Problémem je ale nepružnost mezd a to zejména dolů. Tato odlišná pružnost mezd směrem nahoru a dolů se někdy nazývá jako Druhá asymetrie ve vývoji AS .
Jedním z důvodů nepružnosti mezd směrem dolů je obava zaměstnavatelů, že jim utečou kvalifikovaní zaměstnanci.
Dalším důvodem této nepružnosti je tzv. Hystereze na trhu práce, což je zpětný vliv míry nezaměstnanosti na přirozenou míru nezaměstnanosti. Problematika Insiders a Outsiders – viz. kapitola Nezaměstnanost.
9.5.3.2. Východiska
Prvním z východisek pro obnovení rovnováhy na trhu práce při rigiditě mezd je růst AD.
Další možností je růst AS tj. posun křivky SRAS dolů ( nikoli z důvodu snížení W, ale z jiných důvodů – např. snížení daní, pokles cen surovin ).
9.5.3.3. AS v podmínkách pružných mezd
AD, vnik záporných neplánovaných zásob, podniky chtějí rozšířit výrobu, potřebují více pracovníků, zaměstnanost, pokles mezního produktu práce, nákladů na jednotku produkce,cen,cenové hladiny, W, nákladů je větší než růst zisku, podniky začnou propouštět… Pokud vše probíhá dostatečně rychle tak se produkt nezmění.
Čili pokud budou existovat dokonale pružné nominální mzdové sazby W potom budou trhy práce neustále v rovnováze, bude existovat stále plná zaměstnanost L* a produkt bude na své potencionální úrovni Y*.
Růst AD tedy povede pouze k růstu cenové hladiny resp. nominálních veličin. Křivka SRAS je zároveň i křivkou LRAS. Jedná se o tzv. Klasickou ( monetaristickou ) křivku agregátní nabídky podle klasického předpokladu dokonale vyčištěných trhů.
Žádné komentáře:
Okomentovat