V těsné blízkosti Brna žili předchůdce dnešního člověka odedávna, ať už to bylo v četných jeskyních nejjižnější části Moravského krasu v době před 100 000 lety a nebo mnohem později za dob starých Keltů., zhruba 5 stol. před naším letopočtem.
Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Vznik osady souvisel s přesídlením obyvatel ze starověkého hradiště Staré Zámky a jehož pozůstatky lze dodnes nalézt v lese nad Mariánským údolím v Brně-Staré Líšni. Jiné zdroje dávají vznik Brna do souvislosti s přesídlením obyvatel slovanského hradiště poblíž Rajhradu. První doložená písemná zmínka o Brně je až z roku 1091 a objevuje se v Kosmově kronice v souvislosti s obléháním Brna Vratislavem II., viz. pověst o Zderadově sloupu.
Od 11. stol. Zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjeli české trhové vsi-jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu.
Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy ulice.
Město bylo ve 14. stol. sídlem moravských markrabat a prožívalo svůj rozkvět. Tehdy bylo ve městě asi 8400 obyvatel. Od poloviny 14. stol. bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů, které se scházeli střídavě v Brně a Olomouci. Tyto orgány zemské samosprávy řešili otázky politické, soudní, finanční a vedli zápisy do zemských desek.
Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a husité je dvakrát marně obléhali v r.1428 a 1430. Roku 1454 král Ladislav Pohrobek vypověděl Židy z města a ti se soustředili kolem dnešní ulice Křenové. Za obou občanských válek v 15. stol. stagnoval počet domů i obyvatel a obchod upadal.
V polovině 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické úřady, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Počet obyvatel v předbělohorské době vyl zhruba na stejné úrovni, jako před 200 lety. Roku 1643 a zvláště r. 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk a tím umožnilo rakouské říši zformování nové armády a zastavené švédského tlaku. Během třicetileté války se Brno stalo jediným hlavním městem Moravy a od roku 1641 byli v Brně trvale uloženy Zemské desky pro Moravu. Po třicetileté válce se město Brno stalo nedobytnou barokní pevností.
Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r.1777 na Petrově.
K městu je roku 1850 připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tisíc.
Na přelomu 19. a 20. stol. vrcholí ve městě národní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919.
Roku 1919 je založena Masarykova univerzita a výstavou soudobé kultury je v roce 1928 otevřeno brněnské výstaviště. Město bylo nejen středisko průmyslu a obchodu, ale i školství a kultury.
Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody. Za nacistické okupace zahynulo na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v roce 1945.V období komunistické vlády se v důsledku upřednostnění priorit na město poněkud zapomínalo a tak se dostalo do jisté stagnace, z které se dostává až v posledních letech, i díky vstupu České republiky do Evropské unie.
Žádné komentáře:
Okomentovat