Mezinárodní obchod, protekcionismus
otevřenosti NH = zapojení do mezinár. ekon. vztahů (pohyb statků, služeb výr. faktorů a finančních aktiv mezi rezidenty různých národních ekonomik
každá země vyváží ty statky, jejichž tuzemská výroba je nejlevnější a dováží ty statky, při jejichž výrobě mají výhodu nízkých nákladů ostatní země
volný obchod = bez regulačních zásahů autorit; povede ke zvýšení efektivnosti výroby v obchodujících zemích - dochází ke zvýšení spotřebních možností = tzv. přínosy z obchodu
Čisté vývozy (NX) = export (X) - import (M)
nákupy importovaného zboží závisí na důchodu a produktu ekonomiky země - roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji
volba mezi zahr. a domácími statky je dle závislá na jejich relativníchcenách - ty závisí jak na domácí cenové hladině, tak na měnovém kursu
zvyšuje-li se zahraniční produkt nebo klesá-li měnový kurs - objem i hodnota našich vývozů bude růst
celková agregátní poptávka = GNP = C + I + G + NX
vývozy statků a služeb závisí na (a) důchodech a produktech v zahraničí, jsou zadány zvnějšku a na (b) cenách a měnových kursech
dovozy závisí rovněž na vnějších proměnných, tj. cenách a měnových kursech, jsou však navíc závislé na tuzemských důchodech a na výši domácího produkcu
čisté vývozy jsou čistým přírůstkem k výdajovým tokům
rovnovážný produkt v otevřené ekonomice = celkové výdaje (C+I+G+NX) se rovnají celkovému produktu
Mezní sklon k importu = přírůstek dovozů odpovídající přírůstku Gnp o jednu korunu; kolik se dováží při jednotkovém přírůstku celkového GNP
sklon přímky celkových výdajů (C+I+G+NX) je nižší než sklon přímky domácí poptávky
Multiplikátor otevřené ekonomiky = celkový přírůstek produktu
multiplikační efekt otevřené ekonomiky je poněkud nižší než multiplikační efekt uzavřené ekonomiky, protože v otevřené ekonomice část přírůstku důchodu uniká do výdajů na dovozy
1
mult. otevř. ekon. = -------------------
MPS + MPm
MPS = mezní sklon k úsporám a MPm = mezní sklon k importu
Důvody vzniku mezinárodního obchodu - odlišnost podmínek mezi oblastmi, klesající výrobní náklady a rozdíly ve spotřebitelském vkusu; hlavním důvodem jsou komparativní výhody
• Odlišnost výr. podmínek - odlišné výrobní možnosti (přírodní zdroje, půda, práce, kapitál, technologie ap.) - specializace zemí
• Klesající náklady - rsp. rostoucí výnosy z rozsahu (mnohé výr. procesy mají tendenci se zvyšováním objemu produktu snižovat náklady)
• Rozdíly ve spotřebitelském vkusu = preference - vzájemná „výměna“ zboží mezi státy (Švédové mají rádi maso, Norové ryby - Švédové tedy vyvážejí ryby a Norové vyvážejí maso)
Zásada komparativní výhody
Tvrdí, že země bude obchodovat se světem, i když je absolutně efektivnější nebo méně efektivní ve výrobě všech statků.
každá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které může vyrábět s relativně nižšími náklady, naopak každá země bude dovážet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méně efektivní než jiné země)
David Ricardo: „mezinárodní specializace se zemi vyplácí“
v podmínkách volného obchodu zúčastněné země přesouvají svou výrobu do oblastí své komparativní výhody
Ekonomický přínos z obchodu
nejsnadněji lze zjistit výpočtem vlivu obchodu na reálnou mzdu pracovníků
jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni se polepší
zvyšuje se národní důchod v každé jednotlivé obchodující zemi
Protekcionismus = ochrana před konkurencí zahraničních dovozů prostřednictvím cla nebo kvóty; důvody:
• neekonomické argumenty - ekonomický blahobyt není jediným cílem života; dosahování neekonomických cílů pomocí ekonomického protekcionismu je obvykle nákladné a neefektivní;
• argumenty, které jsou z ekonomického hlediska mylné - merkantilistická argumentace zaměňuje prostředky a cíle hospodářské činnosti, odmítá myšlenku, že zvýšení cel zaměřené na dosažení obchodního přebytku zlepší ekonomický blahobyt země;
• analýzy, které neplatí ve světě dokonalé konkurence při plné zaměstnanosti
Cíle protekcionismu
1. neekonomické cíle:
• strategické vojensko politické zájmy,
• udržení národní tradice určité výroby,
• udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum,
• ekologické aspekty při ochraně zemědělství ap.
2. ochrana odvětví před specializací - tzv. cla pro nedospělá (nezletilá) odvětví - měla by trvat, dokud nižší náklady neumožní vytvořit komparativní výhodu a tím i dostatečnou konkurenceschopnost; ochranné clo na odvětví, které ztrácí komparativní výhodu,
3. podpora domácí výroby s cílem udržení vysoké zaměstnanosti částečné přesunutí poptávky ze zahraničního na domácí zboží - poptávkový šok, posun AD doprava,
4. teorie optimálního cla = maximalizace spotřeby.
Účinky cel a kvót
vyměřování cel a kvót = jeden z hlavních nástrojů, které vlády používají ke zvyšování příjmů a ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví
clo = daň uvalená na dovozy
kvóta = kvantitativní omezení výše dovozů
Prohibitivní clo - je tak vysoké, že naprosto vylučuje jakékoli dovozy, umrtvuje veškerý obchod
Neprohibitivní clo - poškozuje, ale neumrtvuje obchod
Clo má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu.
Prohibitivní kvóta = zákaz všech dovozů - stejný výsledek jako prohibitivní clo.
Cla přinášejí státu důchod, na jehož základě lze někdy snížit ostatní daně, a tím vyrovnat část újmy, kterou utrpí zákazníci v dovážející zemi.
Kvóta přináší zisk ze vzniklých cenových rozdílů do kapsy těch šťastných dovozců, kteří získali povolení nebo licenci k dovozu.
Při volbě mezi cly a kvótami považují ekonomové obvykle cla za menší zlo.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost - uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou plus dodatečné zisky vydělané výrobci.
Uvalení cla má tři účinky:
• podporuje tuzemskou neefektivní výrobu,
• nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň,
• opatřuje příjmy vlády.
Žádné komentáře:
Okomentovat