Základním problémem politiků je sestavit „správný“ volební program, tj. program, který zajistí volební vítězství. Jedná se o to, jak by se měly volební programy lišit, aby získali co nejvíce hlasů. V této souvislosti se připomíná princip minimální diferenciace.
Z uvedeného principu vyplývá, že programy politických stran se budou vzájemně podobat (s výjimkou extremistických stran). Vyvstává však otázka na základě čeho sestavuje politická strana svůj program. Na tuto otázku se pokouší odpovědět teorém středního voliče.Ten tvrdí, že politická strana bude prosazovat politiku, která maximalizuje prospěch středního voliče.
Mohlo by se zdát, že princip minimální diferenciace a teorém středního voliče vedou k tomu, že politické strany budou nabízet úplně stejné volební programy. Nicméně se programy značně liší. Největší rozdíly vznikají v otázkách rozdělování a přerozdělování důchodů a bohatství společnosti.
Významnými hráči ve veřejné volbě jsou zájmové skupiny (lobby) a byrokracie. Jejich význam spočívá v tom, že mohou ovlivňovat rozhodování nejen vlády, ale i voličů ve svůj prospěch. V této souvislosti se hovoří o dobývání renty (rent seeking).
Hmm, to je zajímavý, nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale musí to dát hodně práce, sestavit dobrý volební program... prostudovat, čím lidi zaujmout... hlavně ti kteří chtějí zaujmout mladou generaci.. mě teda zatím žádný politický program příliš nezaujal, tak by na tom měli trochu máknout :)
OdpovědětVymazat