5. Přednáška - Nová keynesovská ekonomie

Nová keynesovská ekonomie

(handout na kompech)

N. Gregory Mankin

- navazují na novou klasickou ekonomii
- snaží se budovat své makroekonomické modely na mikroekonomických základech
- odmítají pracovat s modely zobrazující dokonalou konkurenci
- předpoklad monopolistické konkurence (existence malého počtu velkých výrobců, diferencovaný produkt)
- pracují s teorií racionálního očekávání, HP je smysluplná, žádoucí HP umožňuje zvýšit společenský blahobit

Zaměřují se na:
1. Problematika nominálních rigidit (strnulostí) – proč jsou ceny a mzdy a ceny a úrokové sazby strnulé
2. Problematika reálných rigidit – proč jsou ceny nepružné v reálném vyjádření
3. Problematika modelů vstup-výstup

Ad 1) Nominální rigidity
- výrobci jsou cenovými tvůrci v nedokonalé konkurenci (výrobce je schopen ovlivnit cenu své produkce) Jaktože sledujeme kolísání HDPr v čase, když výrobci jsou cenovými tvůrci?? A proč výrobci mění objem produkce a nejenom cenu??
- Koncepce rigidit se snaží vysvětlit, že firmy ačkoliv jsou cenovými tvůrci, reagují na změny poptávky i změnou objemu nikoliv ne jenom cenou

Zdroje rigidit:
a) explicitní cenové a mzdové kontrakty
b) implicitní cenové a mzdové kontrakty
c) „menu costs“

ad a)
Jedná se o kontrakty psané. Fisher a další tvrdí, že v ekonomice jsou mezi subjekty uzavírány kontrakty a existence těchto kontraktů brání subjektům pružně reagovat na změny tržních podmínek (často stanoveny ceny, které se nedají libovolně měnit). Kontrakty se v čase překrývají jeden přes druhý nelze jednotně ovlivnit

ad b)
Nepsané kontrakty. Nejčastěji na trhu práce. Firmy jsou neutrální vůči riziku budoucích změn v ekonomice, zatímco jejich zaměstnanci mají averzi vůči riziku. Ale firmy se mohou na rozdíl od zaměstnanců proti riziku pojistit. Zaměstnanci se bojí např. snížení mzdy. To má negativní vliv na produktivitu. Zaměstnavatelé se snaží proto mzdu příliš neměnit.

ad c)
Jedná se o paušální (=nejsou fcí výstupu) náklady cenového přizpůsobení. Např. když klesne AD, je tlak na snížení P. Jenže je problém v tom, že zlevňování výrobků něco stojí (nové cenovky…). Mimoto zde existují transakční náklady (ztracený čas, energie…).


Bod 1 – rovnováha na trhu monopolistické konkurence (MC = MR). Firmy maximalizují zisk
CB sníží M pokles AD do AD´ a MR do MR´. Nový bod rovnováhy by měl být v bodě 2, ale z důvodů existence menu costs (strnulosti cen a mezd), cena zůstane na stejné úrovni, bod rovnováhy bude v bodě 3. Tyto menu costs jsou minimálně stejně velké jako zelený trojúhelník nebo větší. To odrazuje firmy, aby na změnu poptávky reagovaly snížením ceny.
Jestliže firmy nebudou reagovat cenově, potom přijde společnost o blahobyt velikosti zeleného trojúhelníku. Firma se chová racionálně, ale společnost ztrácí.
Proč se firmy nedomluví? Každá z firem neví co udělá konkurence, nemohou nemohou se domluvit, žádná se neodváží snížit cenu (někdy se této situaci říká „koordinační selhání“).


Makroekonomická externalita

Přestože se firmy chovají racionálně, pro ekonomiku jako celek je to neefektivní.

Přebytek spotřebitele – plocha nad rovnovážnou cenou a pod poptávkou. V grafu je to trojúhelník 1P0P pro původní poptávku a 2P1E, pro změněnou poptávku.
Přebytek výrobce – je to plocha pod rovnovážnou cenou a nad MC. V grafu je to čtyřhran 1FDP0 pro původní AD, a 3ADP0 v případě AD´.

Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce tvoří společně měřítko společenského blahobytu.


Ad 2) Reálné rigidity

U reálných veličin sledujeme zlomek. Např. W/P nebo p/P

Teoretický předpoklad:
Recese – pokles AD pokles Y růst u což by mělo snížit W poklesW/stejnáP (reálná hodnota klesá, firmám reálně klesají náklady (posun MC směrem dolů do MC´), zvětšuje se trojúhelník obětovaného zisku (zelený), to by znamenalo, že menu costs musí být tak velké, jako tento trojúhelník.
Praxe:
Empirické teorie však neprokázaly, že jsou menu costs tak velké. Neprokazuje se, že se firmám v recesích snižují náklady.

!!Dostudovat: Hypotéza efektivnostních mezd – snaží se vysvětlit proč se MC nesnižují v recesi. Reálné mzdy chápány jako motivační prostředek


Ad3) Modely vstup-výstup

Výstup - myslí se tím ukončení určitého počtu firem v recesi
Vstup – vstup nových firem na trh v období expanze

- jsou to modely pro delší období, kdy je možná změna počtu firem
- když budeme uvažovat recesi v ekonomice, klesá počet firem, zvyšuje se monopolizace ekonomiky. To ovlivňuje tvar AD, která je poté strmější