Jak již bylo řečeno, A. Smith navrhl první ucelenou soustavu daňových principů. Podle něj by při zdanění měla být dodržena tato pravidla:
1. “V každém státě by měli poddaní přispívat na výdaje na správu státu tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem, tj. úměrně důchodu, kterého pod ochranou státu požívají” - zásada spravedlnosti.
2. “Daň. kterou má každý jednotlivec platit, by měla být stanovena přesně a nikoliv libovolně. Doba splatnosti, způsob placení a suma, kterou má platit, to všechno by mělo být poplatníkovi a komukoliv jinému naprosto jasné” - zásada určitosti
3. “Každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy a jak se to poplatníkovi asi nejlépe hodí.” - zásada výhodnosti pro poplatníka.
4. “Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, co ona daň skutečně přináší do státní pokladny” - zásada úspornosti (resp. minimalizace nákladů na správu).
Dnešní požadavky na “dobré daně”
V dnešní odborné literatuře většinou panuje shoda v tom, že dobrý daňový systém by se měl vyznačovat těmito rysy:
1. spravedlností
2. ekonomickou efektivností
3. administrativní jednoduchostí
4. flexibilitou
5. “správným”
působením na makroekonomické agregáty
6. politickou průhledností a právní perfektností
Žádné komentáře:
Okomentovat