Důsledky těchto změn
Převládajícím přístupem při hodnocení dopadů výše uvedených demografických trendů na systém penzijního pojištění a dalších oblastí hospodářské politiky (např. financování zdravotnictví) je negativní až mírně katastrofický tón, zhruba v intencích: „nerodí se děti → populace stárne → vymírá → v budoucnosti se současné důchodové, zdravotní a sociální systémy stanou bez zásadních reforem neufinancovatelné → demografický vývoj je již v současnosti příčinou problémů jako jsou deficity na účtech důchodového či zdravotního pojištění.“ Domnívám se, že tento přístup je do určité míry zavádějící, jak se budu snažit dále doložit.
Jak již bylo uvedeno výše, střední délka života je v ČR stále významně nižší než ve vyspělých zemích. Tento faktor společně s vyšší úmrtností seniorů v předchozích dekádách a obecně nízkému počtu obyvatel narozených v třicátých letech minulého století vede k tomu, že podíl obyvatel ve věku přes 65 let v české populaci není nijak závratně vysoký.
Tabulka 1: Věková skladba; procentuální podíly na celkové populaci; rok 2001
Věk 65+ (poproduktivní) Věk 15-64 (produktivní) Věk 0-14 (předproduktivní)
Itálie 18,4 % 67,4 % 14,2 %
Japonsko 17,6 % 67,9 % 14,5 %
Německo 16,4 % 68,3 % 15,3 %
Rakousko 15,7 % 67,8 % 16,5 %
Maďarsko 14,5 % 68,7 % 16,8 %
ČR 13,8 % 70,1 % 16,1 %
USA 12,6 % 66,2 % 21,2 %
Polsko 12,2 % 69,0 % 18,8 %
Slovensko 11,3 % 69,3 % 19,3 %
Irsko 11,2 % 67,2 % 21,5 %
Uganda 1,9 % 49,1 % 49,0 %
Žádné komentáře:
Okomentovat