Nová teorie růstu
Teorie 2. poloviny 80. let.
Když byly prováděny odhady na podíl práce a kapitálů tak bylo odhadnuto, že na L připadá 70 % a na K 30 %. Cobb-Douglasova rovnice by tedy vypadala takto:
Y = L0,7 * K0,3 * A
Jestliže α = 0,7 uplatňují se velmi razantně klesající mezní výnosy z kapitálu role kapitálové akumulace je v solowově modelu velmi omezena solowův model silně nadhodnocuje roli kapitálové akumulace (v reálu nepotvrzeno) proto je prý velmi důležitý A. V solowově modelu je A exogenní (vnější) veličina. Sice tvrdí, že A existuje a je důležitý, ale nezkoumá proč je a odkud pochází.
NTR zahrnuje 2 proudy:
zaměřuje se na to, odkud se bere A
zaměřuje se na pojetí kapitálu
Ad A)
A je výsledek vzájemného investování firem do výzkumu a vývoje (modely R & D = modely research and development).
Proč jsou firmy motivovány investovat?
Z důvodu maximalizace zisku, když přijde s něčím novým, získává konkurenční výhodu na trhu roste jeho zisk, avšak za předpokladu, že institucionální systém v ekonomice podporuje výzkum a vývoj (např. existuje-li patentové právo, zároveň je vynutitelné, existuje-li dobře fungující soudní systém atp.)
Co kdyby tento institucionální systém nebyl funkční?
Výsledky R a D mají charakter pozitivní externality v tom smyslu, že ostatní firmy můžou, aniž by daly na výzkum a vývoj jedinou korunu, užívat výsledků R a D. Jsou v postavení černého pasažéra. V tomto okamžiku nastává problém, že nikdo nebude chtít investovat, bude spoléhat na druhé, že se toho ujmou. Proto je úkolem státu buď:
a) podporovat finančně výzkum a vývoj sám
b) nebo podle NTR bude stát podporovat institucionální prostředí
NTR klade značný důraz na instit. Aspekty ek. Růstu, na lidský kapitál (vzdělání, kvalita školských systémů, kvalita legislativy…)
Ad B)
Říkají, že kapitál je špatně měřen. Nedá se chápat pouze jako fyzický kapitál. Je to vše, co nám v budoucnu umožňuje zvýšit spotřebu. Jsou to nejen stroje, ale i lidský kapitál. Solow lidský kapitál zahrnoval do L. NTR ho zahrnuje do K podíl K je nyní 80 % na HDPR a 20 % L (ve vyspělých zemích). V tomto případě je kapitálová akumulace významná, již se tak neuplatňují klesající mezní výnosy z kapitálu.
Model IS-LM s časovou strukturou úrokových sazeb (model IS-ELM)
Dostudovat IS-LM-BP (na síti)
Model IS-LM trpí dvěma zásadními nedostatky:
1. předpoklad stabilní cenové hladiny
2. jedna úroková sazba v ekonomice
Model IS-ELM pracuje se:
- krátkodobou nominální úrokovou mírou (iS)
- dlouhodobou nominální úrokovou mírou (iL)
- reálnou dlouhodobou úrokovou mírou (r)
iS je cenou LM na trhu peněz v modelu IS-LM
r je určující cenový faktor na trzích reálných. V IS-LM souvisí s křivkou IS
iL je zprostředkovatel mezi těmito dvěma sazbami. Důležitá na trzích dlouhodobých fin. Aktiv
Vztah mezi úrokovými sazbami
Pracuje se se dvěmi rovnicemi:
1. rovnice
iL = iS + MP MP… splatnostní prémie
MP obsahuje tři složky MP = λ + σ + ε
λ je likvidní prémie (lambda)
σ riziková prémie (sigma)
ε průměr očekávaných krátkodobých nominálních sazeb – zprůměrovaná očekávaná iS (epsylon)
Splatnostní prémie
Banka ji připočítává k aktuální iS. λ za sníženou likviditu (za to, že se vzdává peněz), σ za zvýšenou rizikovost aktiva, které kupujeme, ε nominální sazba se odvíjí od očekávaných iS (když se bude v budoucnu měnit iS, tak už dnes to ovlivní iL).
Výnosová křivka zachycuje vztah mezi iS a iL
Tvar výnosové křivky ovlivňuje i MP. Čím jsme dále od počátku, tím je vyšší míra výnosu z aktiva.
Může se objevit inverzní tvar křivky. Inverzní křivka indikuje budoucí recesi ekonomiky. Významný nástroj pro prognózování.
2. fisherova rovnice
iL = r + πe
kde πe je očekávaná míra inflace
Kombinací těchto dvou vztahů získáme rovnici
IS-ELM
RG se může měnit z důvodu několika faktorů (je určeno MP a πe):
a) poroste-li nějaká složka MP, aniž by se měnila πe – když roste MP roste RG ELM se posune nahoru doleva roste r klesá Y
b) MP je stejná, ale mění se πe – když vzroste πe klesne RG ELM se posune doprava dolů klesá r roste Y
Logická pravidla:
Když klesá reálná úrok. Míra investice jsou levnější to stimuluje investiční aktivitu roste Y
Vždy začít od iS, a sledovat co se děje s Y, jak to ovlivní iS (ta je určována na peněžním trhu).
Když roste Y roste transakční poptávka po penězích (nabídka zůstává stejná) aby byla stále rovnováha, musí klesat majetková poptávka po penězích (ovlivněna iS) ve stejné výši, ve které roste transakční poptávka. Aby majetková poptávka klesala, musí růst iS, poroste také iL.
Když r klesá obě nominální sazby rostou.
Mikroekonomická část
Lit: Soukupová a kolektiv – Mikroekonomie
R.H. Fraink – Mikroekonomie a chování (?)
H.R. Variant – Mikroekonomie – moderní přístup
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Žádné komentáře:
Okomentovat