Výdaje na import

Výdaje na import představují únik z domácího výdajového toku (snižují hodnotu multiplikátoru) a jejich
výše závisí na úrovni domácího národního důchodu. Importní funkci jsme si definovali již v kap. 3 jako M = m.Y
(kde m je mezní sklon k importu). Funkci čistého exportu nyní můžeme zapsat ve tvaru:
NX = X0
- m.Y (12)
Funkci exportu, funkci importu a jejich syntézu vidíme v obr. 16.1. V části a) obr. 16.1 jsou exportní funkce
a importní funkce zakresleny zvlášť. Import je zachycen jako rostoucí funkce reálného důchodu, zatímco export
jako horizontální přímka, neboť jeho výše je na úrovni reálného důchodu nezávislá. Průsečík obou křivek pak
dává čistý export, jehož vyjádření zachycuje část b) obr. 16.1. Čistý export je klesající funkcí reálného důchodu.
Čistý export se může měnit buď vlivem změny importu nebo vlivem změny exportu. Změna importu v důsledku
změny domácího reálného důchodu je zachycena posunem po křivce čistého exportu. Keynesiánský důchodový
přístup k vyrovnávání platební bilance se zaměřuje především na účinky těchto změn.
5) To, co se v ekonomických modelech běžně označuje jako čistý export (NX = X - M), můžeme považovat buď za obchodní
bilanci, bilanci výkonovou nebo za bilanci na běžném účtu. Často se čistým exportem rozumí obchodní bilance, my však
využijeme širší koncepci a pod čistým exportem budeme rozumět bilanci na běžném účtu. Bilance na běžném účtu poskytuje
důležité informace o poptávce po exportu a importu a tudíž i o možném vývoji hospodářského cyklu, hospodářské politiky i
budoucího devizového kursu. Masmédia často hovoří o bilanci na běžném účtu jako o platební bilanci. To však není správné,
platební bilance je širší pojem a zahrnuje mnohem více položek.
6) Jednoduchý keynesiánský model předpokládá, že cenová hladina je konstantní a že devizové kursy jsou pevné.