Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Krajové zvláštnosti

Brněnská vrchovina
Rozkládá se v Jihomoravském kraji. Největší plochu Brněnské vrchoviny vyplňuje Drahanská vrchovina. Je to velmi členitá převážně vápencová krajina s četnými krasovými jevy. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou Skalky (735 m), Paprč (721 m), Skály (734 m). Větší část tohoto regionu zabírají zemědělské plochy, které se střídají se zalesněnými svahy a plošinami. Lesy jsou smíšené, z jehličnatých stromů se vyskytuje nejvíce smrk, borovice i jedle, z listnatých stromů je hojně zastoupen buk, dub, javor a bříza. Brněnskou vrchovinou protéká od severu k jihu řeka Svitava, která se u Brna stéká se řekou Svratkou. Podnebně patří tento region mezi mírně teplé oblasti.
Stránská skála
Leží v nejsevernější části brněnské městské části Brno – Slatina. V geologickém vývoji Stránské skály se prolíná historie dvou velkých středoevropských geologických jednotek – Českého masivu. Starší jednotka, Český masiv, byla vyvrásněna kadomským vrásněním (přelom překambria a prvohor); k této etapě patří žula, na kterou většinou nasedají devonské slepence, vápence a břidlice. Na Stránské skále vystupuje přes 50 m mocný sled vápenců starých cca 156 miliónů let. Důležitou horninotvornou funkci sehrály vedle mikroskopických schránek rozsivek, dírkovců a jehlic i články lilijic (Crinoidea).
Moravský kras
Je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. V Moravském krasu najdete unikáty živé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny jsou rozřezány až 150 m hlubokými kaňony – žleby. Téměř 60 % území Moravského krasu pokrývají lesy. Známe zde více než 1000 jeskyní. Čtyři z nich jsou zpřístupněny pro veřejnost. Největší je systém Amatérské jeskyně o délce více než 40 km. Horské lesy rostou na suťových svazích ve žlebech. V Moravském krasu nalezneme také endemické druhy. Z území bylo pro vědu popsáno více než sto druhů bezobratlých živočichů. Pestrost Moravského krasu dokumentuje výskyt více než 2000 druhů motýlů. Skupinu netopýrů a vrápenců zastupuje dvacet jedna druhů. Nejcennější části území jsou chráněny v jedenácti přírodních rezervacích (PR), čtyřech národních přírodních rezervacích (NPR) a dvou národních přírodních památkách (NPP). Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.
Pálava
Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná.

Žádné komentáře:

Okomentovat