DRUHOÚSTÍ - OSTNOKOŽCI: rozdělení do pěti tříd
LILIJICE jsou nejprimitivnější žijící ostnokožci, žijí přisedle dlouhým stonkem,jejich těla připomínají květy rostlin: tvoří je centrální kalich, na něj nasedají pohyblivá a ohebná ramena a stopkou je celé tělo přichyceno k podkladu, trávicí trubice vytváří smyčku a vyúsťuje uvnitř věnce ramen poblíž úst, pazí se nebo plavou nekoordinovanými pohyby ramen, žerou plankton,
jsou to mikrofágové.
HVĚZDICE jsou volně pohyblivý ostnokožci, tělo má podobu 5 a vícecípé hvězdy.
ústa na spodní straně, řitní na vrchní, mají vychlípitelný žaludek - z něj vybíhají do jednotlivých ramen rozvětvené slepé vaky, lezou po dně a jsou to dravci : žerou polypy, korýše, měkkýše i drobné ryby, vytrvalým tahem panožek otevírají lastury - vychlípí žaludek a vyvrhnou na kořist trávicí šťávy - mimotělní trávení - rozloženou potravu nasávají
HADICE mají zřetelnou hranici mezi terčovitým tělem a tenkými ohebnými rameny, mají slepou trávicí soustavu která je tvořena vakovitým žaludkem, pohybují se díky ramenům, bez pomoci panožek - využití k lovu, jejich tělo se může rozpadat na mnoho částí, každá z nich je základem nového jedince
JEŽOVKY mají kulovitá, bochníčkovitá nebo srdčitá těla. Nemají ramena. Jejich podkožní vápenité útvary jsou destičkovité a u většiny druhů vytvářejí souvislou pevnou kostru. Ostny ježovek jsou dlouhé a pohyblivé. S kostrou jsou spojeny jamýsi kloubními ploškami. Ježovky s nimi pohybují pomocí drobných svalů . Mezi osny jsou kromě panožek rozmístěné pohyblivé klíšťkovité útvary. Čistí povrch těla a podílejí se na chytání kořisti. -mají fci. ochranných orgánů. Některé druhy mají v ostnech jedové žlázy. Ústa se nacházejí na spodní straně -v ústní dutině některých druhů je složitý kousací a žvýkací orgán tvořený zuby a lištami -Aristotelova lucerna . Řitní otvor je na svrchní straně těla . Ježovky ,které mají srdčitý tvar těla nemají žvýkací aparát -zahrabávají se do bahna pomocí ostnů. Samotné ježovky jsou potravou ryb ,hvězdic a dravých plžů. Zástupce - ježovka jedlá
SUMÝŠI Mají redukovanou nesouvislou podkožní kostru v podobě mikroskopických destiček a vakovitý tvar těla -tzv .mořské okurky. Jejich ústa a řiť leží na opačných pólech těla v podélné ose. Jsou dvoustranně souměrní. Pohyb pomocí panožek.Mají dlouhá rozvětvená příústní chapadla ,která vznikla přeměnou panožek ,mají jedinou pohlavní žlázu a tzv. vodní plíce -vznikají jako vychlípenina střeva ,jsou to tenkostěnné rozvětvené vaky s dýchací a vylučovací fcí. V ohrožení vyvrhují část těla- která se zregeneruje. Živí se planktonem , část požírá bahno a tráví všechny organické zbytky, které obsahuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat