porovnání jednotlivých typů cenových indexů
- nejužívanější je IPD hnp, je empirickým měřítkem všeobecné cenové úrovně
- index cen výrobců – je příliš úzký pro vymezení všeobecné cenové úrovně
- index spotřebitelských cen postihuje změny v cenách spotřebního koše, které nemusí být relevantní se spotřebním košem v delším období
- výhodou explicitních cenových indexů (CPI) je jednodušší a rychlejší získání dat, informací o vybraných zbožích než o veškerých produktech produkovaných v hospodářství => lze je zveřejňovat častěji a rychleji
konstrukce cenových indexů způsobuje, že nepřinášejí shodné výsledky
příčiny inflace:
- podněty k růstu cen mohou vycházet jak ze strany poptávky tak ze strany nabídky, rozlišujeme proto inflaci
a) poptávkovou
b) nabídkovou
poptávková inflace:
- může k ní dojít, pokud se skutečný produkt blíží svou velikostí produktu potencionálnímu
- možnost (hrozba) poptávkové inflace se promění ve skutečnost, když pokračuje růst agregátní poptávky a odpovídajícím způsobem neroste potenciální produkt
potenciální produkt
- je maximální úroveň HDP (HNP), které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniž dochází k urychlení inflace
- někdy se nazývá produktem vysoké zaměstnanosti
- dnes se chápe jako ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti
- představuje také dlouhodobě udržitelnou kapacitu ekonomiky
Žádné komentáře:
Okomentovat