Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

V reakci na pokles spotřebních výdajů

V reakci na pokles spotřebních výdajů se snižuje motivace firem realizovat nové investiční projekty, firmy
sníží množství poptávaných úvěrů, celkový objem existujících úvěrů v ekonomice se sníží, a tím může dojít i k
poklesu peněžní nabídky. Pokles spotřeby, investic a peněžní nabídky způsobí pokles agregátní poptávky z AD1
na AD2, ekonomika se přesune do bodu C.
Z uvedeného mechanismu je zřejmé, že není příliš obtížné zaměnit nabídkově vyvolaný hospodářský cyklus
za poptávkově vyvolaný hospodářský cyklus. V našem příkladě se snížila jak dlouhodobá agregátní nabídka, tak
agregátní poptávka. Dlouhodobá agregátní nabídka se ovšem snížila jako první a agregátní poptávka se snížila
teprve následně v reakci na původní pokles dlouhodobé agregátní nabídky. Je-li však změna dlouhodobé
agregátní nabídky přehlédnuta a jsou pozorovány pouze změny agregátní poptávky, může se zdát, že cyklus je
vyvolán šokem na straně agregátní poptávky.
Teorie reálného hospodářského cyklu proto chápe kauzální závislosti opačně než teorie zaměřující se na
změnu tempa růstu peněžní nabídky (tj. monetarismus). Peněžní změny jsou důsledkem a ne příčinou
hospodářského cyklu. Teoretikové reálného hospodářského cyklu podporují tento názor tvrzením, že korelace
mezi nominálním produktem a peněžní zásobou nevychází z monetární báze, která je kontrolována centrální
bankou. Tato korelace vychází spíše ze změn peněžní zásoby, které jsou vyvolány chováním subjektů, kteří jsou
ovlivňováni hospodářským cyklem - tj. chováním komerčních bank, jejich veřitelů a dlužníků.

Žádné komentáře:

Okomentovat