1.) Ekonomický dopad
- vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, ekonomika nevytváří tolik, kolik je schopna (nejsou plně využity zdroje)
- pokles příjmů státního rozpočtu a růst výdajů státního rozpočtu v důsledky zvýšení sociálních dávek
- naopak však může mít i pozitivní vliv (a to v případě strukturální a frikční) jelikož pracovníci hledají, kam nejefektivněji alokovat zdroj v podobě pracovní síly
2.) Sociální dopad – zejména dlouhodobá a nedobrovolná nezaměstnanost přináší lidské sociální a psychologické škody. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.
Přirozená míra nezaměstnanosti (neakceleruje růst inflace)
Pro stabilní trh práce musí platit: n . U = z . E (počet osob, kteří ztratí práci = počet osob, kteří ji naleznou)
Pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí: u*= z / (z + n) . 100
kde: z-míra ztráty práce (jaké % všech zaměstnaných ztratí práci za určité období)
n – míra nalezení práce
Obecně je u* ovlivněna nepružností nominálních mezd (reálné mzdy nemohou klesnout okamžitě či vůbec na úroveň, která „vyčišťuje“ trh práce, což způsobuje převis nabídky práce nad poptávkou)
Žádné komentáře:
Okomentovat