPFC = Q = C + I + G + NX - TN
Žádné komentáře:
Okomentovat