PTAKOŘITNÍ:
Spojují znaky připomínající plazy se znaky živorodých savců. Vývodné cesty trávicího,vylučovacího a rozmnož. ústrojí ústí do kloaky.V pletenci přední končetiny nalezneme krkavčí kost. Tělo je pokryto srstí, ježury mají kromě toho i vytvořené bodliny . Termoregulace ptakořitných není ještě dokonalá. Ze smyslů je nejdůležitější čich.Oči jsou malé a mají ještě zachovanou mžurku .
Rozmnožují se vejci s kožovitým obalem stejného typu ,jaká snášejí plazi. Ptakopysk australský a ježura australská. V březích vod si ptakopysk vyhrabává hluboké nory .Tělo má pokryté srstí. Čelisti mají tvar zobáku krytého bohatě inervovanou kůží.Zuby mají pouze mláďata, ale brzy je ztrácejí. Okraje zobáku jsou vroubeny lamelami podobně jako u vrubozobých ptáků. Potravu loví pomocí zobáku na dně vod. Při tom se orientuje především hmatem.
Zvláštností samců ptakopyska i ježur jsou duté rohovité ostny napojené na jedové žlázy ,které jsou umístěné na kotnících zaních nohou.
Ptakořitní jsou tak jediní savci s vyvinutou jedovou žlázou. Ježury mají tělo kryté kromě srsti více či méně vyvinutými bodlinami .
Čelisti mají srostlé a trubicovitě prodloužené s malým ústním otvorem na konci. Dlouhý daleko vysunutelný jazyk slouží k lovu potravy -mravenců a termitů. Žijí noční způsobem života.
Všechny ostatní savce řadíme do podtřídy ŽIVORODÍ.
Zakrnělé zbytky živorodých savců známe ze středních druhohor, z jury
Žádné komentáře:
Okomentovat