Hlavní oblasti mořského rybolovu 2.
Na čtyři hlavní světové oblasti rybolovu připadají přibližně 2/3 celkového úlovku. Nejvýznamnější je rybolov v moři na sever od 30° severní šířky.
Nejproblémovějšími oblastmi mořského rybolovu jsou v současné době především – oblast Thajského zálivu, jižní část Severního moře, severní část Středozemního moře a oblasti moří v jihovýchodní Asii, které jsou rybolovem přetěžovány.
Přibližně desetinu světové produkce ryb zajišťuje sladkovodní rybolov. Dominantní postavení ve sladkovodním rybolovu mají země jižní, jihovýchodní a východní Asie, na které připadá přibližně 3/5 vnitrozemských rybolovů. Chov ryb má dlouholetou tradici zejména v Číně, ale také v Japonsku, Indii a Indonésii. Nově byl sladkovodní chov rozvinut i v netradičních oblastech, například v Izraeli.
Hlavní oblasti mořského rybolovu 1.
Hlavní oblasti mořského rybolovu 1.
Lze vyčlenit celkem čtyři hlavní rybolovné oblasti světového oceánu:
• Severozápadní Atlantik – oblast Newfoundlandu na styku studeného Labradorského a teplého Golfského proudu, oblast Lofotských ostrovů u Norského pobřeží a na bohaté výlovky známá oblast v moři při jižním Grónsku,
• Severozápadní Pacifik – oblast západní Aljašky a pásma Kalifornského proudu při západním pobřeží USA,
• Západně-centrální Pacifik – oblast vzestupu hlubinných vod v zóně Humboldtova proudu při pobřeží Peru a Chile v Latinské Americe,
• Jihovýchodní Pacifik – západoaustralské břehy a oblast při pobřeží Japonska v pásmu styku teplého proudu Kurošio a studeného proudu Kurilského (Ojašio).
RYBOLOV 3.
RYBOLOV 3.
V uplynulých 40-ti letech světový výlov ryb rostl, neboť začátkem 50. let činil výlov pouhých 20mil. tun za rok (2 mil. tun v roce 1850). Tento nárůst vylovených ryb se ale na konci 80. let zastavil a v letech 1990 a 1992 začal klesat. Z údajů FAO vyplývá, že výrazný pokles výlovu ryb byl způsoben hlavně snížením výlovů ryb na moři, které v roce 1990 dosáhli 80 mil. tun (86 mil. tun v roce 1989). Naproti tomu vnitrozemské výlovy neustále stoupají a v roce 1992 byly odhadovány na 17 mil. tun (v roce 1989 – 14 mil. tun).
Světové mořské rybářství je pod značným ekonomickým tlakem. Hlavní rybolovné oblasti jsou nadměrně exploatovány a chybí rovněž koncepce využití jednotlivých mezinárodních rybolovných pásem. Řada států RTE i rozvojových zemí předpokládá, že přírodní zdroje v mořích jsou neomezené a nevyčerpatelné. Pokles světových výlovů je rovněž způsoben nadměrnými výrobními kapacitami a pokračujícím znečištěním světových vod.
V uplynulých 40-ti letech světový výlov ryb rostl, neboť začátkem 50. let činil výlov pouhých 20mil. tun za rok (2 mil. tun v roce 1850). Tento nárůst vylovených ryb se ale na konci 80. let zastavil a v letech 1990 a 1992 začal klesat. Z údajů FAO vyplývá, že výrazný pokles výlovu ryb byl způsoben hlavně snížením výlovů ryb na moři, které v roce 1990 dosáhli 80 mil. tun (86 mil. tun v roce 1989). Naproti tomu vnitrozemské výlovy neustále stoupají a v roce 1992 byly odhadovány na 17 mil. tun (v roce 1989 – 14 mil. tun).
Světové mořské rybářství je pod značným ekonomickým tlakem. Hlavní rybolovné oblasti jsou nadměrně exploatovány a chybí rovněž koncepce využití jednotlivých mezinárodních rybolovných pásem. Řada států RTE i rozvojových zemí předpokládá, že přírodní zdroje v mořích jsou neomezené a nevyčerpatelné. Pokles světových výlovů je rovněž způsoben nadměrnými výrobními kapacitami a pokračujícím znečištěním světových vod.
RYBOLOV 2.
RYBOLOV 2.
Rozvoj produkce ryb je ovlivněn technickými možnostmi rybářských států (přetrvávající nedostatečné technické vybavení pro hlubokomořský rybolov ve většině rozvojových zemí), spotřební tradicí (omezené možnosti transportu ulovených mořských ryb hlouběji do vnitrozemí) i celkovou poptávkou po mořských produktech.
Nově se ve světovém mořském rybolovu uplatňuje přijaté dvousetmílové pásmo ekonomické činnosti kolem pobřeží, a proto se řada především rozvojových zemí přeorientovala z pobřežního na mořský hlubinný rybolov.
Rozvojové státy světa jsou si vědomi, že rybářství přináší značný ekonomický zisk a může pomoci při zásobování obyvatelstva. Proto se snaží rozvojové země investovat do nákupu velkých rybářských lodí a rozšiřují zpracovatelské kapacity (plovoucí rybářské zpracovatelské kombináty – mrazírny, konzervárny, apod.).
Ryby tvoří přibližně 90% biologické produkce získávané ze světového oceánu, zbytek připadá na výlov mořských korýšů a dalších živočichů. Ekonomický význam pro výživu obyvatel a případně další využití má přibližně 400 druhů ryb. Hlavní část mořského výlovu připadá na tresky, sledě, sardele, makrely, stavridy, tuňáky a kambaly (75% mořského úlovku). Podíl jednotlivých druhů v ročním světovém rybolovu značně kolísá.
Rozvoj produkce ryb je ovlivněn technickými možnostmi rybářských států (přetrvávající nedostatečné technické vybavení pro hlubokomořský rybolov ve většině rozvojových zemí), spotřební tradicí (omezené možnosti transportu ulovených mořských ryb hlouběji do vnitrozemí) i celkovou poptávkou po mořských produktech.
Nově se ve světovém mořském rybolovu uplatňuje přijaté dvousetmílové pásmo ekonomické činnosti kolem pobřeží, a proto se řada především rozvojových zemí přeorientovala z pobřežního na mořský hlubinný rybolov.
Rozvojové státy světa jsou si vědomi, že rybářství přináší značný ekonomický zisk a může pomoci při zásobování obyvatelstva. Proto se snaží rozvojové země investovat do nákupu velkých rybářských lodí a rozšiřují zpracovatelské kapacity (plovoucí rybářské zpracovatelské kombináty – mrazírny, konzervárny, apod.).
Ryby tvoří přibližně 90% biologické produkce získávané ze světového oceánu, zbytek připadá na výlov mořských korýšů a dalších živočichů. Ekonomický význam pro výživu obyvatel a případně další využití má přibližně 400 druhů ryb. Hlavní část mořského výlovu připadá na tresky, sledě, sardele, makrely, stavridy, tuňáky a kambaly (75% mořského úlovku). Podíl jednotlivých druhů v ročním světovém rybolovu značně kolísá.
RYBOLOV 1.
RYBOLOV 1.
Světový oceán pokrývá přibližně 71% povrchu planety Země. Na výlov mořských živočichů, které světový oceán dodává, připadá 10% bílkovin živočišného původu, zhruba 1% výživové hodnoty potravinových zdrojů Země. V Japonsku tvoří mořské produkty více než 4% výživové hodnoty, na Islandu téměř 4% a více než 2% ve skandinávských zemích, v Portugalsku a Tunisku.
Téměř 2/3 lovených ryb se živí mořským planktonem, necelou třetinu tvoří dravci. Světové rozmístění rybolovných oblastí je významně ovlivněno vývojem planktonu. Na plankton nejbohatší jsou oblasti při ústí řek, vodní plochy v místech střetávání mořských proudů, kde se k povrchu dostává voda ze spodnějších, na výživné látky bohatších vrstev.
Výše výlovu kolísá vlivem přirozeného přírůstku či migrace ryb, vlivem měnící se teploty vody, její salinity, v závislosti na vývoji mořských proudů a v neposlední řadě především vlivem rozšiřujícího se znečištění světových moří a v závislosti na intenzitě výlovu.
Chov sportovních koní 3.
Chov sportovních koní 3.
Ošetřování koní
- čištění nutné denně (hygienický význam)
- je-li kůň vlhký vyvěchtujeme stočenou slámou
- k čištění používáme
a) hřbílko (gumové) k odstranění hrubé špíny
b) kartáč: ne ostrý, drží se v ruce blíž k hlavě začínáme čistit na levé straně od krku
c) hřeben na hřívu a ocas
d) houba na mytí očí a nozder
e) vybírátko na čištění kopyt
Mytí koně – pouze v teplém počasí, po umytí koně vodíme, aby uschnul
Brodění – vhodné po prací na šlachy i na hygienu kopyt
Plavení – ve vyspělých státech součástí tréninku
Péče o kopyto
- první strouhání už u sajících hříbat, je-li nutno úprava postoje, tak co nejdřív
- první kopyto jak začne pracovat (ve 2 – 3 letech)
- potom strouhání 5 – 8 týdnů
- vymění podkov 2 – 3 kuti
Vady koní
Odchylky některé části jeho zevnějšku od normálního stavu nebo zlozvyky.
Měsíční slepota – vnitřní zánět oka, který se opakuje
Dýchavičnost – chronické bezkonečné onemocnění dýchacích organismů nebo srdce
Jankovitost- porucha mozkové činnosti způsobena vodnatelnosti mozkových dutin - projevuje se odepření poslušnosti ve stádiu akutního záchvatu je zvíře nebezpečné, má nepříčetný výraz
Klkání -zlozvyk při kterém kůň polyká vzduch, může způsobovat plynové koliky
Tkalcování - kůň přešlapuje z jedné přední nohy na druhou přední za současného kývavého pohybu hlavy ze strany na stranu
Klkání, Tkalcování = z nudy
Neléhavost - kůň v době vymezené na odpočinek neulehává, potom je unavený – rychle opotřebení končetin (špatné ustájení, stáří, přechodné po nemoci)
Vadný charakter - je získaný nevhodným zacházením (kůň se stává kopavý nebo kousavý)
- vrozený nelze odstranit u Anglických plnokrevníků u hřebců
BP a hygiena u koní
- ke koni přistupujeme ze předu, obcházíme jej ze předu
- vždy oslovíme nahlas jménem
- při čištění , sedlání a kydání koně vážeme
Ošetřování koní
- čištění nutné denně (hygienický význam)
- je-li kůň vlhký vyvěchtujeme stočenou slámou
- k čištění používáme
a) hřbílko (gumové) k odstranění hrubé špíny
b) kartáč: ne ostrý, drží se v ruce blíž k hlavě začínáme čistit na levé straně od krku
c) hřeben na hřívu a ocas
d) houba na mytí očí a nozder
e) vybírátko na čištění kopyt
Mytí koně – pouze v teplém počasí, po umytí koně vodíme, aby uschnul
Brodění – vhodné po prací na šlachy i na hygienu kopyt
Plavení – ve vyspělých státech součástí tréninku
Péče o kopyto
- první strouhání už u sajících hříbat, je-li nutno úprava postoje, tak co nejdřív
- první kopyto jak začne pracovat (ve 2 – 3 letech)
- potom strouhání 5 – 8 týdnů
- vymění podkov 2 – 3 kuti
Vady koní
Odchylky některé části jeho zevnějšku od normálního stavu nebo zlozvyky.
Měsíční slepota – vnitřní zánět oka, který se opakuje
Dýchavičnost – chronické bezkonečné onemocnění dýchacích organismů nebo srdce
Jankovitost- porucha mozkové činnosti způsobena vodnatelnosti mozkových dutin - projevuje se odepření poslušnosti ve stádiu akutního záchvatu je zvíře nebezpečné, má nepříčetný výraz
Klkání -zlozvyk při kterém kůň polyká vzduch, může způsobovat plynové koliky
Tkalcování - kůň přešlapuje z jedné přední nohy na druhou přední za současného kývavého pohybu hlavy ze strany na stranu
Klkání, Tkalcování = z nudy
Neléhavost - kůň v době vymezené na odpočinek neulehává, potom je unavený – rychle opotřebení končetin (špatné ustájení, stáří, přechodné po nemoci)
Vadný charakter - je získaný nevhodným zacházením (kůň se stává kopavý nebo kousavý)
- vrozený nelze odstranit u Anglických plnokrevníků u hřebců
BP a hygiena u koní
- ke koni přistupujeme ze předu, obcházíme jej ze předu
- vždy oslovíme nahlas jménem
- při čištění , sedlání a kydání koně vážeme
Chov sportovních koní 2.
Chov sportovních koní 2.
Krmení sportovních koní
- krmení dostihových koní dělíme na 3 období:
1. Období dostihového klidu
- málo ovsa 3 kg, více sena 6 – 8 kg
2. Přípravné
- většinou únor až březen, zvýšení ovsa 7 – 8 kg (4x denně), omezujeme seno
3. Dostihová sezóna
- duben až říjen, oves 8 kg a více, přidáváme glycidy
- 2 hodiny před dostihem koně nenapájíme, dát 3 – 5 kostek cukru
Ustájení sportovních koní
1. Výjimečně vazné ve štortech
2. Nejčastější boxové individuální - v boxech by měly být:
a) zapuštěné kovové kroužky na vázaní (čištění, krmení)
b) krmný žlab ve výšce 75 – 110 cm
c) samočinná napáječka z možností zastavení
d) velikost boxu 3 x 3 až 4 x 4 m
e) boxy do výšky 140 cm oddělené pevně
f) 40 – 90 cm úzké mříže
Zaučování koní v práci pod sedlem
- musí umět chodit na uzdě
- lonžování
- postupně se přidává udidlo a obřišník, když si zvykne, tak dáme sedlo
- je-li kůň na klidný, jezdec postupně zatěžujeme sedlo později sedí v sedle, nejprve se nechá vodit, potom lonžovat a potom chodí za zkušeným klidným koněm
- přibližně za týden chodí se staršími koňmi do terénu
- kůň se učí ovladatelnosti a kondici
- kůň co se učí – Remonta
Krmení sportovních koní
- krmení dostihových koní dělíme na 3 období:
1. Období dostihového klidu
- málo ovsa 3 kg, více sena 6 – 8 kg
2. Přípravné
- většinou únor až březen, zvýšení ovsa 7 – 8 kg (4x denně), omezujeme seno
3. Dostihová sezóna
- duben až říjen, oves 8 kg a více, přidáváme glycidy
- 2 hodiny před dostihem koně nenapájíme, dát 3 – 5 kostek cukru
Ustájení sportovních koní
1. Výjimečně vazné ve štortech
2. Nejčastější boxové individuální - v boxech by měly být:
a) zapuštěné kovové kroužky na vázaní (čištění, krmení)
b) krmný žlab ve výšce 75 – 110 cm
c) samočinná napáječka z možností zastavení
d) velikost boxu 3 x 3 až 4 x 4 m
e) boxy do výšky 140 cm oddělené pevně
f) 40 – 90 cm úzké mříže
Zaučování koní v práci pod sedlem
- musí umět chodit na uzdě
- lonžování
- postupně se přidává udidlo a obřišník, když si zvykne, tak dáme sedlo
- je-li kůň na klidný, jezdec postupně zatěžujeme sedlo později sedí v sedle, nejprve se nechá vodit, potom lonžovat a potom chodí za zkušeným klidným koněm
- přibližně za týden chodí se staršími koňmi do terénu
- kůň se učí ovladatelnosti a kondici
- kůň co se učí – Remonta
Chov sportovních koní 1.
Chov sportovních koní 1.
Plemena:
• Anglický plnokrevník
• Klusáci
• Apaluza
Jezdecké sporty
Parkůr - koně překonávají jednotlivě na uzavřeném kolbišti soubor zhoditelných překážek různých barev, profilu
Drezůra - předvedení koně jezdcem v tzv. drezurním obdélníku podle předepsané úlohy
Military - nejnáročnější (všestranná způsobilost) skládá se ze zkoušky drezůrní, terénní a skokové (parkur) absolvované ve 3 dnech po sobě
Voltiž - cvičení na neosedlaném koni
Dostihy - výkonnostní zkouška specializovaných plemen koní, zejména anglických plnokreníků
1. Cvalové dostihy
a) Rovinné– nejvýznamnější a na různé délky
b) Překážkové
I. proutěné
II. steeplechase = přírodní překážky
2. Klusácké dostihy
– kůň je zapřažen do vozíku tzv. sulky, nesmí zacválat
Vozatajství – soutěže spřežení
Westernové ježdění, Pólo, Pushball,Honební jízda
Plemena:
• Anglický plnokrevník
• Klusáci
• Apaluza
Jezdecké sporty
Parkůr - koně překonávají jednotlivě na uzavřeném kolbišti soubor zhoditelných překážek různých barev, profilu
Drezůra - předvedení koně jezdcem v tzv. drezurním obdélníku podle předepsané úlohy
Military - nejnáročnější (všestranná způsobilost) skládá se ze zkoušky drezůrní, terénní a skokové (parkur) absolvované ve 3 dnech po sobě
Voltiž - cvičení na neosedlaném koni
Dostihy - výkonnostní zkouška specializovaných plemen koní, zejména anglických plnokreníků
1. Cvalové dostihy
a) Rovinné– nejvýznamnější a na různé délky
b) Překážkové
I. proutěné
II. steeplechase = přírodní překážky
2. Klusácké dostihy
– kůň je zapřažen do vozíku tzv. sulky, nesmí zacválat
Vozatajství – soutěže spřežení
Westernové ježdění, Pólo, Pushball,Honební jízda
Odchov telat 2.
Odchov telat 2.
c) Rostlinná výživa:
- do 3 měsíců seno a jádro v poměru - S1:2J
- potom zelená píce, senáž, siláž, okopaniny
- v 5 měsíci věku jsou vyvinuty předžalůdky – jádro již jen jako doplněk
Ustájení telat:
dělení:
1) u dojnice
2) profylaktorium
3) venkovní individuální doxy
4) teletníky
5) přístřešky
1) U dojnice
- volně
- v postýlce – pije – samo,vodí se, z kbelíku
- přivázané – pije – samo, vodí se, z kbelíku
2) Profylaktorium
- místnost v kravíně vedle stáje – nebo vedle porodny
- ustájení jen do 10 – 14 dnů stáří telete
- potom přesun do teletníku (častý výskyt nemocí, horší dezinfekce)
3) Venkovní – individuální boxy
- od narození po celou dobu mléčné výživa
- do 70 dnů (120x120x120x výběh)
- sláma, seno + šrot + voda
- telata se dávají ven od 6 hodin po narození (suchá již napojena)
- výhodou je výborná odolnost, zdraví
4) Teletníky
- od 10 – 14 dnů do půl roku
- mívá oddělení – mléčné výživy do 70 dnů stáří telete
- rostlinné
- nevhodné skupiny telat s různých stájí způsobují časté infekce – chřipky a průjmová onemocnění
5) Přístřešky
- navazují na individuální boxy
- telata s výběhem po skupinách 10 – 20 (od 70 – 180 dnů stáří telete)
Ošetření telete
• ošetření po porodu
• pravidelná dezinfekce pupku
• do 48 hodin označení tzv. trvalé, ušní známkou
♂ červená a modrá
♀ žlutá a bílá
jalovičky s různopohlavních dvojčat
• odrohování telat – kauterizace –ve věku 3 týdnů
c) Rostlinná výživa:
- do 3 měsíců seno a jádro v poměru - S1:2J
- potom zelená píce, senáž, siláž, okopaniny
- v 5 měsíci věku jsou vyvinuty předžalůdky – jádro již jen jako doplněk
Ustájení telat:
dělení:
1) u dojnice
2) profylaktorium
3) venkovní individuální doxy
4) teletníky
5) přístřešky
1) U dojnice
- volně
- v postýlce – pije – samo,vodí se, z kbelíku
- přivázané – pije – samo, vodí se, z kbelíku
2) Profylaktorium
- místnost v kravíně vedle stáje – nebo vedle porodny
- ustájení jen do 10 – 14 dnů stáří telete
- potom přesun do teletníku (častý výskyt nemocí, horší dezinfekce)
3) Venkovní – individuální boxy
- od narození po celou dobu mléčné výživa
- do 70 dnů (120x120x120x výběh)
- sláma, seno + šrot + voda
- telata se dávají ven od 6 hodin po narození (suchá již napojena)
- výhodou je výborná odolnost, zdraví
4) Teletníky
- od 10 – 14 dnů do půl roku
- mívá oddělení – mléčné výživy do 70 dnů stáří telete
- rostlinné
- nevhodné skupiny telat s různých stájí způsobují časté infekce – chřipky a průjmová onemocnění
5) Přístřešky
- navazují na individuální boxy
- telata s výběhem po skupinách 10 – 20 (od 70 – 180 dnů stáří telete)
Ošetření telete
• ošetření po porodu
• pravidelná dezinfekce pupku
• do 48 hodin označení tzv. trvalé, ušní známkou
♂ červená a modrá
♀ žlutá a bílá
jalovičky s různopohlavních dvojčat
• odrohování telat – kauterizace –ve věku 3 týdnů
Odchov telat 1.
Odchov telat 1.
- období od narození do stáří půl roku
- období rozhoduje o produkční schopnosti v dospělosti
- správný odchov zajistí optimální růst a vývoj zvířete, odolnost, zdraví
- provádí se pravidelná kontrola růstu (vážením)
- český strakatý skot - ♂ v šesti měsících (půl roce) - 230 kg
- ♀ - // - - 180 kg
Výživa a krmení:
a) mlezivová výživa – do 6 – 10 dnů stáří
b) mléčná -//- - do 42 – 70 -//-
c) rostlinná -//- - od konce mléčné výživy
a) Mlezivová výživa:
mlezivo – je bohaté na bílkoviny, min. látky, vitamíny a ochranné látky
Tele by se mělo napít po porodu do 2 hodin
denně spotřeba 6 – 7 l. v menších dávkách
způsoby – sání - napájení
mlezivo = Kolostrum (latinský název)
Výhody sání:
• méně náročné na práci
• mléko má ideální teplotu
• tele vypije kolik potřebuje
Nevýhody sání:
• není přehled o – dojivosti krávy
- spotřebě mléka (teletem)
• horší zvykání na kbelík
• možnost přepití telete
b) Mléčná výživa:
dělení :
1) mléčné krmné směsi
2) mléko
1) mléčné krmné směsi - (MKS):
Laktosan – mícháme 1:9 - do horké vody
2) mléko:
1) nestandardní plnotučné –mléko co nesmí do mlékárny -od starodojných krav (před zasušením)
- po zánětech
- po lécích
2) odstředěné, zředěné
zkrmujeme: - čerstvé – teplota 37 – 40“C, - úplně zkyslé. Navykáme v tomto období již na pevná krmiva – od 14 dnů (kvalitní seno a jádro)
Jádro:
• směs ČST (časný odstav telat) - vlstní mačkané zrniny
Odchov hříbat, pastva 3.
Odchov hříbat, pastva 3.
Pastva hříbat
po odstavu je velmi důležitý pohyb na zpevnění a rozvoj svalstva šlach i kostry a na látkovou výměnu (odchov bez vydatného pohybu je nevhodný), sluneční paprsky ničí bakterie, pomáhají ukládat minerální látky, pohyb působí i proti ztučnění, vyšší příjem zeleného krmiva může, způsobit průjem, nutno přidávat seno
Jakost pastvy záleží
- složení porostu
- stáří porostu (starší obsahuje hodně celulózy)
- na druhu půdy (odvisí druh trav a obsah živin)
- obsah minerálních látek (při dlouhodobém suchu chybí Ca, P)
Technika pastv
- u nás pastevní období 7 – 8 měsíců
- je-li půda rozměklá pouštíme hříbata jen do výběhu, aby se nezničila
- na jaře se vyhání je-li výška trávy 8 – 10 cm
- vyháníme pokud je roztátá námraza
- v létě brzy z rána a večer, přes poledne ve stáji nebo ve stínu
Potřeba pastvy
- na 1 ha pastvy 6 odstavčat (5 m – 1 rok hříběte)
- na 1 ha 3 ročci
- na 1 ha 1 dospělý kůň
- jednotlivé oplutky dostatečně velké, aby hříbata měly dostatek pohybu
- v dostihových stájích se zřizuje pohybová dráha kruhového nebo elipsovitého tvaru
Pastva hříbat
po odstavu je velmi důležitý pohyb na zpevnění a rozvoj svalstva šlach i kostry a na látkovou výměnu (odchov bez vydatného pohybu je nevhodný), sluneční paprsky ničí bakterie, pomáhají ukládat minerální látky, pohyb působí i proti ztučnění, vyšší příjem zeleného krmiva může, způsobit průjem, nutno přidávat seno
Jakost pastvy záleží
- složení porostu
- stáří porostu (starší obsahuje hodně celulózy)
- na druhu půdy (odvisí druh trav a obsah živin)
- obsah minerálních látek (při dlouhodobém suchu chybí Ca, P)
Technika pastv
- u nás pastevní období 7 – 8 měsíců
- je-li půda rozměklá pouštíme hříbata jen do výběhu, aby se nezničila
- na jaře se vyhání je-li výška trávy 8 – 10 cm
- vyháníme pokud je roztátá námraza
- v létě brzy z rána a večer, přes poledne ve stáji nebo ve stínu
Potřeba pastvy
- na 1 ha pastvy 6 odstavčat (5 m – 1 rok hříběte)
- na 1 ha 3 ročci
- na 1 ha 1 dospělý kůň
- jednotlivé oplutky dostatečně velké, aby hříbata měly dostatek pohybu
- v dostihových stájích se zřizuje pohybová dráha kruhového nebo elipsovitého tvaru
Odchov hříbat, pastva 2.
Odchov hříbat, pastva 2.
Zlozvyky hříbat
požívání trusu matky
okusování žíně matky
náprava – podávání lizu a rybí tuk
Čištění
zvykat na čištění co nejdříve včetně čištění kopyt
vhodným vystrouháním kopýtka lze zlepšit nepravidelný postoj končetin nutnost
Ustájení
1. V individuálním boxu s matkou (4 x 4 m) – ale společné sdílení pastvin
2. Ve větších objektech jsou klisny s hříbaty do 9 dnů v porodním boxu, poté v tzv. „očichovacím boxu“ a teprve později do volněji ustájeného stáda
3. Vazné ustájení
Odstav hříbat
ne dříve než ve 4 měsíci, nejčastější 5 – 6 měsíci
Způsoby
při individuálním – hříbata odstavená nejlépe alespoň po 2, pokud možno do jiné stáje
při volném ustájení a větším počtu zvířat – odstavujeme skupiny společně
Před odstavem by měla být zvyklá na ohlávku. Musí mít vypálen výžeh. Klisně vynecháme konzervovaná krmiva, omezíme vodu po odstavu odstřikáváme do zasušení, pravidelný pohyb. Do jednoho roku chováme hříbata společně, později rozdělujeme podle pohlaví.
Zdravotní stav v odstavu
nejčastější nemoci z nachlazení, v létě možnost parazitu
nutnost očkovat proti tetanu, vhodné je i proti chřipce
ve stáří 1 roku se hřebečci (kromě plnokrevníků), se kterýma se nepočítá do chovu kastrují, potom se odchovávají s klisničkami
Péče a charakter odstavčat
největší vliv na psychiku hříběte má péče hned po odstavu
ošetřovatel musí být klidný, mírný, ale důsledný
Zlozvyky hříbat
požívání trusu matky
okusování žíně matky
náprava – podávání lizu a rybí tuk
Čištění
zvykat na čištění co nejdříve včetně čištění kopyt
vhodným vystrouháním kopýtka lze zlepšit nepravidelný postoj končetin nutnost
Ustájení
1. V individuálním boxu s matkou (4 x 4 m) – ale společné sdílení pastvin
2. Ve větších objektech jsou klisny s hříbaty do 9 dnů v porodním boxu, poté v tzv. „očichovacím boxu“ a teprve později do volněji ustájeného stáda
3. Vazné ustájení
Odstav hříbat
ne dříve než ve 4 měsíci, nejčastější 5 – 6 měsíci
Způsoby
při individuálním – hříbata odstavená nejlépe alespoň po 2, pokud možno do jiné stáje
při volném ustájení a větším počtu zvířat – odstavujeme skupiny společně
Před odstavem by měla být zvyklá na ohlávku. Musí mít vypálen výžeh. Klisně vynecháme konzervovaná krmiva, omezíme vodu po odstavu odstřikáváme do zasušení, pravidelný pohyb. Do jednoho roku chováme hříbata společně, později rozdělujeme podle pohlaví.
Zdravotní stav v odstavu
nejčastější nemoci z nachlazení, v létě možnost parazitu
nutnost očkovat proti tetanu, vhodné je i proti chřipce
ve stáří 1 roku se hřebečci (kromě plnokrevníků), se kterýma se nepočítá do chovu kastrují, potom se odchovávají s klisničkami
Péče a charakter odstavčat
největší vliv na psychiku hříběte má péče hned po odstavu
ošetřovatel musí být klidný, mírný, ale důsledný
Odchov hříbat, pastva 1.
Odchov hříbat, pastva 1.
Krmení
- první dny mlezivo (hustší než mléko nahořklé, více bílkovin, lehce stravitelné a má projímací účinky)
- během 6 dnů mlezivo přechází v mléko
Důvody odmítnutí hříběte klisnou
1. bolestivý zánět vemene. Klisnu fixujeme (svazování, zvednutí nohy)
2. lechtivost
3. klisna nemá mléko (přidáme bílkovinné a šťavnaté krmivo) od 14 dnů se hříběti zkouší dávat seno, oves
Střevní smolka
- vytváří se během nitroděložního života filtrací plodových vod části žluče
- tvoří buď tuhou hmotu nebo bobky velice tvrdé
- poměrně často dochází zadržení smolky, častější u hřebečků a přenášených hříbat (možnost úhynu)
Příznaky
- hříbě je neklidné
- napíná se ke kalení, hrabe a valí se
Léčení
- klystýr s olejem nebo mýdlovou vodou
- v případě vpravíme do huby rycinový olej
Další nemoci hříbat
1. Pupeční kýla
- je-li menší než 1,5 cm v průměru, otvor do břišní dutiny zaroste sám
- je-li větší zašije veterinář
2. Zamoření škrkavkami
- suchou zježenou srst
- nafouklé břicho
3. Ochroma
- vysoká teplota
- malátnost
- oteklé klouby
- infekce z pupku
4. Bromchopneumonie
- teplota
- kaše
Narozená hříbata mají nepravidelný postoj končetin, který se růstem vyrovnává (je dáno postojem v děloze). Hříbě bývá „rozhozené“.
Choroby obilovin - brambory
Choroby obilovin - brambory
Brambory:
Hnojení - brambory vyžadují zásadně organické hnojení nejvíce se používá chlévská mrva
v dávce 30-50t/ha méně vhodná je kejda nebo zelené hnojení.
- P,Mg a K hnojiva zaoráváme současně s chlévskou mrvou na podzim.
- na lehčích půdách zaoráváme do hloubky 24cm na těžkých půdách do hloubky 20cm
- zaoráváme orebními tělesy bez zahrnovačů a předradliček
- P hnojiv nejčastěji superfosfáty,
- K hnojiv – síran draselný
- Mg hnojiv KIESERIT
- N hnojiva používáme částečně před výsadbou a částečně na list
Ošetření proti plevelům: nejčastěji ošetřujeme před vzejitím ( Topogart ) po vzejití
používáme SENKOR, BASAGRAM
Chorobám – ošetřujeme proti plísni bramborové používají se přípravky které mají účinnost
7,14 nebo 21dnů RIDOMIL
- vírové choroby – svinutka, mozaika, kadeřavost, čárkovitost
- barter.choroby – černání stonku
Škůdci - ošetřujeme hlavně proti mandelince bramborové, ošetřujeme ve stádiu kdy dochází
k intenzivnímu vývoji larvy, mšice, háďátko, drátovec
Sklizeň sena
1,Rotační žací stroj bubnový ŽTR -165
- slouží k posečení všech druhů nízkostebelnatých plodin na polích i lukách
- jeho předností je spolehlivost velký výkon a především to že pracuje v podmínkách kde klasická žací lišta již pracovat nemůže
- pracovní záběr 165cm
- počet žacích bubnu – 2ks
- počet nožů : 6nožů ( 2x3nože)
- výška strniště 3cm
Rotační žací stroj SP9-061 ( diskový)
- je určen k sečení všech druhů nízkostebelnatých pícnin na pozemku bez většího výskytu kamení
- pracovní záběr 240cm
- počet žacích disku 6
- počet nožů 12ks
- výška strniště 4-8cm
2,Obraceč píce OZ-4
3, skulovač
4, sběrací vůz – jsou určeny pro sběr a dopravu objemových hmot z řádku a to i zavadla píce , se no, slámy atd.
Brambory:
Hnojení - brambory vyžadují zásadně organické hnojení nejvíce se používá chlévská mrva
v dávce 30-50t/ha méně vhodná je kejda nebo zelené hnojení.
- P,Mg a K hnojiva zaoráváme současně s chlévskou mrvou na podzim.
- na lehčích půdách zaoráváme do hloubky 24cm na těžkých půdách do hloubky 20cm
- zaoráváme orebními tělesy bez zahrnovačů a předradliček
- P hnojiv nejčastěji superfosfáty,
- K hnojiv – síran draselný
- Mg hnojiv KIESERIT
- N hnojiva používáme částečně před výsadbou a částečně na list
Ošetření proti plevelům: nejčastěji ošetřujeme před vzejitím ( Topogart ) po vzejití
používáme SENKOR, BASAGRAM
Chorobám – ošetřujeme proti plísni bramborové používají se přípravky které mají účinnost
7,14 nebo 21dnů RIDOMIL
- vírové choroby – svinutka, mozaika, kadeřavost, čárkovitost
- barter.choroby – černání stonku
Škůdci - ošetřujeme hlavně proti mandelince bramborové, ošetřujeme ve stádiu kdy dochází
k intenzivnímu vývoji larvy, mšice, háďátko, drátovec
Sklizeň sena
1,Rotační žací stroj bubnový ŽTR -165
- slouží k posečení všech druhů nízkostebelnatých plodin na polích i lukách
- jeho předností je spolehlivost velký výkon a především to že pracuje v podmínkách kde klasická žací lišta již pracovat nemůže
- pracovní záběr 165cm
- počet žacích bubnu – 2ks
- počet nožů : 6nožů ( 2x3nože)
- výška strniště 3cm
Rotační žací stroj SP9-061 ( diskový)
- je určen k sečení všech druhů nízkostebelnatých pícnin na pozemku bez většího výskytu kamení
- pracovní záběr 240cm
- počet žacích disku 6
- počet nožů 12ks
- výška strniště 4-8cm
2,Obraceč píce OZ-4
3, skulovač
4, sběrací vůz – jsou určeny pro sběr a dopravu objemových hmot z řádku a to i zavadla píce , se no, slámy atd.
Chroby obilovin - Houbové choroby u obilovin
Chroby obilovin - Houbové choroby u obilovin
Houbové choroby u obilovin
Stéblolam
- nejvýznamnější choroba opad stébel. Napadá především pšenici, ale také žito ozimé a ječmen.
- je široce rozšířené, je příčinnou výrazných ztrát na výnosech.
- první projevy konec odnožování a začátek sloupkování.
- chemické ošetření se provádí od začátku sloupkování do stádia druhého kolénka.
Hnědá skvrnitost ječmene
- vyskytuje se na ozim. i jar. ječmenu.Velké ztráty působí hlavně v letech bohatých na srážky
Projevuje se od stádia klíčících rostlin až do sklizně. Při silném napadení odumírají celé listy nebo jejich části. Možné je také zhnědnutí zrn a plev, pokud není vůbec zastavená tvorba a metání klasu. Chemická ochrana – provádí se od začátku napadení až do začátku kvetení.
Padlí travní
– je nejvýznam chorobou pšenice a ječmen.Napadeno však může být i žito a oves
Doba projevu od vzcházení do zrání
Chemické ošetření – od počátku napadení do počátku kvetení
Rez pšeničná
– vyskytuje se na pšenici a ječmeni, především v teplých oblastech.
Význam rzi stoupá s intenzitou pěstování náchylných odrůd
Doba projevu : po sloupkování
Chemické opatření – ošetření se provádí od počátku infekce do počátku květu
Braničnatka plevová
– při chladném a vlhkém průběhu počasí na jaře a v létě, je nejvýznamnější choroba listu a klasu, která způsobuje velké snížení výnosu především u pšenice. Doba projevu- od vzejití do sklizně.
Chemické ošetření : provádí se od nástupu infekce od počátku kvetení
Houbové choroby u obilovin
Stéblolam
- nejvýznamnější choroba opad stébel. Napadá především pšenici, ale také žito ozimé a ječmen.
- je široce rozšířené, je příčinnou výrazných ztrát na výnosech.
- první projevy konec odnožování a začátek sloupkování.
- chemické ošetření se provádí od začátku sloupkování do stádia druhého kolénka.
Hnědá skvrnitost ječmene
- vyskytuje se na ozim. i jar. ječmenu.Velké ztráty působí hlavně v letech bohatých na srážky
Projevuje se od stádia klíčících rostlin až do sklizně. Při silném napadení odumírají celé listy nebo jejich části. Možné je také zhnědnutí zrn a plev, pokud není vůbec zastavená tvorba a metání klasu. Chemická ochrana – provádí se od začátku napadení až do začátku kvetení.
Padlí travní
– je nejvýznam chorobou pšenice a ječmen.Napadeno však může být i žito a oves
Doba projevu od vzcházení do zrání
Chemické ošetření – od počátku napadení do počátku kvetení
Rez pšeničná
– vyskytuje se na pšenici a ječmeni, především v teplých oblastech.
Význam rzi stoupá s intenzitou pěstování náchylných odrůd
Doba projevu : po sloupkování
Chemické opatření – ošetření se provádí od počátku infekce do počátku květu
Braničnatka plevová
– při chladném a vlhkém průběhu počasí na jaře a v létě, je nejvýznamnější choroba listu a klasu, která způsobuje velké snížení výnosu především u pšenice. Doba projevu- od vzejití do sklizně.
Chemické ošetření : provádí se od nástupu infekce od počátku kvetení
Chroby obilovin - pšenice, žito, ječmen, ovsa
Chroby obilovin - pšenice, žito, ječmen, ovsa
Pšenice
Plevele – provádí se nejčastěji na podzim a to před setím nebo po vzejití ve fázi 4 listů pokud nestihneme ošetřit na podzim použijeme herbicidy vhodné k jarnímu ošetření
Choroby – pšenice je napadána zejména rzi travní, padli travní,stéblolamem a černáním
opad stébel. Pro ošetření použijeme vhodné fungicidy.
Škůdci – bývá napadaná mšici, která saje v klasu, ojediněle bejlomorka sedlová jejichž
žlutooranžová larva škodí na kořenovém krčku, larva kohoutká na listech a vyžírá
chlorofyl. K ošetření používáme insekticidy.
Žito
Plevele – na podzim před vzejitím nebo při vzejití. ošetření na jaře není vhodné
Chorobám – je napadána hlavně z houbových chorob padli travní v menši míře i rzi travní
Škůdci – bývá napadána mšicí nebo larvou kohoutka, která vyžírá chlorofyl na listu
Ječmen
Plevele – v praxi buď před vzejitím nebo po vzejití, ve fází 4listů. Herbicidy
Chorobám – nejčastěji bývá napadán padlím travním, rzí ječnou a skvrnitosti listů.Fungicidy
Škůdci – škodí mšice a larva kohoutka. Ošetřujeme vodním insekticidem
Ovsa
Plevele - ošetřujeme ve fází 4listů, herbicidy volíme podle spektra plevelu na daném porostu
Choroby – při slabém výskytu padlím travním neošetřujeme při silném výskytu použijeme
vhodné fungicidy
Škůdci – oves je silně napadán bzuknou ječnou , první ošetření za 7dní po metání
Pšenice
Plevele – provádí se nejčastěji na podzim a to před setím nebo po vzejití ve fázi 4 listů pokud nestihneme ošetřit na podzim použijeme herbicidy vhodné k jarnímu ošetření
Choroby – pšenice je napadána zejména rzi travní, padli travní,stéblolamem a černáním
opad stébel. Pro ošetření použijeme vhodné fungicidy.
Škůdci – bývá napadaná mšici, která saje v klasu, ojediněle bejlomorka sedlová jejichž
žlutooranžová larva škodí na kořenovém krčku, larva kohoutká na listech a vyžírá
chlorofyl. K ošetření používáme insekticidy.
Žito
Plevele – na podzim před vzejitím nebo při vzejití. ošetření na jaře není vhodné
Chorobám – je napadána hlavně z houbových chorob padli travní v menši míře i rzi travní
Škůdci – bývá napadána mšicí nebo larvou kohoutka, která vyžírá chlorofyl na listu
Ječmen
Plevele – v praxi buď před vzejitím nebo po vzejití, ve fází 4listů. Herbicidy
Chorobám – nejčastěji bývá napadán padlím travním, rzí ječnou a skvrnitosti listů.Fungicidy
Škůdci – škodí mšice a larva kohoutka. Ošetřujeme vodním insekticidem
Ovsa
Plevele - ošetřujeme ve fází 4listů, herbicidy volíme podle spektra plevelu na daném porostu
Choroby – při slabém výskytu padlím travním neošetřujeme při silném výskytu použijeme
vhodné fungicidy
Škůdci – oves je silně napadán bzuknou ječnou , první ošetření za 7dní po metání
Chov králíku 4.
Chov králíku 4.
Odstav – najednou celý vrh, ihned rozdělení podle pohl.
Výživa a krmení – kompletní krmné směsi – granule mláďat růměně 3 mm dospěl. průměr. 6 mm - ve výkrmu adlibitum do 100 g ( starší ) - dospělí jedinci 150 g
tradiční krmivo- zel.píce, okopaniny, obilniny, olejniny, luštěniny, seno, sůl
Výkrm hybridů – do 70 dnů, 2,3 – 2,4 kg hmotnosti
– nejkvalitnější v zimě, kůže po stažení se musí napnout pozvolna sušit a odstranit tuk,
hlava a dol. končetin. Cena – 8 – 15 Kčú ks
Výroba vlny: chov na roštech, stříž nůžkami nebo el. strojkem
cena 300-400 Kč / kg
Ustájení - drobnocohov – venkovní králikárny buď s podestýlkou nebo roštové
králičince – zděné stavby do kterých umisťujeme králíkárny
klecové – se spec. chovech na produkci masa, celokovové bezstelivové
- pro 2,4 nebo 8 ks, horní ♀ a spodní pro ♂
Odstav – najednou celý vrh, ihned rozdělení podle pohl.
Výživa a krmení – kompletní krmné směsi – granule mláďat růměně 3 mm dospěl. průměr. 6 mm - ve výkrmu adlibitum do 100 g ( starší ) - dospělí jedinci 150 g
tradiční krmivo- zel.píce, okopaniny, obilniny, olejniny, luštěniny, seno, sůl
Výkrm hybridů – do 70 dnů, 2,3 – 2,4 kg hmotnosti
– nejkvalitnější v zimě, kůže po stažení se musí napnout pozvolna sušit a odstranit tuk,
hlava a dol. končetin. Cena – 8 – 15 Kčú ks
Výroba vlny: chov na roštech, stříž nůžkami nebo el. strojkem
cena 300-400 Kč / kg
Ustájení - drobnocohov – venkovní králikárny buď s podestýlkou nebo roštové
králičince – zděné stavby do kterých umisťujeme králíkárny
klecové – se spec. chovech na produkci masa, celokovové bezstelivové
- pro 2,4 nebo 8 ks, horní ♀ a spodní pro ♂
Chov králíku 3.
Chov králíku 3.
Metody plemenitby
čistokrevná pl. – drobnochovy, v zájmovém chovatelství - liniová, příbuzenská – inbreeding křížení – u masných hybridů - ukončené, i nekonečné, meziliniové, meziplemenné
Říje
tření spodní čelisti o hrany, neklid prohrabávání podestýl., trhání chlupů z břišních a prsní krajiny - snaha o stavbu hnízda, vnější pohl. org. zduřeny a prokrveny - intervaly říje jsou velmi rozdílné od 2-20 dní - nejčastěji 6-7 dnů, trvá 2-5 dnů
Vyvolání říje u ramlice:
- umístění ♀ do prázdné klece ♂ nebo vedle
- do krmiva celer, petržel, naklíčený oves
-
Krytí ( připouštění )
- vždy přinášíme ♀ k ♂ nikdy opačně
- následuje krátké svázání, nikdy se nepokoušíme o násilné krytí
- během říje se kryje 1-2 krát, ne hned po sobě
Březost – 30 dnů
příznaky : zvýšená žravost, zklidnění , stavba hnízda
Porod - kocení
- kralice si při porodu pomáhá zuby
- mládě po olizání uloží do hnízda těsně vedle sebe a po porodu zakryje vytrhanou srstí
- bezproblémový porod 10 mláďat trvá 10 min. max. 20-30 min.
- nejčastěji v noci nebo brzy ráno
komplikace : ledabyle nebo nepostavené hnízdo
neuložení mláďat do hnízda
zranění mláďat během porodu
sežrání mláděte matkou: nevhodný kotec, rušení během a po porodu
nízká venkovní teplota
málo bílkovin - ztučnění králice
Metody plemenitby
čistokrevná pl. – drobnochovy, v zájmovém chovatelství - liniová, příbuzenská – inbreeding křížení – u masných hybridů - ukončené, i nekonečné, meziliniové, meziplemenné
Říje
tření spodní čelisti o hrany, neklid prohrabávání podestýl., trhání chlupů z břišních a prsní krajiny - snaha o stavbu hnízda, vnější pohl. org. zduřeny a prokrveny - intervaly říje jsou velmi rozdílné od 2-20 dní - nejčastěji 6-7 dnů, trvá 2-5 dnů
Vyvolání říje u ramlice:
- umístění ♀ do prázdné klece ♂ nebo vedle
- do krmiva celer, petržel, naklíčený oves
-
Krytí ( připouštění )
- vždy přinášíme ♀ k ♂ nikdy opačně
- následuje krátké svázání, nikdy se nepokoušíme o násilné krytí
- během říje se kryje 1-2 krát, ne hned po sobě
Březost – 30 dnů
příznaky : zvýšená žravost, zklidnění , stavba hnízda
Porod - kocení
- kralice si při porodu pomáhá zuby
- mládě po olizání uloží do hnízda těsně vedle sebe a po porodu zakryje vytrhanou srstí
- bezproblémový porod 10 mláďat trvá 10 min. max. 20-30 min.
- nejčastěji v noci nebo brzy ráno
komplikace : ledabyle nebo nepostavené hnízdo
neuložení mláďat do hnízda
zranění mláďat během porodu
sežrání mláděte matkou: nevhodný kotec, rušení během a po porodu
nízká venkovní teplota
málo bílkovin - ztučnění králice
Chov králíku 2.
Chov králíku 2.
Dělení podle délky srstí:
dlouhosrstá pl.: angorský králík – angora – 3,5-5 kg, vyšlechtěn v Anglii slouží k produkci angorské vlny, - za 1 rok 4 střiže = 1-1,5 kg/vlny - barva albín, leucín
králík liščí – nemá tak výrazný obrůst hlavy a končetin
krátkosrstá pl.: zvláštní utváření srsti tzv. sexismus, srst je ke kůži postavena kolmo, délka pesíků je zredukováná na délku podstavy - Rexi, Kastorex
Plemena se zvláštní strukturou srsti: - saténové pl. – hedvábně třpytivý lesk srsti
- má nápadné zjemnění srsti, všechny druhy chlupů, mají podstatně menší průměr
- silně odráží světelné paprsky
Masní hybridi
- u nás na výrobu masa se používají hybridi dovezení z Francie, Itálie, Německa, Belgie
ukazatele: jatečná výtěžnost 60%
chovatelská dospělost 4 měs.
počet vrhů za rok 7-9
hmotnost při narození 50 g
odstav -za 28 dnů
porážka 10 - 12 týdnů
spotřeba krmiv – 3-3,5 kg KKS /1 kg přírůstku
hmotnost při porážce – 2,3 – 2,4 kg
způsob chovu - ♀ 1 rok,♂ 2 roky
cena králičího masa – 100 Kč / kg
Plemenitba - ♀ jsou schopni se rozmnožovat během celého roku
- v drobnochovu nejvhodnější jaro
Způsob plemenitby:
a) přirozená – 1) skupinová ( harémový způsob ) - 1♂- 5-15♀
- na 1 týden , vysoký počet zabřezlých ♂
- dochází k vyčerpání ♂
- neznáme přesný termín porodu
2) individuální – podle připouštěcího plánu v pouštění do kotce ♀ k ♂,
- za den připustí 2 ramlice
b) inseminace – využívaná v moderních zahr. podnicích, u nás méně
Dospělost
pohl. dospělost – je závislá na plemeni
- velká a středně velká 4 měs.
- malá, zakrslá a hybridní – 3 měs.
chovatelská dospělost – doba kdy králíky zařazujeme do plemenitby
- středně a velká – 8- 10 měs.
- malá, zakrslá – 6 měs.
- hybridní – 4 měs.
Dělení podle délky srstí:
dlouhosrstá pl.: angorský králík – angora – 3,5-5 kg, vyšlechtěn v Anglii slouží k produkci angorské vlny, - za 1 rok 4 střiže = 1-1,5 kg/vlny - barva albín, leucín
králík liščí – nemá tak výrazný obrůst hlavy a končetin
krátkosrstá pl.: zvláštní utváření srsti tzv. sexismus, srst je ke kůži postavena kolmo, délka pesíků je zredukováná na délku podstavy - Rexi, Kastorex
Plemena se zvláštní strukturou srsti: - saténové pl. – hedvábně třpytivý lesk srsti
- má nápadné zjemnění srsti, všechny druhy chlupů, mají podstatně menší průměr
- silně odráží světelné paprsky
Masní hybridi
- u nás na výrobu masa se používají hybridi dovezení z Francie, Itálie, Německa, Belgie
ukazatele: jatečná výtěžnost 60%
chovatelská dospělost 4 měs.
počet vrhů za rok 7-9
hmotnost při narození 50 g
odstav -za 28 dnů
porážka 10 - 12 týdnů
spotřeba krmiv – 3-3,5 kg KKS /1 kg přírůstku
hmotnost při porážce – 2,3 – 2,4 kg
způsob chovu - ♀ 1 rok,♂ 2 roky
cena králičího masa – 100 Kč / kg
Plemenitba - ♀ jsou schopni se rozmnožovat během celého roku
- v drobnochovu nejvhodnější jaro
Způsob plemenitby:
a) přirozená – 1) skupinová ( harémový způsob ) - 1♂- 5-15♀
- na 1 týden , vysoký počet zabřezlých ♂
- dochází k vyčerpání ♂
- neznáme přesný termín porodu
2) individuální – podle připouštěcího plánu v pouštění do kotce ♀ k ♂,
- za den připustí 2 ramlice
b) inseminace – využívaná v moderních zahr. podnicích, u nás méně
Dospělost
pohl. dospělost – je závislá na plemeni
- velká a středně velká 4 měs.
- malá, zakrslá a hybridní – 3 měs.
chovatelská dospělost – doba kdy králíky zařazujeme do plemenitby
- středně a velká – 8- 10 měs.
- malá, zakrslá – 6 měs.
- hybridní – 4 měs.
Chov králíku 1.
Chov králíku 1.
Význam:
- produkce masa ( bílé , dietní, málo tuku, málo cholesterolu )
- kůže ( kožešnictví, kloboučnictví )
- vlna,
- laboratorní zvíře
- hnůj
- zájmové chovatelství
Výhody :
- krátký generační interval a vysoká plodnost
- malé nároky na prostor a krmení, vysoká intenzita růstu
Nevýhoda:
- náročnost na práci
- menší možnost použití mechanizace
Dělení podle velikosti:
a) velký – hmotnost 5-9 kg,dlouhý tělesný rámec, dlouhé uši, nejsou vhodné k produkci masa,
využití pouze v zájmovém chovatelství, mají vysokou spotřebu krmiva
- Belgický obr, Moravský modrý, Francouzský beran, Velký beran
b) střední - 3-5,5 kg, plemena vhodná pro hybridizaci při výrobě masa ( masná pl.)
- Činčila velká – v mat. pozici a k laboratorním účelům
- Český albín - vysoká jatečná výtěžnost, jemná kůže
- Novozelandský bílý – nejdůležitější pro tvorbu hybridů
- masná pl. mají výborná osvalení pánevních končetin, méně podstatné je zbarvení, mají výbornou reprodukční hmotnost
- ostatní střed.pl. – Vídeňský modrý, anglický beran
c) malá – hmotnost 2 – 3,3 kg
- jemná kostra, ale zavalité tělo, jsou oblíbená v drobnochovu
- Činčila malá, Zaječí, Kuní modrý, Rys
d) zakrslá – hmotnost 0,7-2 kg
- mají velkou hlavu, kromě beranů krátké ucho
- Hermelín černooký, Zakrslá činčila, Zakrslý beran
- chovají se v mnoha barevných rázech albíni – černí, modří atd.
Chov kožešinových zvířat 3.
Chov kožešinových zvířat 3.
Rozmnožování – je odlišné podle způsobu chovu
1) monogamní – chovný pár je společně od věku 8 měs. do stáří 3 -3,5 let
- jednoduchý pro chovatele nenáročný, ale není využitá potence ♂
♂ často obtěžuje březí ♀ může způsobit zmetání
- někdy u samců pokles pohlavních pudů
2) polygamní:
a) harémový – je velmi rozšířený na 1 ♂ 2-5 ♀( musí se dobře snášet často jsou sestry)
- mláďata odchovávají společně
- neznáme přesně původ proto nevhodné pro plemenné chovy
b) skupinový – ve velké ohradě 3-15 ♂, 20-150 ♂
- 2 x měsíčně prohlížet ♀ a březí se přemisťují samostatně
nev.- časté rvačky, špatná hygiena, nevyrovnané krmení
c) oborový – polovolný chov na ohrazené vodní ploše
- krmení na voru nebo na břehu
- v zimě zvířatům dělají kupky ze sena dovnitř řepa a připraví se tunely
- zvířata se odchytávají, rozdělují podle pohlaví a mají kvalitnější srst
d) přikládací – ze zootechnického hlediska je nejlepší výhodný pro plemenný chov ♂ plné využití nev. – velká pracnost
Nutrie – mají 4 páry mléčné bradavky umístěný na boční straně těla porod – 3 dny před porodem si ♀ staví hnízdo, mláďata se rodí poměrně velká 270 g
- matka sama překusuje lůžko, do 5 h mláďata sami pijí
- pokud nemá samice mléko můžeme podložit jiné samici, ale až po přestříkání desinfekcí
Odchov mláďat – do 14 dnů pouze mléko, později kaše z ovesného šrotu
- odstav 40-60 dnech
- ihned rozdělení podle pohlaví a vytvoření skupin po 5-10 zvířatech
Krmení – zelená píce, okopaniny, seno, kukuřice
- jádro jen mláďata, chovná zvířata v době rozmnožování
Způsob ustájení – chovné ohrady, chovné obory, klece bez vody, klece s vodou
Činčila
hmotnost : ♀ 0,5 – 0,8 kg, ♂ 0,4 – 0,6 kg
- nejčastější barvy : bílá, černá, perleťová, pastelová, safírová
- drobné kožešinové zv.
- pocházející z horských oblastí J Ameriky
- chová se pro velmi jemnou hebkou srst, délka 2-2,5 cm
- srst je velice hustá, protože z 1 chlupového pouzdra vyrůstá celý svazek chlupů ( 30-60)
- pesíku je málo
- původního zbarvení jsou spodní části chlupů šedomodré konec pigmentovaný
- rozmnožování – polyestrické zv.
- březost 110 dní , počet mláďat 1-2
pohlavní dospělost 5-8 měsíců, využití 2-4 roky
ustájení – je odlišné od ostatních kožešin. zv. , v dobře větratelné místnosti, v klidu - potřeby vyšší teplota nižší vlhkost
1) monogamní způsob – 1 ♂ a 1 ♀
2) polygamní z. - ♀ v jedné kleci kolem krku má límec a ♂ má přistup k několika najednou
- 1♂- 6-8♀
- mláďata odstavujeme v 6-8 týdnech, ale už od 8 dnů se přiživují krmivem matky
- nebezpečné překrmování
Krmení – speciální granulovaná krmiva
- zrniny ( pšenice, oves, ječmen, proso )
- kvalitní seno a minerální látky
- 2 x denně zbytky odstranit
- chlorovaná voda se musí převařit
Chov kožešinových zvířat 2.
Chov kožešinových zvířat 2.
Chov tchořů
tchoř – tmavý světlý
šelmy žijící v Evropě a Americe, obdobně jako norek domestikací tchořů vznikla fretka
Chov pesců a lišek
Pesec
- pochází ze S Ameriky, divoce žijí i v S Africe
- má jemnou srst převážně tvořenou podsadou
- hmotnost 5 -7 kg
- výskyt ve 2 barvách – modrý, bílý
- pohlavní dospělost 9 – 11 měsíců
- říje – monoestrické ( únor –duben ) , trvá 3-6 dní, ovulace spontánní, kopulace svázání
- březost : 53 dní
- vrh – 4-18 mláďat
- využití v chovu 4 – 5 let
Liška
hmotnost: 5-7 kg
barva- bílá, stříbrná, platinová
rozmnožování – podobné jako u pesců včetně pohlavní dospělosti
řije – leden až březen, 2 – 4 dny
vrh – 1 – 10 mláďat
využití 6-9 let
Stavby pro pesce a lišky
- izolujeme je od ostatních chovů hospodářských zvířat ale i od sebe navzájem
- místa klidná, dále od tratí a cest ( sežerou, mláďata ), ale přístupná i za nepříznivého počasí
- klece obvykle pletivová včetně dna ( oka 3 x 3 cm )
- velikost klece 130 x 100 x 100 cm, zadní stěna je plná
- pro odchov mláďat jsou tzv. boudníky dva typy s uskladnitelným hnízdem nebo bez hnízda (
nevystýlají se) musí být tepelně izolující bez puklí
- zásadně se nestaví budníky se společnými mezistěnami
Hlavní rozdíly mezi pescem a liškou
liška má - hrubší srst, více pesíku než pesec, ( pesec – má hlavně podsadu )
- delší srst, ukončen konec oháňky ( ocas ) tzv. květem což je rozšíření
- líhá pouze 1 za rok, pesec 2 x
- delší ušní boltec, delší končetiny a protáhlejší hlavu
BÝLOŽRAVÁ KOŽEŠINOVÁ ZVÍŘATA
Nutrie
- přirozeně žije v J Americe v koloniích podél řek( dříve název bobr argentinský, bobřík)
- hmotnost : ♀ 5-6 kg, ♂ 12 kg
- rozmnožování: polyedrické zvíře, opakuje se říje co 25-30 dní, trvá 2-4 dny březost – 130 dnů ( 2 vrhy ročně ), pohlavní dospělost – 5 měsíců, chovatelská dospělost – 8 měsíců , vývrhu 4-6 mláďat odstav 40-50 dnech, využití v chovu 3-4 roky, - ovulace je provokovaná – folikuly dozrávají a praskají až po spáření
Chov kožešinových zvířat 1.
Chov kožešinových zvířat 1.
u nás kolem roku 1930 založeny první chovy
význam: surovina pro kožešnictví, kloboučnictví
tuk pro kosmetický průmysl, nutrie i pro maso
jsou závislé na přísunu krmiva proto se zakládají poblíž jatek
rozdělení:
1) masožravá
a) kunovití : norek, tchoři, kuny
b) psovití : liška, pesci
c) medvídkovití : mýval
- výjimečně některé skvrnité kočky, psi
2) býložravá – a) hlodavci: nutrie, činčily, bobři, ondatry b) zajicovití: králík
1) MASOŽRAVÁ
Chov norků - norek americký – je větší a má kvalitnější kožešinu než norek evropský, proto byl
odchytáván v Kanadě a na Aljašce. Je chován farmářský na celém světě
hmotnost: ♀ 1 – 1,5 kg, ♂ 2 – 2,5 kg
Plemenitba :
říje – únor, březen, tzv. provokovaná ( 1-2 dny po kopulaci )
- opakuje se co 7 – 9 dní
- 3 – 4 cykly dozrávaní vajíček
příznaky: již koncem ledna, neklid, ♀ se vozí bříškem po pletivu klece
připouštění - ♀ se přenáší do klece k ♂, pokud se ♀ brání není v říji, zkoušíme za 2 dny
- dojde-li ke svázání opakujeme za 8 – 10 dní, březost – skládá se s tzv. klidového období latentní stádium může trvat do 40 dnů
- vlastní vývoj 25 – 30 dní, porod – většinou v noci, výjimečně i 2 porody v rozmezí 3-7 dnů
- nechává se 8 mláďat ostatní vkládáme do vrhu mladšího méně početného
- mláďata se rodí holá, slepá s uzavřenými zvukovody, nedokonalou termoregulací o hmotnosti 7-8 g
Zbarvení – za účelem získání co nejvíce počtu barev se využívá přesné genetiky - zvířata se zařazují do několika skupin – řad
hnědá řada – pastelový
modrá řada – platinový, safírový
béžová řada – perlový norek, palomino standardní - k chovu se používají zvířata nepříbuzná
Ustájení – individuální – v klecích 80 -40 cm, výška tak aby se norek postavil - ze zadní strany budníky se stelivem
Krmení – 80-85 % živočišného původu ( především vnitřnosti, svalovina, tvaroh )šroty, zelenina
Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 1y
Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 2
Střevo
nejdelší část trávicího traktu
vstřebávání základních složek do krve tvorba trávicích šťáv
chemické zpracování
jsou zavěšena na okruží (zdvojená pobřišnice)
u masožravců tvoří 5-ti násobek délky těla, skot 20-ti násobek
1) TENKÉ STŘEVO
- je nejdůležitějším orgánem trávení a vstřebávání
- trávení probíhá za účinku PANKREATICKÉ ŠTˇÁVY (šťávy slinivky břišní) žluč, vlastní střevní šťávy
a) Dvanáctník – navazuje ne žaludek - je krátký - vyúsťuje do něj vývod jater (žluč) a slinivky břišní
b) Lačník – nejdelší úsek - kličky
c) Kyčelník – velmi krátký - rovný - ústí do slepého střeva
2)TLUSTÉ STŘEVO
a) Slepé střevo – tvoří vak
b) Trakčník – je nejdelší
c) Konečník–uzavírají ho dva mohutné svěrače a to z žíhané svaloviny
Trávicí žlázy
Patří sem:
1) Slinné žlázy
2) Játra
3) Slinivka Břišní – (Pankreas)
1) Slinné žlázy
3 páry: - příušní - podčelistní - podjazyčné - vylučují sliny do dutiny ústní
- jejich funkce: - zvlhčují a ředí potravu - ulehčují polykaní - jsou vylučovány nepřetržitě
2) Játra
jsou největší žlázou v těle, význam: - krvetvorba v embrionálním stádiu, detoxikace(zachycení látek) látek přijatých potravou, tvorba žluči, zásobárna živin a krve
Žluč : - tekutina - hromadí se ve žlučníku - odvádí se žlučovody do Dvanáctníku - tráví tuky - podporuje Peristaltiku - dezinfikuje potravu
3) Slinivka břišní
Pankreas
vylučuje pankreatickou šťávu do dvanáctníku
Pankreatická šťáva: - nejdůležitější trávicí šťáva
- obsahuje enzymy –
MALFÁZA–štěpení cukru
LIPÁZA – štěpení tuků
PRIPSIN – štěpení bílkovin
AMYLÁZA – štěpení bílkovin
Produkuje hormony: - Inzulín - Glukagon
Střevo
nejdelší část trávicího traktu
vstřebávání základních složek do krve tvorba trávicích šťáv
chemické zpracování
jsou zavěšena na okruží (zdvojená pobřišnice)
u masožravců tvoří 5-ti násobek délky těla, skot 20-ti násobek
1) TENKÉ STŘEVO
- je nejdůležitějším orgánem trávení a vstřebávání
- trávení probíhá za účinku PANKREATICKÉ ŠTˇÁVY (šťávy slinivky břišní) žluč, vlastní střevní šťávy
a) Dvanáctník – navazuje ne žaludek - je krátký - vyúsťuje do něj vývod jater (žluč) a slinivky břišní
b) Lačník – nejdelší úsek - kličky
c) Kyčelník – velmi krátký - rovný - ústí do slepého střeva
2)TLUSTÉ STŘEVO
a) Slepé střevo – tvoří vak
b) Trakčník – je nejdelší
c) Konečník–uzavírají ho dva mohutné svěrače a to z žíhané svaloviny
Trávicí žlázy
Patří sem:
1) Slinné žlázy
2) Játra
3) Slinivka Břišní – (Pankreas)
1) Slinné žlázy
3 páry: - příušní - podčelistní - podjazyčné - vylučují sliny do dutiny ústní
- jejich funkce: - zvlhčují a ředí potravu - ulehčují polykaní - jsou vylučovány nepřetržitě
2) Játra
jsou největší žlázou v těle, význam: - krvetvorba v embrionálním stádiu, detoxikace(zachycení látek) látek přijatých potravou, tvorba žluči, zásobárna živin a krve
Žluč : - tekutina - hromadí se ve žlučníku - odvádí se žlučovody do Dvanáctníku - tráví tuky - podporuje Peristaltiku - dezinfikuje potravu
3) Slinivka břišní
Pankreas
vylučuje pankreatickou šťávu do dvanáctníku
Pankreatická šťáva: - nejdůležitější trávicí šťáva
- obsahuje enzymy –
MALFÁZA–štěpení cukru
LIPÁZA – štěpení tuků
PRIPSIN – štěpení bílkovin
AMYLÁZA – štěpení bílkovin
Produkuje hormony: - Inzulín - Glukagon
Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 1
Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 2
Žaludek
- vakovitý orgán uložený v břišní dutině
- slouží k přechodnému uskladnění potravy a jejímu mechanickému a chemickému zprac.
- podle utváření žaludku dělíme na:
1) Monogastrická – mají jednokomorový žaludek
2) Polygastrická – mají předžaludky
1) Monogastrická:
Jednoduchý žaludek: - pouze žlaznatá sliznice - (pes)
Složitý žaludek: - část bez žláz podobná funkce jako předžaludek žláznatá - (prase, kůň)
2) Polygastrická:
Předžaludky: -jsou tři
a) bachor
b) čepec
c) kniha
- schopnost přijmout velké množství potravy, později ji zpracovat
- mají bezžlaznatou sliznici
a) bachor
-skot - obsah 120 litru (ovce 20 l.)
- leží v levé části dutiny břišní
- člení se na vaky
- uskladnění krmiva pak spět do dutiny ústní po přežvýkání spět do bachoru, kde mikroorganismy (BACHOROVA MIKROFORA) rozkládají celuozu
b) čepec
- mezi bachorem a čepcem je tzv. čepcobachorové ústí trvalé otevřené
- další rozmělnění
- zachycení cizích těles
- ve 2 fázích posun do knihy
- má objem u skotu 5 – 8 litrů
c) kniha
- rozmělnění a filtrování potravy (zbavuje se přebytečné vody)
- má obsah 10 – 12 litru
- mikroorganismy se cestou s potravou zahubí – jejich těla jsou zdrojem plnohodnotné bílkoviny
vlastní žaludek
- obsah 10 litru
- je spojen s knihou v knihoslezovém ústí a je zakončen vrátníkem –
- žláznatá sliznice s mnoha záhyby
- dojnice za 24 hod. vyloučí 40 – 80 litru žaludečních šťáv
Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat 1
Popis trávicí soustavy, rozdíly mezi jednotlivými druhy zvířat
Jejím úkolem je přijmout mechanicky a chemicky zpracovat potravu, využitelnou část vstřebat do krve a zbytky vyloučit z těla ven.
Části trávicí soustavy:
a) Trávicí trubice
b) Trávicí žlázy
Trávicí trubice
Části trávicí trubice:
- dutina ústní
- hltan
- jícen
- žaludek -bachor - čepec - kniha
- střevo –tenké – dvanáctník - lačník - kyčelník
- tlusté - slepé - trakčník - konečník
Dutina ústní
- strop tvoří tvrdé a měkké patro, spodina je vyplněna jazykem – hrot jazyka
- tělo jazyka
- kořen jazyka
- jazyk: - je tvořen žíhanou svalovinou, krytou sliznicí ze zrohovatělým epitelem (vícevrstevným) - napomáhá mechanickému zpracování potravy - orgán chuti
- zuby: - mléčné, trvalé
- dělení – řezáky – slouží k uchopení potravy
- u přežvýkavců chybí v horní čelisti
- od mediální roviny – klišťáky, středáky, krajáky
- špičáky – u masožravců a prasat výrazné
- třeňáky – slouží k drcení potravy
- stoličky – jsou pouze trvalé
- slouží ke žvýkání
Hltan
- kříží se zde trávicí a dýchací cesty
- základní stavební tkáň – svalovina
- ve stěně hltanu je 7 otvorů – 2nosní otvory
- 2 sluchové otvory (eustachová trubice)
- 1ústní otvor
- 1 do hrtanu (záklopka, brání vniknutí krmiva do plic)
- 1 do jícnu
Jícen
- trubicový orgán
- spojující hltan ze žaludkem, svěrač s bachorem v podobě nálevky (česlo) je zde svalová vrstva ze žíhané svaloviny
- ptáci - vole
Jejím úkolem je přijmout mechanicky a chemicky zpracovat potravu, využitelnou část vstřebat do krve a zbytky vyloučit z těla ven.
Části trávicí soustavy:
a) Trávicí trubice
b) Trávicí žlázy
Trávicí trubice
Části trávicí trubice:
- dutina ústní
- hltan
- jícen
- žaludek -bachor - čepec - kniha
- střevo –tenké – dvanáctník - lačník - kyčelník
- tlusté - slepé - trakčník - konečník
Dutina ústní
- strop tvoří tvrdé a měkké patro, spodina je vyplněna jazykem – hrot jazyka
- tělo jazyka
- kořen jazyka
- jazyk: - je tvořen žíhanou svalovinou, krytou sliznicí ze zrohovatělým epitelem (vícevrstevným) - napomáhá mechanickému zpracování potravy - orgán chuti
- zuby: - mléčné, trvalé
- dělení – řezáky – slouží k uchopení potravy
- u přežvýkavců chybí v horní čelisti
- od mediální roviny – klišťáky, středáky, krajáky
- špičáky – u masožravců a prasat výrazné
- třeňáky – slouží k drcení potravy
- stoličky – jsou pouze trvalé
- slouží ke žvýkání
Hltan
- kříží se zde trávicí a dýchací cesty
- základní stavební tkáň – svalovina
- ve stěně hltanu je 7 otvorů – 2nosní otvory
- 2 sluchové otvory (eustachová trubice)
- 1ústní otvor
- 1 do hrtanu (záklopka, brání vniknutí krmiva do plic)
- 1 do jícnu
Jícen
- trubicový orgán
- spojující hltan ze žaludkem, svěrač s bachorem v podobě nálevky (česlo) je zde svalová vrstva ze žíhané svaloviny
- ptáci - vole
PLEMENITBA SKOTU 4.
PLEMENITBA SKOTU 4.
Březost:
- důsledek správně provedené inseminace nebo přirozené plemenitby
- je to fyziologický stav plemenice, kdy se v její děloze vyvíjí jeden nebo více zárodků
- začíná splynutím samčí a samičí pohlavní buňky
- končí porodem
- průměrná délka 280 dní
- rozpětí u skotu 260 – 300 dní
-období březosti
1) ovulace – do 12 dní
2) embrionální- vyvíjí se zárodek
- vývoj orgánu
- od 13 – 45 dne
3) fetální – plodové období
- růst jedince
- až do porodu
- ukončení březosti – do 240 dne – zmetání
- od 240 do 260 dne – předčasný porod
Zjišťování březosti- diagnostika
- příznaky – vynechání říje
- změny chování
- zvýšená chuť k jídlu
- u prvotelek změny vemene
- veterinář potvrdí březost – vyšetřením rektálně po 40 dnech
- ultrazvukem po 20 dnech
- RIA metoda (obsah progesteronu)
Komplikace průběhu březosti
- nemoci - metabolické - acidóza – překyselení
- alkalóza – přebytek zásaditých látek
- ketóza – překrmené dusíkatými látkami
- kráva po otelení ulehne
- výhřez pochvy
- otok vemene – spíše u jalovic
- ulehnutí před porodem – nedostatek Ca a P
Ovlivňování Reprodukčního cyklu:
- je důležité pro efektivnost chovu
- Inseminace
- Synchronizace říje – sjednocení pohlavního cyklu
- provádí se hormoválně(estrofanem)– za 3 dny po píchnutí se připouští, další den RE
- např. u jalovic na pastvě
Superovulace – využití genetických vloh špičkových dojnic - hormonálně vyvolané uvolnění většího počtu vajíček u výborné dojnice (dárkyně)
Transfér 1) vajíčka získaná „Superovulací“ se inseminačně oplodní v dárkyní (INVIVO)
potom se provede výplach oplodněných vajíček
2) vypláchnou se vajíčka a polodní se v laboratoři (INVITRO)
1),2) oplodněná vajíčka (ZYGOTY) se vpravují do pohlavního ústrojí příjemkyň jalovice nebo mladé krávy
Březost:
- důsledek správně provedené inseminace nebo přirozené plemenitby
- je to fyziologický stav plemenice, kdy se v její děloze vyvíjí jeden nebo více zárodků
- začíná splynutím samčí a samičí pohlavní buňky
- končí porodem
- průměrná délka 280 dní
- rozpětí u skotu 260 – 300 dní
-období březosti
1) ovulace – do 12 dní
2) embrionální- vyvíjí se zárodek
- vývoj orgánu
- od 13 – 45 dne
3) fetální – plodové období
- růst jedince
- až do porodu
- ukončení březosti – do 240 dne – zmetání
- od 240 do 260 dne – předčasný porod
Zjišťování březosti- diagnostika
- příznaky – vynechání říje
- změny chování
- zvýšená chuť k jídlu
- u prvotelek změny vemene
- veterinář potvrdí březost – vyšetřením rektálně po 40 dnech
- ultrazvukem po 20 dnech
- RIA metoda (obsah progesteronu)
Komplikace průběhu březosti
- nemoci - metabolické - acidóza – překyselení
- alkalóza – přebytek zásaditých látek
- ketóza – překrmené dusíkatými látkami
- kráva po otelení ulehne
- výhřez pochvy
- otok vemene – spíše u jalovic
- ulehnutí před porodem – nedostatek Ca a P
Ovlivňování Reprodukčního cyklu:
- je důležité pro efektivnost chovu
- Inseminace
- Synchronizace říje – sjednocení pohlavního cyklu
- provádí se hormoválně(estrofanem)– za 3 dny po píchnutí se připouští, další den RE
- např. u jalovic na pastvě
Superovulace – využití genetických vloh špičkových dojnic - hormonálně vyvolané uvolnění většího počtu vajíček u výborné dojnice (dárkyně)
Transfér 1) vajíčka získaná „Superovulací“ se inseminačně oplodní v dárkyní (INVIVO)
potom se provede výplach oplodněných vajíček
2) vypláchnou se vajíčka a polodní se v laboratoři (INVITRO)
1),2) oplodněná vajíčka (ZYGOTY) se vpravují do pohlavního ústrojí příjemkyň jalovice nebo mladé krávy
PLEMENITBA SKOTU 3.
PLEMENITBA SKOTU 3.
Technika plemenitby
Způsoby připouštění:
1) Přirozené
- volné – několik samců a několik samic
- skupinové – menší počet býků a méně krav
- harémové – jeden býk a několik samic
- z ruky
2) Uměle = Inseminace
- do umělé pochvy se odebere ejakulát (sperma), vyšetří se jeho kvalita, ředění a pak se
konzervuje
- v říji inseminátor zavede inseminační pipetu s ejakulátem do pohlavního orgánu samice
- hlavní způsob připouštění
- výhody – využití nejlepších plemeníku (od 1 býka – 1 000 – 2 000 telat)
- naředěný ejakulát se uchovává zmražený v bance semen, možnost testování a dlouhodobá inseminace
- vyloučení možnosti přenosu pohlavních nemoci
- před inseminaci je každá kráva vyšetřena
- ustájení plemenných býků na inseminačních stanicích (výborná péče)
- chovatel si může vybrat pro své stádo nejvhodnějšího plemeníka
Říje:
- základním předpokladem pro zabřeznutí je určení vhodné doby pro připuštění
- u krav je říje celoročně v intervalu 18 – 24 dní( nejčastěji po21 dnech)
- délka trvání říje 1 – 3 dny
- podle stupně intenzity–slabá, střední, silná(záleží na individualitě, klimatických podmínkách)
- vnější příznaky
1) zčervenání poševní sliznice
2) zduření stytkých pysků
3) olizování sousedních zvířat
4) prohýbání hřbetu
5) skákání na sousední zvířata (snášení skoků jiných zvířat)
6) neklid a bučení
7) nechutenství, pokles užitkovosti
- nejlepší zabřezávání
1) v druhé polovině říje
2) nutnost sledovat ráno i večer, výhodné na pastvě při volném ustájení
3) po porodu se objeví první říje asi za 30 dní
4) připouští se až při druhé říji (počítáno od porodu), tj. nejdřív 42 den
Estrál:
- přístroj pracující na elektrickém odporu
-když se zjisti kolik krav má říji se nahlásí na středisko insemin. – hlásí se většinou ráno
PLEMENITBA SKOTU 2.
PLEMENITBA SKOTU 2.
Ukazatele plodnosti
1) mezibřezost (servis perioda)
- od otelení do zabřeznutí
- měla by být maximálně do 90 dnů
2) mezidobí
- od porodu do porodu
- počet dní mezi dvěma porody
- 1 rok +- (u nás 405 dní)
3) inseminační interval
- je doba od porodu do první inseminace
-do 65 dnů (u nás v ČR – 85 dnů)
4) inseminační index
- je počet inseminací potřebných k dosažení březosti
- ideální je 1,5 – 2 inseminace/kráva
- RE se do toho nepočítají
5) test nepřeběhlých plemenic
- 42 – 60 den po inseminaci vyjadřuje % krav, které se po první inseminaci nepřeběhly
6) natalita
- Hrubá Natalita –
počet živě narozených mláďat
-------------------------------------- x 100 =
počet otelených krav
- Čistá Natalita -
živě narozených telat – uhynulá
-------------------------------------- x 100 =
průměrný stav krav
Poruchy plodnosti
1) vrozené: - hospodářsky nevýrazné – Freemortinismus – dvojpohlavní dvojčata –samička je neplodná
- Hermafroditismus – samice má vyvinuté oba pohlavní org.
- Infantilismus – nedostatek pohlavních orgánu hypofýzy
2) získaná: - může být dočasná nebo trvalá
- vzniká při – nehygienických porodech
- špatná výživa
- zadržení lůžka
PLEMENITBA SKOTU 1.
PLEMENITBA SKOTU 1.
♀
- skot je polyestrické zvíře
- je zařazována do plemenitby dlouho před dosažením tělesné dospělosti
druhy dospělosti
- POHLAVNÍ – 8 – 12 měsících (1 rok)
- CHOVATELSKÁ – 16 – 18 měsících (1,5 roku)
- TĚLESNÁ – 4 – 5 rokce
- využití k reprodukci - ve stáří 8 – 12 let
- návyk k odběru semene už před dosažením 1 roku
- v jednom roce zařazení do základního výběru
Plodnost
- má nízkou dědičnost
- ovlivňují ji zejména vnější činitele
vnější činitelé:
- výživa – důležitá je výživa hlavně po porodu – vápník, hořčík, fosfor, draslík, vitamíny A,D,E,K
- technika chovu – péče o krávy v době březosti
- hygiena – porodu, inseminace
- klimatické vlivy – roční období
- světlo, teplo
vnitřní činitelé:
- zdraví
- věk
Metody zjišťování březosti
Ultrazvuk:
- bezpečné
- pravděpodobné
- může zjistit i poruchy
RIA:
- 21 – 33 dní po inseminaci
- podle obsahu progesteronu v mléce (hormon žlutého tělíska)
Rektální vyšetření:
- po dvou měsících
- zjišťuje veterinář
♀
- skot je polyestrické zvíře
- je zařazována do plemenitby dlouho před dosažením tělesné dospělosti
druhy dospělosti
- POHLAVNÍ – 8 – 12 měsících (1 rok)
- CHOVATELSKÁ – 16 – 18 měsících (1,5 roku)
- TĚLESNÁ – 4 – 5 rokce
- využití k reprodukci - ve stáří 8 – 12 let
- návyk k odběru semene už před dosažením 1 roku
- v jednom roce zařazení do základního výběru
Plodnost
- má nízkou dědičnost
- ovlivňují ji zejména vnější činitele
vnější činitelé:
- výživa – důležitá je výživa hlavně po porodu – vápník, hořčík, fosfor, draslík, vitamíny A,D,E,K
- technika chovu – péče o krávy v době březosti
- hygiena – porodu, inseminace
- klimatické vlivy – roční období
- světlo, teplo
vnitřní činitelé:
- zdraví
- věk
Metody zjišťování březosti
Ultrazvuk:
- bezpečné
- pravděpodobné
- může zjistit i poruchy
RIA:
- 21 – 33 dní po inseminaci
- podle obsahu progesteronu v mléce (hormon žlutého tělíska)
Rektální vyšetření:
- po dvou měsících
- zjišťuje veterinář
Chov dojnic 3. část
Chov dojnic 3. část
2) Volné
- v chovatelsky vyspělých státech je nejrozšířenější
- ve stajích je – mnohem nižší pracnost
- vyšší užitkovost
- zdravější krávy
a) boxové
- mohou být – stlané
- bezstelivové (pryžové lože – z gumy)
- zvířata odpočívají v boxových ložích které jsou odděleny bočními zábranami
- rozměry boxu 210 x110 cm až 240 x 120
- podlaha boxu je nepropustná a je zvýšena oproti podlaze hnojné chodby
b) hluboká podestílka
- u krav vyjímečně
- na 1 dojnici 3 metry čtvereční sníženého lože
- denně na 1 krávu 7 kg. slámy
- hnůj se vyhrnuje 3 – 4x za rok traktorem s radlici
- dojeni v dojírnách – nevýhody – nebezpečí poranění krav
- rychlejší šíření nákaz
- menší přehled ve stavu dojnic
c) kombinované
- dojnice jsou téměř celou dobu ve volných stájích
- před porodem se přemisťují do vazné porodny
- kde zůstávají až do konce mlezivového období
Odklízení výkalů
- je ovlivněno typem stáje a stavebním řešením stáje
Odklízení chlévské mrvy
- u vazného ustájení
- ruční shrbování do pásu → oběžný zhrbovač→ vynášecí dopravních → vlečka→ hnojiště
- oběžný zhrbovač→ výtlačný píst→ přímo hnojiště
- traktorová radlice
Odklízení kejdy
- vyhrnovací šípovou lopatou – v úrovní stáje
- podroštová
- kanály s přeronovým systémem
2) Volné
- v chovatelsky vyspělých státech je nejrozšířenější
- ve stajích je – mnohem nižší pracnost
- vyšší užitkovost
- zdravější krávy
a) boxové
- mohou být – stlané
- bezstelivové (pryžové lože – z gumy)
- zvířata odpočívají v boxových ložích které jsou odděleny bočními zábranami
- rozměry boxu 210 x110 cm až 240 x 120
- podlaha boxu je nepropustná a je zvýšena oproti podlaze hnojné chodby
b) hluboká podestílka
- u krav vyjímečně
- na 1 dojnici 3 metry čtvereční sníženého lože
- denně na 1 krávu 7 kg. slámy
- hnůj se vyhrnuje 3 – 4x za rok traktorem s radlici
- dojeni v dojírnách – nevýhody – nebezpečí poranění krav
- rychlejší šíření nákaz
- menší přehled ve stavu dojnic
c) kombinované
- dojnice jsou téměř celou dobu ve volných stájích
- před porodem se přemisťují do vazné porodny
- kde zůstávají až do konce mlezivového období
Odklízení výkalů
- je ovlivněno typem stáje a stavebním řešením stáje
Odklízení chlévské mrvy
- u vazného ustájení
- ruční shrbování do pásu → oběžný zhrbovač→ vynášecí dopravních → vlečka→ hnojiště
- oběžný zhrbovač→ výtlačný píst→ přímo hnojiště
- traktorová radlice
Odklízení kejdy
- vyhrnovací šípovou lopatou – v úrovní stáje
- podroštová
- kanály s přeronovým systémem
Chov dojnic 2. část
Chov dojnic 2. část
Napájení:
- spotřeba vody závisí na teplotě prostředí, vlhkosti vzduchu
- napáječky (jazýčkové
- teplota vody 10 – 15“C
- nutný je přísun vody i na pastvě
Krmení dojnic podle produkce:
VYSOKO BŘEZÍ DOJNICE
- nutnost zasušení 60 dnů před porodem
- většinou se zasuší kráva samovolně
- přestaneme dávat šrot (jaderná – koncentrovaná krmiva)
- po zaprahnutí → krmíme jako při produkci asi 10 l.
- tři dny před termínem porodu snížíme dávku na 1/3
PO PORODU
- 2 – 3 dny po porodu krmíme tak jak těsně před porodem (1/3 KD)
- postupně zvětšujeme KD tak aby se 10 den krmilo podle skutečnosti
- potom o 2 – 3 kg. nadlepšujeme (aby se rozdojila) to tak dlouho dokud reaguje
- této době se říká tzv. rozdojování
- trvá 1 – 2 měsíce
Ustájení dojnic
Požadavky
- relativní vlhkost 50 – 70 %
- optimální teplota 10 – 12“C ve vazných stájích
6 – 10“C při volném ustájení
Způsoby ustájení
1) Vazné
a) dlouhé
- 270 –280 cm
- šířka 110 – 120 cm
- porodny, staré stáje
b) střední
- 200 – 230 cm
- nejčastěj používané
c) krátké
- 160 –180 cm
- součástí –výběh, pastva
- nevýhoda – problémy se zadními končetinami
- výhoda – úspora –místa, práce,
- větši čistota krav
- méně slámy (ušetříme)
- dnes se nové stáje nevybavují vazným způsobem ustájení, protože sebelepší technické zdokonalování nepřináší potřebný efekt ve snížení pracnosti
- navíc vysokoužitkove krávy vyžadují pohyb jako svou nezbytnou životní potřebu
- nevýhody – spočívají i v nižší čistotě vemene a zvířete, horší zdravotní stav
- horší reprodukční ukazatele
Napájení:
- spotřeba vody závisí na teplotě prostředí, vlhkosti vzduchu
- napáječky (jazýčkové
- teplota vody 10 – 15“C
- nutný je přísun vody i na pastvě
Krmení dojnic podle produkce:
VYSOKO BŘEZÍ DOJNICE
- nutnost zasušení 60 dnů před porodem
- většinou se zasuší kráva samovolně
- přestaneme dávat šrot (jaderná – koncentrovaná krmiva)
- po zaprahnutí → krmíme jako při produkci asi 10 l.
- tři dny před termínem porodu snížíme dávku na 1/3
PO PORODU
- 2 – 3 dny po porodu krmíme tak jak těsně před porodem (1/3 KD)
- postupně zvětšujeme KD tak aby se 10 den krmilo podle skutečnosti
- potom o 2 – 3 kg. nadlepšujeme (aby se rozdojila) to tak dlouho dokud reaguje
- této době se říká tzv. rozdojování
- trvá 1 – 2 měsíce
Ustájení dojnic
Požadavky
- relativní vlhkost 50 – 70 %
- optimální teplota 10 – 12“C ve vazných stájích
6 – 10“C při volném ustájení
Způsoby ustájení
1) Vazné
a) dlouhé
- 270 –280 cm
- šířka 110 – 120 cm
- porodny, staré stáje
b) střední
- 200 – 230 cm
- nejčastěj používané
c) krátké
- 160 –180 cm
- součástí –výběh, pastva
- nevýhoda – problémy se zadními končetinami
- výhoda – úspora –místa, práce,
- větši čistota krav
- méně slámy (ušetříme)
- dnes se nové stáje nevybavují vazným způsobem ustájení, protože sebelepší technické zdokonalování nepřináší potřebný efekt ve snížení pracnosti
- navíc vysokoužitkove krávy vyžadují pohyb jako svou nezbytnou životní potřebu
- nevýhody – spočívají i v nižší čistotě vemene a zvířete, horší zdravotní stav
- horší reprodukční ukazatele
Chov dojnic 1. část
Chov dojnic 1. část
Ošetřování dojnic
patří sem:
- čištění, strouhání, odrohovaní, sledování zdravotního stavu, hlídání říje, pomoc při – inseminaci, veterinárních zákrocích, porodech, dojení, ochrana proti vzájemnému odsávání mléka, zajistit klidné zacházení, tvoří nejvyšší procento z nákladů na chov dojnic
Výživa a krmení:
- KD – krmná dávka (krmivo po 1ks/den)
- musí zajistit potřebu živin a mechanické nasycení
Technika krmení:
1)Hromadné – všechny dojnice mají stejnou krmnou dávku bez ohledu na užitkovost
2) Skupinové – používá se při VKK stádo je rozděleno do skupin podle užitkovosti
3) Individuální – každá dojnice má KD podle skutečné produkce
Organizace krmení:
- nejvhodnější je krmení 2x denně ve 12 hodinových intervalech
MONODIETA:
- celý rok se krmí stejné krmivo (seno, siláž, senáž)
- mění se pouze množství jádra podle užitkovosti
- množství jednotlivých komponentů se stanoví podle skutečné hodnoty krmiv (zootechnik krmivář)
LETNÍ, ZIMNÍ:
- starší, méně vhodný způsob krmení
- LO – pastva nebo navážení zeleného krmení přímo z pole
- doplnění senem, siláži, senáži
- ZO – seno, senáž, siláž
Zakládání krmiv
Mechanizační prostředky
1) Mobilní – je častější
- spolehlivější - levnější - hlučnější - způsobuje – průvan, zápach - traktor s přívěsem, návěsem- samovyprazdňovací, samozakladací vozy
2) Stacionární – krmné linky se napojují přímo do přípravny krmiv
žlabové – pásové (nesou krmivo – dno) - s hrabicemi které hrnou (řetěz), nadžlabové – pásové, sklopné - se shrnovacím vozíkem
Porod prasnic, ošetření selat po porodu
Porod prasnic, ošetření selat po porodu
Příznaky:
- zduření a překrvení vulvy, mléčných bradavek případně odkapávání mleziva
- neklid (vstává, lehá)
Období:
1) předporodní období
2) porodní období
a) otevírací
b) vypuzovací
c) poporodní stadium
3) poporodní období
- porod jednotlivých mláďat probíhá v nepravidelných intervalech (15-30 min)
- na počátku kratší později delší
- 70% selat se rodí v poloze podélné přední, zbytek v poloze podélné zadní
Plodové obaly:
- samy praskají
- odcházejí v průběhu porodu
- v průběhu 2-3 intervalech
- nebo najednou do jedné hodiny po posledním seleti
- vypuzovací stadium trvá 2-6 hodin průměrně 3,5 hodiny
Porod končí když se prasnice:
- uklidní
- netlačí
- má chuť žrát (nekrmíme pouze napájíme)
- nechává selata sát
Pomoc ošetřovatele při porodu:
- většinou není nutná
- nutno zajistit – klid, čistotu, ošetřit narozená selata
Ošetření narozeného selete
Narozené sele má:
- hmotnost 1 – 2 kg.
- délku – 22 – 25 cm
- povrch těla krytý řidkými jemnými štětinami
- nemá vyvinutou termoregulaci
- narodí-li se v obalech (zřídka)- je nutno ho vyprostit
- pokud sele pokašlává – zvednutím za zadní nožku usnadníme odchod hlenů
- otřeme suchou a čistou utěrkou – nejprve nosní otvory a dutinu ústní pak celé tělo
- vydezinfikujeme pupeční pahýl (do třech dnů ještě několikrát opakujeme)
- sele umístíme do vyhřátého prostoru ( 28 – 32°C)
- netrvá-li porod dlouho selata se k prasnici nepřikládají
Ošetření prasnice po porodu
- omyjeme, vymyjeme kotec
- vodu k dispozici stále
- krmivo – k dispozici až za 12 hodin
- je nutno prasnici – pravidelně sledovat
- pět dnů sledovat teplotu je-li větší než 39c, voláme veterináře
CHOV PRASNIC, 2. část
CHOV PRASNIC, 2. část
Ošetřování:
- zodpovědné zjišťování říje (každá zmeškaná říje – ekonomická ztráta)
- inseminování – proškolenými ošetřovateli
- sledování známek zabřeznutí
- zajištění – pravidelného denního režimu, klidu, vhodného prostředí a výživy
- sledování zdraví, agresivity
- veškeré přesuny vyžadují dezinfekci boxu, případně i povrchu těla
2) Prasnice vysokobřezi, rodící, kojící
Ustájení:
- v porodně
- převažuje individuální a to bezstelivové roštové případně stelivové
Dny selete Optimální teplota °c Relativní vlhkost %
do 4 dnů 32°C 50-60 %
5-10 dnů 29°C 50 – 65 %
11-14 dnů 26°C 50 – 70 %
15-21 dnů 23°C 50 – 70 %
22-56 dnů 20°C 50 – 70 %
Nad 56 dnů 18°C 50 – 70 %
- prasnice se selaty 3,3 – 5,2 m čtverečních
Typy kotců
1) kotec s omezeným pohybem (s přímým boxem)
výhoda:
- úspora místa
-omezení ztráty selat zalehnutím
- jednodušší veterinární zákroky a odstranění výkalů
nevýhody:
- nároky na konstituci zvířat, na úpravu krmné dávky z hlediska stravitelnosti a energetické hodnoty
- nutnost zvláštního prostoru pro selata
složení:
- lože pro prasnice, lože pro selata, příkrmiště selat, krmítko selat, napáječka, korýtko pro prasnici s napáječkou, únikový prostor, roštové kaliště – mezery (štěrbiny) do 10 cm
2) kotec s omezeným pohybem se šikmým boxem
3) porodní kotec stelivový s volným pohybem prasnice
Ošetřování
- nutnost dokonalého vyčištění a dezinfekce porodny
-šetrné přesuny
- ve stájí – klid, pořádek, pravidelnost
- většina porodu v noci – (nutný noční dozor)
- při komplikacích možnost volat veterináře
- někdy nebezpečné, agresivní prvničky
- vhodné provedení odstavu
Krmení prasnic
Před porodem Týden před porodem 4kg KPB,KPK
2 dny - // - 2 kg - // -
1 den - // - 1 kg - // -
den porodu hladovka
Po porodu 1 den po porodu 2 kg KPB
2 den - // - 4 kg - // -
3-6 den - // - 5-6 kg - // -
7 – více - //- 6-8 kg - // -
-při 9 selatech se dává asi 6 kg. při každém seleti navíc se přidává 0,3 kg. ale maximálně 8 kg.
Kojení
- je pro prasnici nejnáročnější období
- vyprodukuje 6 – 9 kg. mléka na vrcholu laktace i více
- toto mléko je bohatší na bílkoviny i na energii než kravské
- nebezpečné je nadměrné vyhubnutí prasnic (individuální krmení)
V období odstavu:
- před odstavem se krmná dávka snižuje
- při krmení objemnými krmivy se vyřazují ta která podporují tvorbu mléka (šťavnatá píce, okopaniny)
- po odstavu přesun na jalovárnu KPB přibližně 2 – 3 kg/den (celou dobu)
- ke konci březosti 4 kg./den
- př.1) 7-9 kg. krmná řepa, 1,5 kg. pařených brambor, 1 kg. úsušky, 1 kg. DKS (doplňková krmná směs – šrot)
- př. 2) 7-9 kg. zelená píce, 3 kg. okopaninova siláž, 1,5 k
Ošetřování:
- zodpovědné zjišťování říje (každá zmeškaná říje – ekonomická ztráta)
- inseminování – proškolenými ošetřovateli
- sledování známek zabřeznutí
- zajištění – pravidelného denního režimu, klidu, vhodného prostředí a výživy
- sledování zdraví, agresivity
- veškeré přesuny vyžadují dezinfekci boxu, případně i povrchu těla
2) Prasnice vysokobřezi, rodící, kojící
Ustájení:
- v porodně
- převažuje individuální a to bezstelivové roštové případně stelivové
Dny selete Optimální teplota °c Relativní vlhkost %
do 4 dnů 32°C 50-60 %
5-10 dnů 29°C 50 – 65 %
11-14 dnů 26°C 50 – 70 %
15-21 dnů 23°C 50 – 70 %
22-56 dnů 20°C 50 – 70 %
Nad 56 dnů 18°C 50 – 70 %
- prasnice se selaty 3,3 – 5,2 m čtverečních
Typy kotců
1) kotec s omezeným pohybem (s přímým boxem)
výhoda:
- úspora místa
-omezení ztráty selat zalehnutím
- jednodušší veterinární zákroky a odstranění výkalů
nevýhody:
- nároky na konstituci zvířat, na úpravu krmné dávky z hlediska stravitelnosti a energetické hodnoty
- nutnost zvláštního prostoru pro selata
složení:
- lože pro prasnice, lože pro selata, příkrmiště selat, krmítko selat, napáječka, korýtko pro prasnici s napáječkou, únikový prostor, roštové kaliště – mezery (štěrbiny) do 10 cm
2) kotec s omezeným pohybem se šikmým boxem
3) porodní kotec stelivový s volným pohybem prasnice
Ošetřování
- nutnost dokonalého vyčištění a dezinfekce porodny
-šetrné přesuny
- ve stájí – klid, pořádek, pravidelnost
- většina porodu v noci – (nutný noční dozor)
- při komplikacích možnost volat veterináře
- někdy nebezpečné, agresivní prvničky
- vhodné provedení odstavu
Krmení prasnic
Před porodem Týden před porodem 4kg KPB,KPK
2 dny - // - 2 kg - // -
1 den - // - 1 kg - // -
den porodu hladovka
Po porodu 1 den po porodu 2 kg KPB
2 den - // - 4 kg - // -
3-6 den - // - 5-6 kg - // -
7 – více - //- 6-8 kg - // -
-při 9 selatech se dává asi 6 kg. při každém seleti navíc se přidává 0,3 kg. ale maximálně 8 kg.
Kojení
- je pro prasnici nejnáročnější období
- vyprodukuje 6 – 9 kg. mléka na vrcholu laktace i více
- toto mléko je bohatší na bílkoviny i na energii než kravské
- nebezpečné je nadměrné vyhubnutí prasnic (individuální krmení)
V období odstavu:
- před odstavem se krmná dávka snižuje
- při krmení objemnými krmivy se vyřazují ta která podporují tvorbu mléka (šťavnatá píce, okopaniny)
- po odstavu přesun na jalovárnu KPB přibližně 2 – 3 kg/den (celou dobu)
- ke konci březosti 4 kg./den
- př.1) 7-9 kg. krmná řepa, 1,5 kg. pařených brambor, 1 kg. úsušky, 1 kg. DKS (doplňková krmná směs – šrot)
- př. 2) 7-9 kg. zelená píce, 3 kg. okopaninova siláž, 1,5 k
CHOV PRASNIC, 1. část
CHOV PRASNIC, 1. část
- koryto podle druhu krmení, nad ním napáječka
- buď stelivové nebo bezstelivové
- stelivové – mají lepší tepelné podmínky (dražší), pracnější
- bezstelivové – musí být dobrá izolace (80 – 90 % času proleží), v zadní části můžou být rošty
Skupinové boxy
- prasnice jsou ustájeny po zjištění březosti
- skupiny musí být vyrovnané –(z hlediska stáří, březosti, kondice, temperamentu)
- 3-5 max. 7 prasnic v boxu
- velikost –závisí na počtu zvířat číře – 65-75 cm /ks, délka 180 – 200 cm/ks
- kotec rozdělen na:
-teplejší lože 2/3 možno i s podestýlkou
- je důležitý rozhoduje o prosperitě všech dalších kategorii
- podle fáze reprodukčního procesu dělíme na dvě skupiny
1) prasnice zapouštěné a březí (jalovárna)
2) vysokobřezi, rodící, kojící (porodny)
1) Prasnice zapouštěné a březí
Ustájení:
- 14-17 °C
- relativní vlhkost 50 – 75 %
Individuální box
- možnost individuálního krmení
- snadnější kontrola – říje, inseminace, březosti
- vyloučení vzájemného napadání
- většinou se používá u zapouštěných prasnic a 3 – 4 týdny po zapuštění
- rozměry 65 cm x 185-200 cm
- sklon 3%
- vyspadovana močová stružka
- kaliště mimo box
- kaliště 1/3 –je chladnější, u stelivových je z betonu, u bezstelivových je rošt
Kombinované boxy:
- lože je rozdělené na jednotlivé boxy (možno fixace řetízkem
- kaliště společné
Odkliz hnoje:
- oběžným shrnovačem
Odklid hluboké podestýlky:
- výjimečně
- traktorem
Odklid kejdy:
- shrnovací lopatou (buď jedna nebo dvě)
- hydromechanický – přeronem
- koryto podle druhu krmení, nad ním napáječka
- buď stelivové nebo bezstelivové
- stelivové – mají lepší tepelné podmínky (dražší), pracnější
- bezstelivové – musí být dobrá izolace (80 – 90 % času proleží), v zadní části můžou být rošty
Skupinové boxy
- prasnice jsou ustájeny po zjištění březosti
- skupiny musí být vyrovnané –(z hlediska stáří, březosti, kondice, temperamentu)
- 3-5 max. 7 prasnic v boxu
- velikost –závisí na počtu zvířat číře – 65-75 cm /ks, délka 180 – 200 cm/ks
- kotec rozdělen na:
-teplejší lože 2/3 možno i s podestýlkou
- je důležitý rozhoduje o prosperitě všech dalších kategorii
- podle fáze reprodukčního procesu dělíme na dvě skupiny
1) prasnice zapouštěné a březí (jalovárna)
2) vysokobřezi, rodící, kojící (porodny)
1) Prasnice zapouštěné a březí
Ustájení:
- 14-17 °C
- relativní vlhkost 50 – 75 %
Individuální box
- možnost individuálního krmení
- snadnější kontrola – říje, inseminace, březosti
- vyloučení vzájemného napadání
- většinou se používá u zapouštěných prasnic a 3 – 4 týdny po zapuštění
- rozměry 65 cm x 185-200 cm
- sklon 3%
- vyspadovana močová stružka
- kaliště mimo box
- kaliště 1/3 –je chladnější, u stelivových je z betonu, u bezstelivových je rošt
Kombinované boxy:
- lože je rozdělené na jednotlivé boxy (možno fixace řetízkem
- kaliště společné
Odkliz hnoje:
- oběžným shrnovačem
Odklid hluboké podestýlky:
- výjimečně
- traktorem
Odklid kejdy:
- shrnovací lopatou (buď jedna nebo dvě)
- hydromechanický – přeronem
Odchov jalovic a plemenných býčků, 3. část
Odchov jalovic a plemenných býčků, 3. část
Ustájení chovných býčků
1. vázané dvouřadé
• šířka 160 – 180 cm
• délka 250 – 300 cm
2. volné
• max. 2 – 3 v jednom kotci
Ošetřování
• muži starší 18ti let
• čištění
• sledování zdravotního stavu
• úprava paznehtů
• pohybování = kolotoč, uvázání ve výběhu
Odběr a zpracování spermatu
1. bez časového přerušení
• odebere se 1 500 inseminačních dávek – část se použije k testování, další se zpracují a uskladní až do výsledku testu
2. s přerušením
• odebere se množství nutné k testaci, další odběry se obnoví až po vyhodnocení potomstva
Hodnocení spermatu
a) Makroskopicky
• množství
• barva
• zrnitost
• konzistence
b) Mikroskopicky
• hustota a pohyb spermií
• výskyt
c) Biologicky
• odolnost
Ředění
- redestilovaná voda
- vaječný žloutek
- látka Trilodyl
- jeden býk má v 1 dávce 2 – 10 ml spermatu = 0,5 – 2 mld spermat
- v jedné inseminační dávce 10 mil. živých spermat
Konzervace
• zmrazováním v parách tekutého dusíku – 196C
a) japonskou metodou – v hranolu suchého ledu se vytvoří důlky, do kterých se nakape ředěné sperma – palety, které se po zmražení vsypují do speciálních kelímků = kontejner s tekutým dusíkem
b) francouzskou metodou – v dutinkách - pejety
Ustájení chovných býčků
1. vázané dvouřadé
• šířka 160 – 180 cm
• délka 250 – 300 cm
2. volné
• max. 2 – 3 v jednom kotci
Ošetřování
• muži starší 18ti let
• čištění
• sledování zdravotního stavu
• úprava paznehtů
• pohybování = kolotoč, uvázání ve výběhu
Odběr a zpracování spermatu
1. bez časového přerušení
• odebere se 1 500 inseminačních dávek – část se použije k testování, další se zpracují a uskladní až do výsledku testu
2. s přerušením
• odebere se množství nutné k testaci, další odběry se obnoví až po vyhodnocení potomstva
Hodnocení spermatu
a) Makroskopicky
• množství
• barva
• zrnitost
• konzistence
b) Mikroskopicky
• hustota a pohyb spermií
• výskyt
c) Biologicky
• odolnost
Ředění
- redestilovaná voda
- vaječný žloutek
- látka Trilodyl
- jeden býk má v 1 dávce 2 – 10 ml spermatu = 0,5 – 2 mld spermat
- v jedné inseminační dávce 10 mil. živých spermat
Konzervace
• zmrazováním v parách tekutého dusíku – 196C
a) japonskou metodou – v hranolu suchého ledu se vytvoří důlky, do kterých se nakape ředěné sperma – palety, které se po zmražení vsypují do speciálních kelímků = kontejner s tekutým dusíkem
b) francouzskou metodou – v dutinkách - pejety
Odchov jalovic a plemenných býčků, 2. část
Odchov jalovic a plemenných býčků, 2. část
Příprava na pastvu
• na konci zimního období delší pobyty ve výběhu
• zvyšování podílu šťavnatých krmiv
• rozdělení na tři skupiny
1. Nejmladší jalovice do 16 měsíců věku na nejvzdálenější pastviny
2. Jalovice 16 – 20 měsíců na pastvinách přístupných inseminačních techniků
3. Jalovice v březí více než 5 měsíců blízké pastviny a přikrmování šrotem
Ustájení jalovic
1. Vázané – přechodné
– při plemenářských zákrocích nebo zdravotních poruchách
2. Volné
a) stelivové – přistýlá se slámou, hluboká podestýlka (podestýlka se vyhrnuje 3 – 4 krát ročně, 8 kg slámy na 1 dobytčí jednotku denně)
b) bezstelivové – s celoroštovou podlahou
Ošetřování jalovic
• Při vázaném ustájení – čištění
• Pro všechny:
a) ošetřování paznechtu (před pastvou 1 x ročně, při ustájení 2 x ročně
b) sledování zdravotního stavu
c) klidové říje
d) zajištění inseminace
e) zajištění březosti
f) zjišťování hmotnosti a výpočet přírůstku
Odchov plemenných býčků
• nejlepší plemenice tzv. potencionální matky (matky býků) jsou zapouštěny vynikajícími plemennými býky. Narodí-li se jim býk s přiměřenou hmotností bez exterierových vad, je ve 2 měsících převeden do odchoven plemenných býků.
Odchovna
• všichni býčci stejné podmínky, provádí se sledování růstu a později hodnocení semene
• od 11 měsíce navykání na odběr spermatu
Základní výběr
• přibližně v 1 roce
• vybraným býčkům se přidělí státní registr
• státní registr NEB 007
Výživa a krmení
• záleží na živé hmotnosti a intenzitě odběru (4 – 12 za měsíc)
• základ objemná krmiva, kvalitní luční seno
Letní období – 5 – 15 kg zelené píce
Zimní období – okopaniny, krmná řepa, mrkev
Celý rok – speciální krmné směsi
Odchov jalovic a plemenných býčků, 1. část
Odchov jalovic a plemenných býčků
Jalovice – kategorie samic skotu od půl roku do 1 otelení
Výživa a krmení
- základ tvoří statková krmiva objemná
• Letní období
- krmíme zelenou píci = výhodná je pastva případně přikrmování senáží, siláží
Typy pastvy
1. Volná pastva – jen u ovcí
2. Honová – oplocený úsek pastviny na 7 – 10 dní
3. Oplůtková – na 3 dny
4. Dávková – na 1 den (dojnice)
5. Pásová
• Zimní období
- seno, siláž, senáž, okopaniny, krmná sláma k doplnění sitosti, jádro přidává se 0,7 kg do konce 1 roku a od 5 měsíců březosti ječmen, pšenice, oves
Krmné dávky: v kg/den
Krmiva Letní období/Zimní období
Zelená píce 15 -
Siláž 3 13
Senáž - 3
Seno 1 1,5
Sláma 2 2
Jádro 0,7 0,7
Výhody pastvy:
• kladně ovlivňuje zdravotní stav
• poskytuje plnohodnotnou výživu
• prodlužuje užitkový chov
• snižuje náklady
Jalovice – kategorie samic skotu od půl roku do 1 otelení
Výživa a krmení
- základ tvoří statková krmiva objemná
• Letní období
- krmíme zelenou píci = výhodná je pastva případně přikrmování senáží, siláží
Typy pastvy
1. Volná pastva – jen u ovcí
2. Honová – oplocený úsek pastviny na 7 – 10 dní
3. Oplůtková – na 3 dny
4. Dávková – na 1 den (dojnice)
5. Pásová
• Zimní období
- seno, siláž, senáž, okopaniny, krmná sláma k doplnění sitosti, jádro přidává se 0,7 kg do konce 1 roku a od 5 měsíců březosti ječmen, pšenice, oves
Krmné dávky: v kg/den
Krmiva Letní období/Zimní období
Zelená píce 15 -
Siláž 3 13
Senáž - 3
Seno 1 1,5
Sláma 2 2
Jádro 0,7 0,7
Výhody pastvy:
• kladně ovlivňuje zdravotní stav
• poskytuje plnohodnotnou výživu
• prodlužuje užitkový chov
• snižuje náklady
PASTVA SKOTU 2.
PASTVA SKOTU 2.
Ustájení mimo pastvu:
- v zimovišti
- volné ustájení na hluboké podestílce
- lehké nazateplené stavby – jedna stěna (jižní) z části nebo celá otevřené
- na 5-10 matek jeden kotec na telení (10-12 m čtverečních)
- ohrazená školka pro přikrmování telat – 1 tele 1m čtvereční, kvalitní seno, šrot
- lehárna 5 – 8m čtverečních na 1 matku (je tam počítáno i s teletem dohromady)
- 7 kg slámy na 1 matku
- krmení – adlibitum – objemnými krmiv(jesle, zásobník na seno) na jedno krmné místo 80-100 cm 4 krávy, při dávkovaném krmení 1 místo –9 krav
- napájení – průtočný žlab, vyhřívané napáječky
Výběhy:
- zpevněné
- krmiště i napájení
- zařízení pro manipulaci se zvířaty (naháněci ulička na konci fixační klec)
- váha
- nakládací rampa
- může navazovat měkký výběh případně pastva
Pastva:
- nejlépe celodenní a celonoční
- na 1 ha 2 dobytčí jednotky
- nejvhodnější je dvouoplůtková pastva (2 pastviny)
- přebytek se konzervuje
- vybavení – napajedlo, nahaněcí ulička, do výšky 120 cm oplocení
PASTVA SKOTU 1.
PASTVA SKOTU 1.
Výkrm skotu na pastvinách od dojnic bez tržní produkce mléka
- rančerský způsob
- stádový způsob chovu
- matky jsou společně s telaty až do jejich odstavu
- odstav – 7-8 měsíc
- ve stádech je upatňováno sezónní zapouštění a telení
- doba se volí podle místních podmínek
- používá se přirozená plemenitba, která je nejméně náročná a při odpovídajícím počtu plemenic vysoce účinná
- inseminace – u malých stád
- pro rychlejší genetické zlepšení stáda
- pro dokrytí plemenic, které přirozeně nezabřezly
- nejvhodnější termín pro zapouštění je od poloviny dubna do 20.6 (poloviny června), které umožňuje ranné sezónní telení
- od konce ledna do konce března
Odstav telat
- jednorázové podle stavu pastvin
- obvykle na konci září případně na začátku října
- v té době – krávy zaprahují
- zhoršuje se pastva
- mladý skot pohlavně dospívá
Uzavřený obrat stáda:
- provádí se u větších celků
- vyžaduje podmínky pro oddělený chov několika kategorii
Otevřený obrat stáda
- 1) chovatel obvykle doplňuje stádo březími jalovicemi nakoupenými
- 2) kombinace s velkou koncentrací dojených krav (Prvotelky s nízkou užitkovostí se připouštějí masnými býky)
Výkrm skotu na pastvinách od dojnic bez tržní produkce mléka
- rančerský způsob
- stádový způsob chovu
- matky jsou společně s telaty až do jejich odstavu
- odstav – 7-8 měsíc
- ve stádech je upatňováno sezónní zapouštění a telení
- doba se volí podle místních podmínek
- používá se přirozená plemenitba, která je nejméně náročná a při odpovídajícím počtu plemenic vysoce účinná
- inseminace – u malých stád
- pro rychlejší genetické zlepšení stáda
- pro dokrytí plemenic, které přirozeně nezabřezly
- nejvhodnější termín pro zapouštění je od poloviny dubna do 20.6 (poloviny června), které umožňuje ranné sezónní telení
- od konce ledna do konce března
Odstav telat
- jednorázové podle stavu pastvin
- obvykle na konci září případně na začátku října
- v té době – krávy zaprahují
- zhoršuje se pastva
- mladý skot pohlavně dospívá
Uzavřený obrat stáda:
- provádí se u větších celků
- vyžaduje podmínky pro oddělený chov několika kategorii
Otevřený obrat stáda
- 1) chovatel obvykle doplňuje stádo březími jalovicemi nakoupenými
- 2) kombinace s velkou koncentrací dojených krav (Prvotelky s nízkou užitkovostí se připouštějí masnými býky)
Krmení skotu 2. část
Krmení skotu 2. část
Krmení dojnic podle produkce:
VYSOKO BŘEZÍ DOJNICE
- nutnost zasušení 60 dnů před porodem
- většinou se zasuší kráva samovolně
- přestaneme dávat šrot (jaderná – koncentrovaná krmiva)
- po zaprahnutí → krmíme jako při produkci asi 10 l.
- tři dny před termínem porodu snížíme dávku na 1/3
PO PORODU
- 2 – 3 dny po porodu krmíme tak jak těsně před porodem (1/3 KD)
- postupně zvětšujeme KD tak aby se 10 den krmilo podle skutečnosti
- potom o 2 – 3 kg. nadlepšujeme (aby se rozdojila) to tak dlouho dokud reaguje
- této době se říká tzv. rozdojování
- trvá 1 – 2 měsíce
Výživa a krmení plemenných býčků
- záleží na živé hmotnosti a intenzitě odběru
- počet odběru 4-12 za měsíc
základ:
- objemná krmiva
- kvalitní luční seno
navíc:
- LO – 5-15 kg. zelené píce
- ZO – okopaniny (krmná řepa a mrkev)
celý rok – speciální krmné směsi
Krmení dojnic podle produkce:
VYSOKO BŘEZÍ DOJNICE
- nutnost zasušení 60 dnů před porodem
- většinou se zasuší kráva samovolně
- přestaneme dávat šrot (jaderná – koncentrovaná krmiva)
- po zaprahnutí → krmíme jako při produkci asi 10 l.
- tři dny před termínem porodu snížíme dávku na 1/3
PO PORODU
- 2 – 3 dny po porodu krmíme tak jak těsně před porodem (1/3 KD)
- postupně zvětšujeme KD tak aby se 10 den krmilo podle skutečnosti
- potom o 2 – 3 kg. nadlepšujeme (aby se rozdojila) to tak dlouho dokud reaguje
- této době se říká tzv. rozdojování
- trvá 1 – 2 měsíce
Výživa a krmení plemenných býčků
- záleží na živé hmotnosti a intenzitě odběru
- počet odběru 4-12 za měsíc
základ:
- objemná krmiva
- kvalitní luční seno
navíc:
- LO – 5-15 kg. zelené píce
- ZO – okopaniny (krmná řepa a mrkev)
celý rok – speciální krmné směsi
Krmení skotu 1. část
Krmení skotu 1. část
Technika krmení:
1)Hromadné – všechny dojnice mají stejnou krmnou dávku bez ohledu na užitkovost
2) Skupinové – používá se při VKK stádo je rozděleno do skupin podle užitkovosti
3) Individuální – každá dojnice má KD podle skutečné produkce
Organizace krmení:
- nejvhodnější je krmení 2x denně ve 12 hodinových intervalech
MONODIETA:
- celý rok se krmí stejné krmivo (seno, siláž, senáž)
- mění se pouze množství jádra podle užitkovosti
- množství jednotlivých komponentů se stanoví podle skutečné hodnoty krmiv (zootechnik krmivář)
LETNÍ, ZIMNÍ:
- starší, méně vhodný způsob krmení
- LO – pastva nebo navážení zeleného krmení přímo z pole
- doplnění senem, siláži, senáži
- ZO – seno, senáž, siláž
Zakládání krmiv:
Mechanizační prostředky
1) Mobilní – je častější
- spolehlivější
- levnější
- hlučnější
- způsobuje – průvan, zápach
- traktor s přívěsem, návěsem
- samovyprazdňovací, samozakladací vozy
2) Stacionární – krmné linky se napojují přímo do přípravny krmiv
žlabové – pásové (nesou krmivo – dno)
- s hrabicemi které hrnou (řetěz)
nadžlabové – pásové sklopné
- se shrnovacím vozíkem
Napájení:
- spotřeba vody závisí na teplotě prostředí, vlhkosti vzduchu
- napáječky (jazýčkové)
- teplota vody 10 – 15“C
- nutný je přísun vody i na pastvě
Dojící zařízení, dojírny 2
Dojící zařízení, dojírny 2
Další typy dojíren stacionárních
• vznik USA a rozšiřování do Evropy
Přednosti:
• menší skupiny dojnic umožňují rychlejší nástup dojnic do dojících stání a při delším dojení jedné dojnice menší zdržení
• lepší přehled o dojnicích a pracovní prostředí je prostornější
• při poruše jednoho dojícího zařízení lze dojit na zbývajících
4. Trigonová
5. Polyganová
Mobilní dojení
• tento typ dojíren se rozšiřoval hlavně v 70. letech, jejich zavádění se zdůvodňovalo usnadňováním práce a zvýšením produktivity tím, že se omezí přecházení dojiče
• nejsnadněji realizovatelný pohyb je po kružnici, proto převládají dojírny s rotačním pohybem, tzn. Karselové
1. Rototandem
2. Rotolaktor
Snahou bylo lépe využít dráhu pohybujícího se stáda, což vedlo ke konstrukci mobilních plošinových vozíků vytvářejících dva přímé úseky.
Robotizace dojení
Je nutné zavedení omývání vemene a nasazování strukových násadců (největší problém), dodojování a snímaní dojících strojů.
Další typy dojíren stacionárních
• vznik USA a rozšiřování do Evropy
Přednosti:
• menší skupiny dojnic umožňují rychlejší nástup dojnic do dojících stání a při delším dojení jedné dojnice menší zdržení
• lepší přehled o dojnicích a pracovní prostředí je prostornější
• při poruše jednoho dojícího zařízení lze dojit na zbývajících
4. Trigonová
5. Polyganová
Mobilní dojení
• tento typ dojíren se rozšiřoval hlavně v 70. letech, jejich zavádění se zdůvodňovalo usnadňováním práce a zvýšením produktivity tím, že se omezí přecházení dojiče
• nejsnadněji realizovatelný pohyb je po kružnici, proto převládají dojírny s rotačním pohybem, tzn. Karselové
1. Rototandem
2. Rotolaktor
Snahou bylo lépe využít dráhu pohybujícího se stáda, což vedlo ke konstrukci mobilních plošinových vozíků vytvářejících dva přímé úseky.
Robotizace dojení
Je nutné zavedení omývání vemene a nasazování strukových násadců (největší problém), dodojování a snímaní dojících strojů.
Dojící zařízení, dojírny 1
Dojící zařízení, dojírny 1
Způsoby dojení
Dělení:
1. Ruční: mělo by se dojit z pravé strany a první čtvrti: 1 l = 80 – 120 stisků za minutu
2. Strojní, mechanické:
a) nástrojové – stacionární - mobilní
b) v dojírnách - stacionární - mobilní
Strojové stacionární – konvové - potrubní
Stájové mobilní – základní nosnou části je vozík, který je zavěšen prostřednictvím kladek na pojezdovou dráhu, po které je posouván
Dojení
• v dojírnách jsou dvě místnosti – čekárna, dojírna
Stacionární dojení
• nepohyblivá se dělí podle uspořádání
1. Tandemová
• uspořádání za sebou do pracovní snížené chodby pro dojiče (0,75 m pod úrovní)
• příchod a odchod dojnic je možný postrannými chodbami individuálně
• zabere hodně prostoru
2. Paralelní
• stáni jsou uspořádaná vedle sebe tak, že stojí zadní části do snížené chodby
• dojnice vcházejí rovnoběžně s chodbou a vystupují ve směru stání
• výhoda dojiče, obslouží více dojnic na menším prostoru
• nevýhoda – dojnice musí být ve vyvážených skupinách podle délky dojení
• příchod i odchod společný
3. Rybinová
• dojící stáni jsou průchozí, uspořádaná šikmo vedle sebe
• během dojení jedné skupiny je připravována skupina druhá
Způsoby dojení
Dělení:
1. Ruční: mělo by se dojit z pravé strany a první čtvrti: 1 l = 80 – 120 stisků za minutu
2. Strojní, mechanické:
a) nástrojové – stacionární - mobilní
b) v dojírnách - stacionární - mobilní
Strojové stacionární – konvové - potrubní
Stájové mobilní – základní nosnou části je vozík, který je zavěšen prostřednictvím kladek na pojezdovou dráhu, po které je posouván
Dojení
• v dojírnách jsou dvě místnosti – čekárna, dojírna
Stacionární dojení
• nepohyblivá se dělí podle uspořádání
1. Tandemová
• uspořádání za sebou do pracovní snížené chodby pro dojiče (0,75 m pod úrovní)
• příchod a odchod dojnic je možný postrannými chodbami individuálně
• zabere hodně prostoru
2. Paralelní
• stáni jsou uspořádaná vedle sebe tak, že stojí zadní části do snížené chodby
• dojnice vcházejí rovnoběžně s chodbou a vystupují ve směru stání
• výhoda dojiče, obslouží více dojnic na menším prostoru
• nevýhoda – dojnice musí být ve vyvážených skupinách podle délky dojení
• příchod i odchod společný
3. Rybinová
• dojící stáni jsou průchozí, uspořádaná šikmo vedle sebe
• během dojení jedné skupiny je připravována skupina druhá
Mléko jeho získávání, složení, kvalita, ošetřování po nadojení - 3. ČÁST
Mléko jeho získávání, složení, kvalita, ošetřování po nadojení - 3. ČÁST
Ošetření mléka po dojení:
1. Cezení mléka
2. Filtrování mléka
- jednorázové filtry odstraňují jemnější nečistoty. Podle druhu se vyměňuji po 130 dojnicích.
3. Odstřeďování
– mléko se čistí působením odstředivé síly, ale finančně náročnější
4. Zchlazení mléka
– množení mikroorganismu se zamezí na zchlazení 5C
– podle ČSN se musí ochladit do 150 minut
– možnosti: chladící tanky, průtokové chladiče
Výkup mléka:
podnik sepisuje se smluvní mlékárnou tzv. kupní smlouvu, která obsahuje:
a) odnosy
b) IČO
c) DIČ
d) bankovní spojení
e) telefonní spojení obou stran
f) závazné předpisy: prodávající se zavazuje prodat určené množství mléka, které se upřesňuje vždy na jedno čtvrtletí dopředu(celoročně 10 %)
g) kupující se zavazuje mléko odebrat a zaplatit
h) je dán minimální obsah tuku 3,6 %, pokud je méně jsou srážky (zeleným krmením), minimální obsah bílkovin 2,8 %, negativní počet inhibičních látek (léčiva, pesticidních a kontaminujících látek, CPM do 100 000/1 ml celkový počet mikroorganizmu, PSB do 400 000/1 ml), tyto podmínky jsou nutné k získání základní kupní ceny. Např. F-M mlékárna 7,80 Kč/1 l.
i) příplatky k základní kupní ceně: 0,20 Kč/1 l – je-li CPM 50 000/1ml, PSB 300 000/1 ml
j) jsou-li nedodrženy základní podmínky dochází ke srážkám
Ošetření mléka po dojení:
1. Cezení mléka
2. Filtrování mléka
- jednorázové filtry odstraňují jemnější nečistoty. Podle druhu se vyměňuji po 130 dojnicích.
3. Odstřeďování
– mléko se čistí působením odstředivé síly, ale finančně náročnější
4. Zchlazení mléka
– množení mikroorganismu se zamezí na zchlazení 5C
– podle ČSN se musí ochladit do 150 minut
– možnosti: chladící tanky, průtokové chladiče
Výkup mléka:
podnik sepisuje se smluvní mlékárnou tzv. kupní smlouvu, která obsahuje:
a) odnosy
b) IČO
c) DIČ
d) bankovní spojení
e) telefonní spojení obou stran
f) závazné předpisy: prodávající se zavazuje prodat určené množství mléka, které se upřesňuje vždy na jedno čtvrtletí dopředu(celoročně 10 %)
g) kupující se zavazuje mléko odebrat a zaplatit
h) je dán minimální obsah tuku 3,6 %, pokud je méně jsou srážky (zeleným krmením), minimální obsah bílkovin 2,8 %, negativní počet inhibičních látek (léčiva, pesticidních a kontaminujících látek, CPM do 100 000/1 ml celkový počet mikroorganizmu, PSB do 400 000/1 ml), tyto podmínky jsou nutné k získání základní kupní ceny. Např. F-M mlékárna 7,80 Kč/1 l.
i) příplatky k základní kupní ceně: 0,20 Kč/1 l – je-li CPM 50 000/1ml, PSB 300 000/1 ml
j) jsou-li nedodrženy základní podmínky dochází ke srážkám
Mléko jeho získávání, složení, kvalita, ošetřování po nadojení - 2. ČÁST
Mléko jeho získávání, složení, kvalita, ošetřování po nadojení - 2. ČÁST
Vady mléka:
a) Změna barvy
- špinavě žlutá – TBC, slintavka
- červená – poranění struku, bakterie, onemocnění sněti slezinné
- modravý nádech – krmení přesličkou a bakterie
b) Změna chuti
- slaná – zánět mléčné žlázy, mlezivo, starodojné krávy
- hořká – zkrmování velkého množství okopanin, vystavení mléka slunečnímu
záření
c) Změna vůně
- krmení siláži, rybí moučka, léčiva
d) Viskozita
- způsobena zánětem, slintavka, kulhavka
- mléko je vločkovitě slizké
Vlivy působící na produkci mléka:
1. Vnitřní vlivy
- chovatel může jen málo ovlivňovat, musí je respektovat
- plemenná příslušnost
- individualita dojnice
- stáří dojnice, pořadí laktace (do 5 – 6 laktace se zvyšuje)
- říje (1 – 2 dny pokles mléka, horší kvalita)
- laktační období (do 4 – 6 týdnu po zdojování)
2. Vnější vlivy
- zdravotní stav
- výživa a krmení, dostatek vody
- doba stání na sucho (optimální 8 týdnů před porodem)
- mezibřezost = servis periodu SP, u kombinovaných plemen 60 – 80 dní, u mléčných 100 dní
- technická dojení (seřízení dojícího stroje a dodojování)
- ošetřování, ustájení, změny ošetřovatelů, neklid ve stáji
Vady mléka:
a) Změna barvy
- špinavě žlutá – TBC, slintavka
- červená – poranění struku, bakterie, onemocnění sněti slezinné
- modravý nádech – krmení přesličkou a bakterie
b) Změna chuti
- slaná – zánět mléčné žlázy, mlezivo, starodojné krávy
- hořká – zkrmování velkého množství okopanin, vystavení mléka slunečnímu
záření
c) Změna vůně
- krmení siláži, rybí moučka, léčiva
d) Viskozita
- způsobena zánětem, slintavka, kulhavka
- mléko je vločkovitě slizké
Vlivy působící na produkci mléka:
1. Vnitřní vlivy
- chovatel může jen málo ovlivňovat, musí je respektovat
- plemenná příslušnost
- individualita dojnice
- stáří dojnice, pořadí laktace (do 5 – 6 laktace se zvyšuje)
- říje (1 – 2 dny pokles mléka, horší kvalita)
- laktační období (do 4 – 6 týdnu po zdojování)
2. Vnější vlivy
- zdravotní stav
- výživa a krmení, dostatek vody
- doba stání na sucho (optimální 8 týdnů před porodem)
- mezibřezost = servis periodu SP, u kombinovaných plemen 60 – 80 dní, u mléčných 100 dní
- technická dojení (seřízení dojícího stroje a dodojování)
- ošetřování, ustájení, změny ošetřovatelů, neklid ve stáji
Mléko jeho získávání, složení, kvalita, ošetřování po nadojení 1. ČÁST
Mléko jeho získávání, složení, kvalita, ošetřování po nadojení
- ve většině provozu je hlavním důvodem dojnic
Druhy:
1. Zralé mléko – v období plné laktace
2. Nezralé mléko – mlezivo (kalastrum) do 5 dní nevhodné k lidské výživě
3. Mléko nenormální – výměšky, které nejsou podmíněné březosti plemenic (panenské, samčí, čarodějné)
Složení mléka:
MLÉKO MLEZIVO
voda 87,5% 75%
tuk 3,9% 5,4%
bílkoviny 3,3% 15%
laktoza 4,7% 3,3%
minerální látky 0,7% 1,2%
Bílkoviny:
- důležitý je Kasein, má význam pro výrobu sýru
- laktolbumin = v mlezivu je hodně, období říje, starodojné krávy
- výživa mláďat
Mléčný tuk:
- tvoří drobné kapénky (starší krávy menší kapénky)
- krmením ovlivněná barva tuku, karoten – žlutá
Minerální látky:
- vápník, fosfor, draslík, chlor
Mléčná žláza, tvorba a vylučování mléka
Mléčná žláza, tvorba a vylučování mléka
Anatomická stavba vemene:
4 samostatné úplně oddělené žlázy
skládá se ze základny, jednotlivých čtvrtí a struků
Mléko se tvoří:
- v sekrečním epitelu alveolu
- na 1litr mléka musí vemenem protéct 400 litru krve
- spouštění mléka je řízeno neurohormonálně (spojením nervových vláken i hormonu
- ve stěně mléčné žlázy jsou tělíska reagující na tlak, teplotu a mechanické dráždění (sání telete, mytí mléčné žlázy)
- vzruch do CNS (centrální nervové soustavy)
- z CNS do Hypofýzy uvolní oxytocin do krve (trvá 5-7 min.)
- vztahy stěn mléčných alveolu
- uvolnění hladkosvalového svěrače
- ejekce (spouštění mléka)
MĚKKÝŠI, KROUŽKOVCI 6. část - hlavonožci
MĚKKÝŠI, KROUŽKOVCI 6. část - hlavonožci
HLAVONOŽCI
Jsou výhradně mořští draví živoč. Jsou dvoustranně souměrní. Mají zřetelně formovanou hlavu se zobákovitými čelistmi a komorovýma očima. Jejich útrobní vak je dvoustranně souměrný.
Noha je u některých druhů -většiny přeměněná zčásti v osm nebo deset ramen (chapadel) s přísavkami a z části ve vakovitou nálevku s funkcí pohybového orgánu. Spirálně stočenou schránku mají pouze čtyřžábří. Jejich zástupcem je např. loděnka .
U ostatních žijících druhů je schránka redukovaná do podoby plochého útvaru a je přerostlá pláštěm (sepiová kost).
Trávicí trubice má na svém začátku - radulu. Slinné žlázy některých druhů - produkují jed.
Poblíž řiti vyúsťuje do střeva sépiová žláza, která vylučuje hnědou inkoustovou tekutinu-vystřikují ji na obranu.
Nervové zauzliny hlavonožců jsou sdruženy v hlavě kolem trávicí soustavy těsně vedle sebe a tvoří tak velkou integrovanou mozkovou zauzlinu mozek -je chráněn chrupavčitou schránkou .
Z mozkové zauzliny vybíhají do těla silné nervy. Pohybují se lezením pomocí ramen, plováním za pomoci ploutvičky vroubící útrobní vak některých druhů, nebo tak, že vystřikují vodu z plášťové dutiny za pomoci nálevkovité části nohy. Pokožka hlavonožců obsahuje pigmentové buňky a může měnit zbarvení.
Hlavonožci jsou gonochoristé s pohlavní dvojtvárností . Jedno z ramen má fci kopulačního orgánu, jímž vsunují shluky spermií do dutiny samic. Vývoj je přímý.
Všichni,vyjma loděnky, dýchají dvěma žábrami (dvoužábří).
Sépie, krakatice a oliheň mají 10 ramen a útrobní vak lemovaný ploutvičkou .
Chobotnice mají 8 ramena útrobní vak bez ploutvovitého lemu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)