Fiskální federalismus
Veřejný sektor obvykle bývá rozvrstven na řadu správních úrovní, z nichž každá zastává určitou množinu funkcí a pravomocí souvisejících s vybíráním daní. Například ve státech s federálním uspořádáním, jakými jsou Spojené státy nebo Austrálie, tvoří nejvyšší správní úroveň federální vláda, pod níž dále existují vlády jednotlivých států federace, místní správa, samospráva a obvody se specifickými funkcemi. Jinak tomu není ani v méně federalizovaných zemích, například ve Spojeném království: také zde se setkáváme s úrovní místní správy.
Rozvrstvené nebo decentralizované systémy správy jsou příčinou výskytu zajímavé oblasti fiskálních problémů, o nichž se často hovoří jako o fiskálním federalismu nebo vztazích mezi ústřední vládou a místní správou.
• Je tu například otázka, jakými úkoly má být pověřena ta která správní úroveň. V tomto případě se jedná o přiřazovací
problém.
• Dále se lze tázat, proč existuje místní správa, jaký charakter mají finanční vztahy mezi správními úrovněmi a správa jakých daní má být jednotlivým správním úrovním přidělována.
• Měla by ústřední vláda poskytovat výpomocné dotace při redistribuci zdrojů mezi úrovněmi místní správy?
Důvod existence místní správy
Z jakého důvodu má namísto centralizovaného unitárního státu existovat systém místních správ, proč má být správa decentralizována a jaká míra decentralizace je optimální? Ekonomický argument pro federalismus či decentralizaci se zakládá na omezeném geografickém dosahu prospěchu z veřejných statků a relativně vysokých nákladech na rozhodování v případě plně centralizovaného systému. V úvahu je nutno vzít také jiné než ekonomické argumenty.
Žádné komentáře:
Okomentovat