Pro tuto práci je ovšem klíčová událost z 1.5.2004, kdy došla k tzv. „velkému třesku“ – rozšíření EU o deset nových členských zemí: Slovinsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Kypr, Maltu, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Tato událost pochopitelně vyvolala názorové konflikty jak v bývalé 15ce, tak i v nově přistupujících zemích a rozhodně se dá říci, že v každé zemi docházelo k určité formě bilancování výhod a nevýhod vznikajících pro jednotlivé subjekty. Tímto bilancováním se budeme zabývat v následujících kapitolách této práce.
3. VÝHODY A NEVÝHODY SPOJENÉ SE VSTUPEM DO EU PRO NOVĚ PŘISTUPUJÍCÍ STÁTY
Výhody a nevýhody spojené se vstupem do EU se pro jednotlivé přistupující státy liší v souvislosti s tím, nakolik je struktura jejich ekonomiky podobná a kompatibilní se strukturami ekonomik států, které již dlouholetými členy unie jsou. (Víme, že i mezi těmito přetrvávají rozdíly, které potom ústí v řadu sporů ohledně společných pravidel. Viz zemědělská lobby ve Francii a Španělsku vůči zájmům průmyslového Německa apod.) Je nutno podotknout, že Evropská Unie (ať již bereme v potaz nově přistupující státy, nebo ne) je vysoce heterogenním celkem a proto bylo a vždy bude složité dosáhnout společnými silami určitých kompromisů, neboť zájmy každého členského státu jsou vysoce diferenciované a nelze je v žádném případě generalizovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat