- 3. nejužívanější index založený na stejném principu jako CPI. Náplní jsou však i suroviny a polotovary. Navíc, ceny se zde nesledují v okamžiku finální spotřeby, ale ve výchozí fázi distribuční sítě. Tato skutečnost činí PPI velice pružným, který dokáže signalizovat v určitém předstihu změny cenové hladiny. Z těchto důvodů PPI a některé jeho subindexy slouží jako indikátory hospodářského cyklu.
Ukazatel Měrná jednotka 1999 2000 2001 2002 2003 2004
HDP reálný růst v % 1,2 3,9 2,6 1,5 3,7 3,8
HDP v mld. Kč 2150,1 1984,8 2315,3 2414,7 2550,8 2751,1
CPI v % 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8
Deflátor HDP v % 2,8 1,4 4,9 2,8 1,9 3,7
Do roku 1993 byla česká ekonomika (respektive československá) charakterizována meziročním poklesem reálného HDP. Obrat nastal v roce 1994, kdy byl zaznamenán reálný růst o 2,6 %, a v roce 1995 růst akceleroval na 4,8 %. Ovšem v roce 1996 po zpřísnění monetární politiky ČNB byl tento růst snížen na 4 %, a v roce 1997, po restriktivní politice prováděné centrální bankou, ale i vládou, a také díky nepříznivým hospodářským vlivům toho roku (např. katastrofální povodně), vzrostl HDP o pouhé 1 %. V roce 1998 po předchozích „balíčcích opatření“, po odvolání pravicové vlády a předčasných parlamentních volbách, je dokonce zaznamenán pokles HDP. V dalším roce se povedlo pokles HDP zastavit. K obratu v ekonomickém růstu nejvíce přispěl na straně nabídky zpracovatelský průmysl a rovněž některá odvětví služeb, zejména obchod, telekomunikace a komerční služby. Hlavním problémem u nás však nadále zůstává deficit veřejných financí a nutné reformy. V nejbližším období se budou dále pozitivně projevovat efekty vstupu České republiky do EU. Počítáme s výraznou dynamikou investic, razantním růstem exportu i importu. Zároveň by se mělo stabilizovat tempo růstu spotřeby domácností. Spotřeba vlády by v důsledku úsporného chování měla mít klesající tendenci.
Žádné komentáře:
Okomentovat