POLOSTRUNATCI
Obývají mořské dno. Jsou představovány dvěma základními tvarovými typy:
pohyblivými : žaludovci
přisedlými: křídložábrými
S věncem chapadel a střevem ve tvaru U. Nejvýznačnějšími znaky:
1. hřbetní vychlípenina hltanu(tzv.stomochord), která má podobnou stavbu jako struna hřbetní strunatců a vyztužuje přední část těla.,
2. hltan proděravěný párovými štěrbinami,které slouží k dýchání.,
3. nervová soustava,která obsahuje hřbetní a břišní pruh., přední část hřbetního pruhu je trubicovitá.
Jsou to mikrofágové.
STRUNATCI
Strunatci dosahují nejvyššího stupně tělesné organizace mezi mnohob. organismy. Zahrnují tvarově rozmanité živočichy. Vyznačují se následujícími znaky:
1. prvotní opora těla má podobu podélně uloženého tenkého válce tvořeného zvláštním typem pojivové tkáně . Nazýváme ji struna hřbetní ( chorda dorsalis).
Může být trvalým orgánem,který se vyskytuje po celý život v těle evolučně nižších strunatců, nebo orgánem přechodným, přítomným pouze u zárodečných stadií evolučně vyšších strunatců, kde je v průběhu vývoje zatlačena do podoby meziobratlových plotének a nahrazena páteří .
V průběhu zárodečného vývoje vzniká z hřbetní plochy prvostřeva .
2. V průběhu zárod. vývinu strunatců vznikají prolamováním stěn přední části trávicí trubice (hltanu) párové žaberní štěrbiny. U nižších strunatců jsou to trvalé struktury ,u vyšších v průběhu mizí.
3. Strunatci mají trubicovou nervovou soustavu.Vzniká ve stadiu gastruly vchlipováním hřbetní části ektodermu.
4. Strunatci mají tzv. pravý ocas ,tj. část těla vybíhající za řitní otvor,kterou již neprochází trávicí trubice.
Žádné komentáře:
Okomentovat