Z výše uvedených tabulek vyplývá, že česká společnost se jak historicky, tak v mezinárodním srovnání nachází v současnosti v relativně příznivé demograficko - ekonomické situaci. Je pravdou, že tato příznivá situace se bude postupně zhoršovat, nijak se však v dohledné budoucnosti (20 – 30 let) nebude odlišovat od situace v jiných vyspělých zemích. Skutečně vážnější problém nastane pravděpodobně až odchodem kohorty narozené v sedmdesátých letech do seniorského věku, tedy zhruba za 35-40 let. Česká populace v posledních letech sice stárne demograficky, ale zatím nikoliv ekonomicky.
Již znatelným trendem ovšem je, že se mění tvar neproduktivní části populace. Zvyšuje se podíl seniorů (pozvolna) a klesá podíl dětské populace (silně). Problém ve veřejných financích představuje skutečnost, že starost o životní úroveň seniorů (důchody) je starostí státu, zatímco u dětské populace je z větší části ponechána rodině. V souvislosti s tímto trendem lze uvažovat například o vyšším zdanění produktivních bezdětných (například vyššími daňovými odpočitatelnými položkami na děti). Jestliže neklesají výdaje na školství při klesajícím počtu žáku, potom by zvýšené investice měly přispět k vyšším výnosům z lidského kapitálu a následně vyššímu hospodářskému růstu .
Žádné komentáře:
Okomentovat