ČELISTNATCI 1: PARYBY - žraloci, rejnoci

ČELISTNATCI

Čelistnatci jsou obratlovci, jejichž lebka má horní a dolní čelist.

PARYBY

Vývojový počátek paryb spadá do období středního devonu. Od karbonu dochází k jejich významnému rozvoji. Dnes jsou charakteristickou součástí mořské fauny téměř celého světa ,hlavně teplých moří. Jen malý počet druhů vplouvá do řek.Jsou ekologicky úspěšnou skupinou.

U paryb lze rozlišit dva významné morfologické typy: žraloky a rejnoky

Žraloci: vetšina žraloků je přizpůsobena rychlému pohybu ve volné vodě a jejich tělo má protáhlý torpédovitý tvar .
Rejnoci: žijí u dna mají tělo dorzoventrálně zploštělé. Tělo má po obvodu lem, který vzniká srůstem párových ploutví. Ocas rejnoků bývá vzácně protažený. Hlava paryb vybíhá dopředu v rypec, pod kterým jsou napříč uložená štěrbinovitá ústa. Ocasní ploutev je nesouměrná s větším horním lalokem. Je hlavní pohybovým zdrojem u žraloků. Párové ploutve prsní využívají vztlak vody a plní tak fci. výškových kormidel. Další párové ploutve jsou břišní. Z jejich vnitřní strany se u samců vyvynuly párové pářící orgány umožňující vnitřní oplození.
Hřbetní ploutve jsou nepárové stejně jako ploutev řitní ,která může u některých druhů chybět.
Všechny ploutve jsou vyztuženy rohovitými paprsky. Zvláštním znakem paryb jsou plakoidní šupiny. Jsou tvořené zubovinou a sklovinou. Zuby paryb mají stejné složení, jsou uloženy ve vazivu ve více řadách na čelistech a v tlamě. Funkční jsou pouze přední řady zubů, které jsou postupně nahrazovány zuby za nimi ležících řad.

Vnitřní kostra paryb je chrupavčitá, místa však může být zpevněna zvápenatěním. Lebka je tvořena mozkovnou chránicí mozek. Jako horní a dolní čelist funguje přeměněná horní a dolní část čelistního oblouku (1. žaberní oblouk)
Struna hřbetní je souvislá, zaškrcována těly oratlů. Na hlavě je vždy pár nápadných očí. Proudový orgán je uložen volně v kůži a v kožních rýhách, zejména na hlavě. Paryby využívají i čichového čidla umístěného ve slepě končícíchpárovýchčichových váčcích. Blanitý labyrint vnitřního ucha tvoří vejčitý a kulovitý váček a tři polokruhovité chodby. Střední i vnější ucho chybí.
Zvláštností trávicí soustavy je přítomnost spirální řasy uvnitř krátkého a nečleněného střeva, která zvětšuje jeho vnitřní vstřebávací plochu.
Střevo, močovody a vývody pohlavních orgánů společně vyúsťují v kloace.