Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

32) Peníze

Peníze

Je to prostředek směny zboží a služeb za uznávanou jednotku, ve které jsou vyjadřovány ceny.
Nejprve byly tzv.:
1) Zbožové peníze (drahé kovy, zlato)
2) Papírové peníze
3) Kovové mince
4) Bankovní peníze (šeky, karty…)

Vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení materiální výměny, založené na směňování statků v naturální podobě, peněžní směnou. Peněžní směna umožňuje efektní fungování trhů, a vede k vysoký, úsporám ekonomických zdrojů. Specifický charakter peněz je dán vlastnostmi, kterými se toto aktivum liší od ostatních: není volně reprodukovatelný statek a není možné jej bez omezení nahradit statkem jiným.
Peníze v tržním ekonomice plní 3 významné funkce:
1) Jsou prostředek směny
2) Jsou zúčtovací jednotkou
3) Jsou uchovatelem hodnot

1) Funkce peněz jako prostředek směny - vychází ze schopnosti peněz zprostředkovat směnné akty a je založena na obchodě všech ekonomických subjektů přijímat je k úhradě – závazků.
Tuto úlohu plní jednak:
a) Oběživa
b) Bankovní peníze

2) Funkce peněz jako zúčtovací jednotky – vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech ostatních statků a služeb, aktiv a pasiv.

3) Funkce peněz jako uchovatele hodnot – vyplívá to z toho, že peníze pomáhají udržovat hodnoty v čase, nemusíme je vynakládat pouze na bezprostřední nákupy statků a služeb, můžeme si je rovněž odložit a nákupy odložit na později.

Související pojmy:
1) Měna – soustava peněz určitého státu
2) Měnová jednotka – základ každé měny (u nás 1 Kč)
3) Měnový kurz – je to poměr mezi měnovými jednotkami různých států
4) Valuty – cizí měny: a) Konvertibilní – volně směnitelné
b) Vázané
5) Devizy – jsou pohledávky směnitelné na cizí měnu a v ní splatitelné
6) Kupní síla peněz – je dána množstvím zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit.



Poptávka po penězích



Při zkoumání důvodů, které vedou ek. subjekty k držbě peněz zjistíme, že do popředí vstupují 3 základní motivy:
1) Transakční – je to přímo závislé na množství statků a služeb, jež ekonomika vytváří a jejich cíle(
přesněji na vývoji cenové politiky)
2) Opatrností – je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případ neočekávaných
událostí vyžadující určité fin. zdroje.
3) Finanční – je to odrazem skutečnosti, že peníze představují pro ek. Subjekty jednu z forem
bohatství a že jejich držba je spojena s porovnáním s užitky, které přinášejí i jiné formy
bohatství.

Poptávka po penězích je tedy souhrnem všech těchto tří druhů poptávek.



Nabídka peněz


V moderním tržním hospodářství je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem. Tyto peníze mají buť podobu papírového oběživa a mincí nebo zápisů na bankovních účtech nebo v pamětích počítačů. Akceptování peněz s nuceným oběhem ek. Subjekty je založena na autoritě vlády, která je vydává jako legální platidlo. Vývoj důvěry v peníze je však do značné míry závislý i na peněžní politice, kterou sleduje vláda a centrální banka. Nabídka peněz je závislá především na regulačních opatřeních vlády a centrální banky. Centrální banka přímo vytváří monetární bázi složenou z oběživa (mincí a papírových peněz) a z bankovních rezerv.
Celková nabídka peněz v ekonomice je tedy na jedné strane vytvářena centrální bankou, která determinuje monetární bázi a na druhé straně je však rozšiřována komerčními bankami. Nabídka peněz a poptávka po penězích určují společně úrokovou sazbu a vytvářejí rovnováhu na trhu peněz.

Žádné komentáře:

Okomentovat