Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

2. zákon vyrovnaných mezních užitků

(teorém o racionálním výběru spotřebitele): spotřebitel chce max. uspokojení ze svého důchodu, může ale získat pouze určité množství statků takže musí zvolit ty kombinace statků, jejichž MU/cena jsou si rovny.
3. práce je méně a méně příjemná až se nakonec stává nepříjemnou – má negativní užitečnost. Gossen se ptá, kdy člověk maximalizuje celkový užitek z této oběti – tehdy když mezní užitečnost zboží které za práci získává, je rovná mezní újmě jeho práce.

Předchůdci neoklasické ekonomie:
J.H. von THÜNEN – jako první zformuloval teorii mezní produktivity (aplikoval Ricardův zákon klesajících výnosů na každý výrobní faktor). Zabýval se otázkou rozmístění produkce s ohledem na zemědělskou výrobu (uvažuje město izolované od světa) a řídil se tím, že dodatečný náklad nesmí být vyšší než dodatečný produkt (vztahováno v jakémukoli VF). Cenu výrobního faktoru odvozuje od produktivnosti poslední zapojené jednotky. Mezní produkt každé dodatečné jednotky VF je klesající = zákon klesajících výnosů → teorie mezní produktivity.
A.A. Cournot - jako první nakreslil klesající funkci poptávky a definoval mezní příjem firmy, ukázal že firma maximalizuje zisk když mezní příjem = mezním nákladům. Snažil se o matematickou interpretaci některých tržních jevů, definuje S, D jako funkce ceny. Analyzoval také různé tržní struktury, hlavně dokonalou konkurenci a monopol. Na monopolním trhu monopolista stanoví cenu při které dosahuje maximálního celkového příjmu

Žádné komentáře:

Okomentovat