Velkoobchod
Význam a základní funkce velkoobchodu:
1) Zásobuje maloobchodní síť, překonává časový rozpor mezi výrobou a spotřebou.
2) Vyrovnává rytmus výroby s rytmem dodávek zboží do maloobchodní sítě, soustředění a skladování zásob ve velkoobchodních skladech.
3) Zlevňuje přiblížení zboží místu spotřeby
4) Vykonává a řídí řadu operací, které jsou přímým pokračováním výroby zboží – přesun zboží z výroby do skladu. Vnitřní přeprava, manipulace, přeprava do maloobchodu
5) Přetváří úzký výrobní sortiment na sortiment spotřební, kompletování zásilek, příprava sortimentu k expedici, dohotovení zboží (dozrávání ovoce)
6) Propagace zboží např. na výstavách a veletrzích.
Členění velkoobchodních skladů:
1) Z hlediska výstavby:
a) Sklady otevřené – oplocená plocha s úpravou podkladu. Dobré
přístupové podmínky.
b) Polootevřené – Zastřešená plocha bez bočních stěn
c) Uzavřené – Chrání výrobky proti všem atmosférickým vlivům
d) Výškové – Uzavřené sklady s výškou do 8m
e) Halové –
f) Etážové –
2) Z hlediska funkce v zásobovacím systému:
a) Nákupní – soustřeďování zboží od výrobců a jeho následné odeslání prodejci
b) Rozdělovací a třídící – třídí se zde velké zásilky pro maloobchod
c) Pro sezónní a dlouhodobé skladování
d) Obchodní – základní funkcí kromě skladování je i změna sortimentu
e) Odbytové – umístěny u výroby, jeden výrobce mnoho odběratelů
f) Veřejné a nájemné – skladování zboží pro zákazníka
g) Tranzitní – v místech velké překládky zboží (přístavy, nádraží…)
h) Konsignační – odběratel zřizuje u dodavatele, odebírá dle spotřeby a platí
v časovém odstupu.
3) Z hlediska sortimentu:
a) Sortimentální – pro jednu skupinu zboží
b) Univerzální – pro větší sortiment zboží
c) Úzce specializované – pro části sortimentu
4) Podle stupně mechanizace:
a) Automatizované – část pohybu zboží je zajištěna automaticky
b) Plně automatizované – téměř všechny nebo všechny manipulační procesy jsou
automatizované
c) Mechanizované – mech. Prostředky netvoří celek a řeší pouze část pohybu
d) Vysoce mechanizované – progresivní technologie, s prvky automatizace při
příjmu, skladování, vyskladňování spolupracuje
člověk
e) Sklady ruční
Formy velkoobchodní činnosti
Většinu velkoobchodních zařízení tvoří velkoobchodníci – zprostředkovatelé mezi výrobci a maloobchodním nebo průmyslovým sektorem.
Formy činností velkoobchodníků:
1) Zprostředkovatelská forma – nezadržuje žádné zásoby, shromažďuje objednávky od odběratelů a předává je výrobcům a dodavatelům – přímá zásilka zboží.
2) Zásilková forma – katalogy a propagační literatura, možnost vybrat zboží podle přání a objednat je písemnou formou.
3) Regálová forma – zprostředkovatel dodá obchodu stojany, naplní je zbožím, maloobchodník platí smluvní cenu za prodané zboží.
4) Samoobslužná forma – tzv. „zaplať a odvez“ (cash carry), velký výběr zboží, platba v hotovosti nebo šekem.
5) Prodejní forma – v prodejní kanceláři jsou vystaveny výrobky podniku, nejsou zde zásoby
6) Kompilátorská forma – (kompilace = práce vzniklá sestavením různorodých prvků) shromažďování zboží, balení do krabic nebo konzervace, dodávka do maloobchodů.
Pracovní činnost a operace ve velkoobchodě
Provoz ve skladu musí být organizován, aby proces skladování včetně příjmu, ukládání, přípravě k expedice, vlastní expedici a rozvoz zboží tvořil ucelený řetěz. Proces musí proběhnout s nejmenšími ztrátami na zboží a s nejvyššími úsporami lidské práce.
Provoz dělíme na:
1) Nákup a příjem zboží
2) Skladování zboží
3) Prodej a expedice zboží
Dodavatelsko – odběratelské vztahy
1) Kontakt s prodejnou – Na základě smlouvy o dodávkách zboží informuje dodavatel prodejny o nových druzích zboží a předkládá vzorky. Ve spolupráci s prodejnou může velkoobchod provádět průzkum poptávky.
2) Zásobování prodejen – Základem je aktivní přístup dodavatele. Zásobování prodeje musí být plynulé v potřebném množství, struktuře, sortimentální skladbě a kvalitě.
Ze vztahu mezi prodejcem a dodavatelem vyplívají tyto povinnosti:
a) Povinnosti odběratelů
1) Sledování pohybu zásob
2) Přehled o nákupní činnosti podniku
3) Přehled činnosti dodavatelů
4) Sledování nových druhů zboží
5) Včasné předkládání objednávek
6) Respektovat rozvozní plán
b) Povinnosti dodavatelů 1) Informovat odběratele o novém zboží
2) Průzkum trhu
3) Návrh objednávkového a rozvozního plánu
4) Složení zboží
5) Převzetí obalů
Objednávání zboží prodejnou má tyto formy:
1) Písemnou objednávku
2) Telefonicky
3) Prostřednictvím obchodního zástupce
4) Osobně
Maloobchodní síť
Soubor prodejních jednotek, které zásobují obyvatelstvo spotřebním zbožím, označujeme jako maloobchodní síť. Provozní jednotky jsou vzájemně provázané co do sortimentu, typů i organizace provozu. Z hlediska působení v místě či oblasti lze maloobchodní síť členit na základní a doplňkovou.
Základní maloobchodní síť – funguje pravidelně po celý rok a má relativně stálý okruh zákazníků v příslušné oblasti. Obchodně provozní jednotky mají pevné stanoviště.
Doplňková maloobchodní síť – je tvořena jednotkami používanými pro nabídku při krátkodobém a místním zvýšení poptávky.
Z hlediska typu osídlení, kde maloobchodní síť působí, lze rozlišit maloobchodní síť městskou a venkovskou.
Městská maloobchodní síť – nabízí veškerý obchodní sortiment vyskytující se na trhu spotřebním zbožím.
Poptávka po zboží je v jejím teritoriu vysoká. Konkurenční prostředí je výraznější, neboť zákazníci při relativně krátkých docházkových vzdálenostech mohou snadno přesunout své nákupy do jiné prodejny.
Venkovská maloobchodní síť – musí počítat s nižší hustotou osídlení a s nižší poptávkou po zboží.
Uspořádání maloobchodní sítě
Obchodní síť má svým uspořádáním a strukturou zajišťovat nejen rozvoj (prosperitu) provozujících obchodních firem, ale i prosperitu občanské vybavenosti určitého regionu. Maloobchodní síť má bezprostřední vliv na životní úroveň a způsob života obyvatelstva. Při vytváření maloobchodní sítě mají hlavní slovo obchodní firmy. Ty rozhodují o umístění svých provozoven. Nicméně státní a samosprávné orgány dohlížejí a regulují proces využívání území. Rozhodnout kam umístit svou prodejnu je pro obchodníka složitý proces.
Co vše musí obchodník při tom zvažovat:
1) Počet obyvatelstva obce nebo města – hustota obyvatelstva v určité lokalitě působí na zvyšování nebo
snižování potenciálních zákazníků určité maloobchodní jednotky.
2) Akční rádius prodejny – znamená prostředí, v němž jednotka působí a je schopna zajistit nákupní
podmínky pro svůj okruh zákazníků a které potřebuje na zajištění své existence. Akční rádius maloobchodní jednotky je dán charakterem sortimentu, hustotou obyvatelstva, docházkovou vzdáleností, nákupním spádem atd…
3) Docházkovou vzdáleností – je označována dosažitelnost provozní jednotky pro zákazníka v přijatelném
čase.
Druhy prodejen
Prodejny se od sebe liší šířkou a hloubkou nabízeného sortimentu, rozsahem poskytovaných služeb, velikostí, formou prodeje atd. Každá prodejní jednotka má jiný charakter.
Hlavní typy prodejen, se kterými se v současné době setkáváme, můžeme seřadit do třech skupin:
1) Stacionární jednotky – prodejny stálé s pevným stanovištěm
2) Ambulantní prodejny – provozní jednotky se stanovištěm pohyblivým
3) Objednávkové provozní jednotky – firmy, které zajišťují prodej zákazníkům podle katalogů, kdy zboží je mu dodáno přímo do domu.
Běžné prodejny – jsou to prodejny potravinářské i nepotravinářské nabízející souborný nákup zboží. Jejich prodejní plocha může být od 30 – 2500 m2 . Jsou umisťovány v přízemí a v prvním patře obytných budov. Podle šířky a hloubky nabízeného sortimentem se člení na:
Plnosortimentní jednotky – prodejna potravin
Smíšené jednotky – jejich sortiment zahrnuje jak potraviny tak i nepotraviny, je široký,
ale mělký.
Specializované prodejny – např. prodejna sklo – porcelán. Sortiment je široký a
hluboký.
Úzce specializované prodejny – jsou to prodejny s poměrně úzkým, ale hlubokým
záběrem sortimentu. Podobně jako specializované prodejny jsou umisťovány do městského centra. Příkladem mohou být prodejny se zbožím investičního charakteru, které si zákazník kupuje jednou za život.Případně kombinované jednotky
V současné době se u nás rozvíjí tzv. diskontně orientované jednotky. Jsou to supermarkety, hypermarkety a diskontní prodejny. Mají některé společné znaky. Především to jsou nízké provozní náklady, protože prodej je uskutečňován na velkých plochách s použitím mechanizace. Rozsah služeb je omezen. Prodej je zaměřen na zboží s rychlou obrátkou.
Supermarkety – prodejní jednotka je zaměřena na potravinářské a nepotravinářské zboží denní a časté poptávky. Samoobslužný prodej je doplněn individuální obsluhou. Prodejní plocha je v jednom podlaží samostatného provozního objektu, velikosti minimálně 400 m2. Supermarkety jsou velkokapacitní prodejny. Jejich umístění je velice široké – centra měst, centra městských čtvrtí, dopravní uzly, ale i jako součást obchodních domů.
Hypermarkety – takto jsou označovány velké prodejní jednotky se samoobsluhou, které mají za základ vždy plný potravinářský sortiment a velký rozsah nepotravin. Ve všech hypermarketech je zajištěno občerstvení. Oproti supermarketům jsou větší, s prodejní plochou od 3 do 15 tis. m2. Hypermarket je umísťován většinou na okraji měst a je vždy doplněn velkou parkovací plochou, bývá také zřizován samostatně u dálničních tahů.
Diskontní prodejny – slouží jako centra levného nákupu.Jsou to samoobslužné prodejny s jednoduchým vybavením, které nabízejí potravinářské zboží a průmyslové zboží denní spotřeby za nižší než obvyklé ceny. Nižších cen, zajišťujících rychlou obrátku zásob je dosaženo úsporou provozních nákladů, zejména:
1) Prodejem zboží převážně přímo z balení (palet, kartonů). K informaci o cenách slouží
výrazné cenovky nad prodejním místem.
2) Vyloučením obslužných úseků
3) Omezením nebo úplným vyloučením sortimentu, vyžadujícího technicky náročné
prodejní zařízení.
Diskontní prodejny zpravidla nevedou plný sortiment, ale jejich nabídka bývá omezena na 600 – 800 položek. Zařízení je jednoduchého skladového typu. Samoobslužný regálový prodej je doplněn prodejem z palet a rolltejnerů.
Obchodní domy – obchodní domy zajišťují prodej pod jednou střechou. Vznikly již v 19. stol. A jsou i dnes zákazníky oblíbeny. Představují soubor specializovaných prodejen s možností komplexního nákupu. Prodejní plocha zaujímá rozlohu mezi 2500 – 20 000 m2. Prodejní plocha je vždy situována ve větším počtu podlaží. V jednotlivých podlažích je provoz obchodního domu často organizován formou uzavřené samoobsluhy. Takové uzavřené podlaží s vymezenými vstupy pro zákazníky a s výstupem přes inkasní zónu nazýváme etážovou samoobsluhou.
Obchodní domy mohou být:
1) Univerzální – nabízejí široký a poměrně hluboký sortiment potravinářského a
nepotravinářského zboží.
2) Specializované – nabízejí většinou nepotravinářské zboží.
Odborné velkoprodejny – pro tyto prodejní jednotky je typická samoobslužná forma prodeje v samostatném, většinou jednopodlažním objektu. Jsou vybaveny parkovištěm. Např.: OBI, BAUMAX…
Prodejní stánky – pevné stánky a kiosky jsou součástí stálého obchodního vybavení určité oblasti.Přenosné a pojízdné stánky se využívají dočasně při různých příležitostech zvýšeného
zájmu o určité zboží. Využívají se např. při sportovních příležitostech, poutích, srazech a shromážděních.
Pojízdné prodejny – prodej v pojízdných prodejnách – autobusech se uskutečňuje v řídce osídlených oblastech venkova a někdy se používá i k zásobování podniků a odloučených pracovišť. Pojízdné prodejny nejčastěji prodávají potravinářské zboží, případně smíšený sortiment. Prodej bývá řešen jako samoobslužná forma nebo prodej s obsluhou. Nevýhodou jsou vysoké provozní náklady (pohonné hmoty), což vede k vyšším cenám zboží.
Žádné komentáře:
Okomentovat