Stanovení pásma fluktuace

Moderní teoretikové se v současné době přiklánějí v případě fixního kursového systému k variantám operujícím s více či méně širokým fluktuačním pásmem. Přestože bývá běžně argumentováno, že tento systém plně kombinuje výhody kursu volně pohyblivého a pevně fixovaného bez fluktuace a stojí tak někde uprostřed mezi nimi, není to úplně pravda. Pokud vyloučíme případy s absurdně širokými pásmy fluktuace v dlouhém období, bude vždy nějakým způsobem vázaný kurs působit na ekonomiku podobně jako kurs pevně fixovaný a naprosto odlišně od volně pohyblivého kursu. Bude-li mít fluktuační pásmo kredibilitu, kterou lze předpokládat, bude velmi silně působit na aktuální směnný kurs a fixovat jej, protože bude značně posilovat zpětné vazby. Pokud se tržní kurs přiblíží horní hranici fluktuačního pásma, trh bude předpokládat mnohem větší pravděpodobnost poklesu směrem k ústřednímu kursu, než pokračování vzestupu, a trhy se přizpůsobí podle očekávání poklesu kursu. Naopak, přiblíží-li se tržní kurs k dolní hranici fluktuačního pásma, předpokládaná pravděpodobnost jeho návratu k ústřednímu kursu způsobí očekávání jeho pozitivní změny. Výsledkem by tak měla být poměrně silná stabilizace kursu. Základní podmínkou ovšem v tomto případě je, aby centrální banka nepodléhala požadavkům na změnu centrální parity vyvolané krátkodobými vlivy. Problémem je, že stanovené fluktuační pásmo v sobě může skrývat snahu po udržení chybně nastaveného ústředního kursu nebo se stát terčem spekulativního útoku. Pokles kredibility vlády (neschopnost čelit deficitu platební bilance, inflaci; nesystémová opatření, extrémní intervencionismus apod.) se velmi rychle projeví vzestupem kursu k devalvační hranici fluktuačního pásma v důsledku prudké změny očekávání.