Základní národohospodářskou identitou je rovnost národního důchodu a agregátních výdajů, kterou tradičně
zapisujeme vztahy:
Y E, Y = C + S + T, E = C + I + G + (X - M) (5)
Přijmeme-li předpoklad vyrovnaného státního rozpočtu (G = T), můžeme rozdíl mezi mezi národním důchodem
a agregátními výdaji zapsat:
Y - E = (S - I) - (X - M) (6)
Uvědomíme-li si dále, že z definice se Y = E, můžeme rovnici přepsat:
(X - M) = (S - I) (7)
Rovnice (6) a (7) odhalují velmi důležité vztahy. Jestliže národní důchod převyšuje domácí výdaje (země
více vyrábí než utrácí), vzniká přebytek na běžném účtu. Export musí převyšovat import, neboť "nadbytečná"
produkce nerealizovaná v domácí zemi musela být nutně realizována v zahraničí. Zároveň rovnice říkají, že
jestliže národní důchod převyšuje domácí výdaje, musí úspory převyšovat domácí investice. "Přebytečné"
úspory nerealizované v domácí ekonomice musí být realizovány v zahraničí, neboli úspory se rovnají domácím
investicím plus čistým zahraničním investicím (S = I + IF). Čisté zahraniční investice v tomto případě
samozřejmě znamenají deficit na kapitálovém účtu (konkrétně jde o odliv kapitálu ze země plus zvýšení
devizových rezerv). Rovnice (6) a (7) tedy potvrzují vztah rovnice (3) - přebytek na běžném účtu se rovná
deficitu na kapitálovém účtu a naopak.
Žádné komentáře:
Okomentovat