Pojďme si nyní souvislosti klasického modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji.

Pojďme si nyní souvislosti klasického modelu fungování ekonomiky vysvětlit podrobněji.

V pravém dolním grafu je zachycena krátkodobá produkční funkce. V krátkém období můžeme zvyšovat výstup jen zapojením dodatečných jednotek práce (technologie i kapitálová zásoba jsou konstantní). V levém dolním grafu je zachycen trh práce. Poptávka po práci odpovídá meznímu produktu práce a je funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy poptávané množství práce klesá a naopak). Křivka nabídky práce je rostoucí funkcí reálné mzdy (s růstem reálné mzdy nabízené množství práce roste). V levém horním grafu je zachycena křivka konstantní nominální mzdy Wn. Křivka spojuje veškeré kombinace reálné mzdy a cenové hladiny, které odpovídají určité konstantní úrovni nominální mzdy – podél této křivky je nominální mzda neměnná. V pravém horním grafu potom vidíme trh statků a služeb. Křivka agregátní nabídky, je díky pružnosti cen, nominálních mezd a dokonalým informacím vertikální na úrovní potenciálního produktu. Křivka agregátní poptávky je odvozena z kvantitativní teorie peněz a je klesající.

Předpokládejme, že ekonomika je v rovnováze. Výstup je na úrovni potenciálního produktu, cenová hladina je P*, nominální mzda v zemi je na úrovni W a reálná mzda vyčišťující trh práce W/P*. Trh práce je vyčištěn, nezaměstnanost je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti.