Koupě výrobního faktoru práce se sjednává s jejím vlastníkem a cenou je mzda. Cena je zase založena na motivaci nabídky a poptávky.
Poptávka po práci – je určena mezním produktem práce – MPL (stejně jako ostatní výrobní faktory) – podnikatel je ochoten najímat práci, jestliže příjem z mezního produktu bude větší než náklady na její získání. Dojde-li k rovnosti, nemá zájem o dodatečné jednotky práce. Poptávka se utváří na závislosti množství ostatních výrobních faktorů a jejich vzájemných poměrech.
Nabídka práce – domácnosti – efekt (mzda) musí být větší než oběť. Mzda – ocenění vynaložené práce (jejího mezního produktu). Nominální mzda není pro rozhodování tak důležitá, hlavní je reálná mzda (vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy – kolik zboží si může koupit).
w – reálná mzda
L – množství práce
S rostoucí mzdou roste i množství nabízené práce. Nabídka práce je pod vlivem tzv. substitučního efektu – domácnosti jsou rostoucím důchodem motivovány a zvyšují nabídku práce. To se zastavuje při určité míře reálné mzdy (wA), rostoucí reálná mzda omezuje nabídku práce. Když to bereme z pohledu domácností, domácnost upřednostní u svého člena „volný čas“ před nabídkou práce. Volný čas se využívá pro chod domácnosti, péči o děti atd. Je to způsobeno důchodovým efektem.
Jj. hlavne pomalu na trh práce :-)))
OdpovědětVymazat