3) Ekonomika rozvojových zemí

Ekonomika rozvojových zemí

Rozvojová země je taková země, v níž je reálný důchod na obyvatele ve srovnání s USA, Japonskem a západní Evropou nízký. Obyvatelstvo trpí špatným zdravotním stavem, nízkou úrovní gramotnosti, nevhodnými podmínkami bydlení a nedostatečnou výživou.
V mnoha rozvojových zemích jsou nejtíživějším problémem příliš nízké úspory. Příliš nízké jsou investice do produktivního kapitálu, tak nezbytného pro rychlý ekonomický pokrok.

Strategie ekonomického rozvoje rozvojových zemí
velká důchodová nerovnost umožnila několika bohatším osobám použít úspory k tvorbě kapitálu - tak mohl začít ekonomický rozvoj
prvním stadiem = tzv. start - růst dominantních sektorů; pak se dostavuje tzv. proces sebeudržujícího se růstu, růst vede k ziskům, zisky se znovu investují, množství kapitálu, produktivita a důchod na obyvatele prudce rostou.
klíčem k rozvoji jsou čtyři základní faktory: lidské zdroje, přírodní zdroje, tvorba kapitálu a rozvoj technologií
s obyvateltvem jsou spojeny problémy explozívního růstu, neboť míry úmrtnosti klesají dříve než míry porodnosti
produktivní kapitál v chudých zemích se vytváří pomalým tempem, protože důchody jsou tak nízké, že jen malá část z nich může být uspořena pro budoucnost
financování růstu - nespolehlivým článkem výrobního mechanismu
rozvoj musí podněcovat růst vzácného podnikatelského ducha
geografická poloha a klima, zvyklosti, náboženské představy a podnikatelské postoje, třídní konflikty a kolonialismus = faktory ovlivňující ekonomický rozvoj

• hypotéza startu - rostoucí výnosy spolu se společenským režijním kapitálem umožňují dosáhnout rychlého růstu během krátké doby,

• teorie zaostalosti - méně vyspělé země mohou rychle konvergovat směrem k vyspělejším zemím tím, že budou přebírat jejich technologie a využívat znalostí jejich odborníků,

• teze stálého růstu - země mají tendenci růst přibližně stejným tempem, ať jsou vyspělé nebo zaostalé;