Marxovým cílem bylo ukázat že dělníci jsou v kapitalismu vykořisťovaní, k tomu sloužila jeho teorie nadhodnoty – vycházela z Ricarda, z jeho pracovní teorie hodnoty aplikované na pracovní sílu (ne na práci!).
- vychází z ekvivalentní směny
- hodnotu pracovní síly určují reprodukční náklady a společenské podmínky
- náklady chápe stejně jako Ricardo jako konstantní kapitál+mzdový náklad
Marx říká, že pouze práce tvoří hodnotu (novou hodnotu), kapitál je jen zhmotnělou minulou prací, která svou hodnotou na výrobek jen přenáší(kapitál=přenesená hodnota). Pracovní síla se za kapitalismu stává zbožím zvl. druhu – dělníkova mzda (hodnota dělníkovy práce) je ale menší než hodnota dělníkovou prací vytvořená (vytvoří v+m a dostane pouze v) – vzniklý rozdíl – nadhodnotu si přivlastňuje kapitalista. O = c + v + m (hodnota zboží=přenesená hodnota+hodnota dělníkovy práce+nadhodnota)
m/v=míra nadhodnoty
2. klesající míra zisku
Marx odmítal chápat zisk jako kapitalistův náklad, pro něj to byla nadhodnota. Kapitál dělil na konstantní (budovy, stroje, zařízení) a variabilní kapitál - mzdový fond (mzdové zálohy, které musí kapitalista vyplácet dělníkům před dokončením produkce). Poměr konstantního a variabilního kapitálu je organická skladba kapitálu.
Žádné komentáře:
Okomentovat