Při rozhodování ekonomických subjektů hraje významnou roli informace. Často nastává situace, kdy jedna strana transakce ví víc než druhá strana, informace je asymetrická. Asymetrická informace vzniká jednak v důsledku utajené činnosti, což jsou činnosti, které nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné, jednak v důsledku existence utajené informace, kdy jedna strana má více odborných znalostí. Asymetrie informací vede ke dvěma dílčím problémům označovaným jako morální hazard a nebo nepříznivý výběr.
Morální hazard je vymezen jako činnost jednoho ekonomického subjektu (lépe informovaného), který maximalizuje svůj užitek tím, že snižuje užitek ostatních (méně informovaných) účastníků transakce.
Nepříznivý výběr je proces, kdy méně žádoucí subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se budou účastnit směny spíše než ostatní, což vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží zbožím méně kvalitním.
Stát je subjekt ekonomiky, který disponuje určitými možnostmi jak ovlivňovat ostatní ekonomické subjekty (domácnosti firmy). Tyto možnosti se označují jako hospodářská politika. Její částí je mikroekonomická politika. To jsou takové mikroekonomické prostředky, jimiž stát může zasahovat do tržního mechanismu. Přijatá opatření mojí pro všechny subjekty závazný charakter a stát vynucuje jejich respektování sankcemi. Vláda se tak může pokusit svými opatřeními snížit negativní důsledky tržních selhání.
Žádné komentáře:
Okomentovat