Význam dýchání,dýchací soustavy živočichů-vývoj,stavba a funkce,stavba a funkce dýchací soustavy člověka, mechanismus dýchání,ventilace plic,řízení dýchání,fylogeneze vylučovací soustavy,stavba a činnost vylučovací soustavy člověka,tvorba a složení moči,kůže lidského těla a její význam pro zdraví, tělesná teplota- tvorba a výdej tepla.
Dýchací soustava- zajišťuje dýchání- přeměna dýchacích plynů- přísun O2 , odvádění CO2
Kyslík(O2 )- vázaný na hemoglobin; v červených krvinkách- ery- oxidace živin( spalování)- uvolňování energie
CO2 ( jako HCO3 )- nemá přenašeče
Dýchání- vnější ´ vnitřní ; vnější- výměna dýchacích plynů mezi vzduchem a krví- v plicích
vnitřní- výměna dých. plynů mezi krví a buňkami( v tkáních)
Složení dýchací soustavy
- dýchací cesty( přivádějí dých. plyny do těla)- horní a dolní
- plíce- zajišťují dýchání- základ jako vychlípenina hltanu- entodermální původ
Dýchací cesty
Horní- dutina nosní, nosohltan Dolní- hrtan, průdušnice, průdušky, průdušinky
Dutina nosní( cavum nasi )
Nos- začíná nosními otvory® nosními průduchy( choanami- nozdrami) ústí do nosohltanu
- 2 nosní průduchy- odděleny přepážkou( tvořena chrupavkou a částmi kosti radličné a čichové)
- v každém nosním průduchu- jsou 3 nosní skořepy- dělí nosní průduch na průchody( vodorovně- horní,
střední, dolní) vnější nos- čistě lidský znak
Sliznice nosní- tvořena řasinkovým epitelem, vystýlá i další části dých. cest
- pohyb řasinek odstraňuje nečistoty ven z dých. trubice
- často se zduřuje( při infekcích), sekrece hlenu, krvácení
- v horní části- tzv. čichová sliznice- čichové buňky- orgán čichu
- na okraji dutiny nosní- četné chloupky- zachycují nečistoty
- zvlhčována slzami a hlenem, otepluje vzduch
Vedlejší dutiny nosní- v kostech- čelní, čichové, klínové, horní čelisti( přesun nákaz z nosní dutiny)
Nosohltan- stýkají se zde cesty dýchací a trávicí
Hrtan( larynx)-vyztužen chrupavkami-např.štítná chrupavka;příklopka hrtanová(epiglottis)-uzavírá vstup do
dýchacích cest; chrupavka prstencová; hlasivkové chrupavky
Hlasové ústrojí- napnuté hlasové vazy( hlasivky)- mezi nimi otvor- hlasová štěrbina
- hlasivky jsou napínány a rozechvívány vzduchem- vydechovaným
- hlas je zesilován a měněn v rezonančních dutinách( hrtan, dutina ústní, nosní)
- základní vlastnosti hlasu jsou dány hlasivkami- jejich tloušťkou, napětím…
- artikulovaná řeč- typická pro člověka( samohlásky, souhlásky)- činnost jazyka, zubů
- chraptění- zánět hlasivek( překrvení)
Průdušnice( trachea)- trubice dlouhá až 16 cm( průměr 2 cm), vyztužena chrupavkami( 16- 20)
- vystlaná řasinkovým epitelem( kmitání- posunuje hlen s nečistotami )
Průdušky( bronchi)- vznikají větvením průdušnice, vystlané řasinkovým epitelem
- stopka plicní( hilus)- místo, kde vstupují průdušky, cévy a nervy do plic
Průdušinky( bronchioli)- v plicích tvoří průduškový strom; koncová průdušinka- vstupuje do plicního váčku
- u jemných průdušinek chybí chrupavka-průsvit regulují hladké svaly-nekoordinovaně
se stahují- záducha- astma
Plíce( pulmo)- uloženy v dutině hrudní; pravá plíce- 3 laloky; levá plíce- 2 laloky
- stopka plicní- místo vstupu průdušek, nervů a cév
- průdušinky ústí do plicních váčků(alveolus)-jsou složeny z plicních sklípků(alveoli pulmonales)
plicní váčky - vyplněné vzduchem, tenkostěnné, obalené sítí vlásečnic, dýchání se uskutečňuje skrze stěny
vlásečnic a jednovrstevné stěny alveolů; rozloha dýchací plochy: 80- 130 m2
poplicnice( pleura pulmonalis)- tenká vazivová blána na povrchu plic
pohrudnice( pleura parietalis)- jí je vystlána hrudní dutina ( možné záněty)
pohrudniční štěrbina- mezi pohrudnicí a poplicnicí vyplněná tekutinou, podtlak(klouzání plic při dýchání)
pneumotorax- proděravění stěny hrudníku a vyrovnání tlaku ve štěrbině na atmosferický tlak® plíce splasknou
( nenásledují hrudní stěnu při vdechu)
Dýchání- respirace
- je zajištěno dých. svaly- hlavní dých. svaly- bránice, mezižeberní svaly( vnější, vnitřní)
- pomocné dých. svaly( zdvihač hlavy, na krku, trupu)
2 fáze dýchání: vnější dýchání- výměna plynů mezi vnějším prostředím a plícemi
difúze- na základě parciálních tlaků CO2 : tlak v kapiláře < tlak v alveolu
O2 : tlak v kapiláře > větší než v alveolu®
dochází k okysličování krve
vnitřní dýchání- výměna dých. plynů mezi krví a tkáněmi přes stěny kapiláry
CO2 : tlak v krvi < tlak v tkáních
O2 : tlak v krvi > tlak v tkáních
Mechanika dýchání
- mění se objem hrudníku® mění se objem plic® mění se tlak vzduchu v plicích
1. vdech( inspirium)- aktivní děj
- objem hrudníku se zvětší® plíce následují hrudní stěnu- rozpínají se(vyrovnávají podtlak)® nasávání vzduchu
2. výdech( exspirium)- pasivní děj
- objem hrudníku se zmenší® zvýšení tlaku na plíce® vzduch z plic vypuzen
Ventilace plic- výměna vzduchu v plicích dána: dechovým objemem- 0,5 litru( při výkonu 2- 3 litry)
dechovou frekvencí- 14- 18 dechů/ min( při výkonu 30- 50)
Minutový dechový objem: 7- 9 litrů/ min( při výkonu až 150 litrů/ min)
Vitální kapacita plic:4 l (3- 5 litrů)- složky: dechový(respirační) objem- 500 ml
vdechový( inspirační)rezervní objem- asi 2, 5 l
výdechový( expirační) rezervní objem- asi 1 litr
VK- objem vzduchu vypuzený z plic usilovným výdechem po usilovném vdechu
- závisí na stáří, pohlaví, trénovanosti…
Celková kapacita plic: Vitální objem + zbytkový objem( reziduální-1, 5 l- není z plic nikdy vypuzen)= 6 litrů
Řízení dýchání
- dýchací ústředí v prodloužené míše- řízeno po reflexním oblouku
1. čidlo: dých. svaly, plíce- reagují na napětí( presoreceptory); cévy- chemoreceptory( O2 , CO2 )
2. dostředivá dráha- nervy
3. centrum- prodloužená mícha nadřazená centra dýchání: v mezimozku, mozkové kůře- při sání, zpěvu
4. odstředivá dráha- nervy řeči, foukání…
5. efektor- dýchací svaly
Obranné dýchací reflexy- kýchání- podráždění sliznice nosní
- kašel- podráždění sliznice hrtanu, průdušnice a průdušek
Þ prudký hlučný výdech- vede k odstranění dráždivých látek z dýchacích cest
na dýchání se podílí i jiné tělní soustavy: oběhová, nervová, svalstvo
Choroby DS
- rýma: alergická( senná)- pyl, plísně, prach…; infekční- způsobená virem - u obou zvýšená tvorba hlenu
- chřipka: virus- šíření kapénkovou infekcí (mikroskopické kapénky hlenu s virovými částicemi)
- katary dých. cest( virové, bakteriální)
- angína: záněty hltanu a mandlí( streptokoky, stafylokoky)
- zápal plic, průdušek( bakteriální infekce)
- rakovina plic: karcinogenní látky( např. z cigaretového kouře)
- astma( záducha)- křeče svalstva průdušinek
- zaprášení plic- silikóza( SiO2 ); antrakóza( uhelný prach); azbest, cement…
- TBC plic: Mycobacterium tuberculosis( Kochův bacil)
Žádné komentáře:
Okomentovat