73. Strategie nahrazování importů
Po WW2 do 70.let se řada rozvojových zemí snažila urychlit svůj rozvoj omezením importů, aby ochránily domácí výrobce. Tato populární strategie byla teoreticky založena na argumentech nedospělého odvětví. Podle nich má rozvojová země potenciální komparativní výhodu ve výrobě, ale rozvíjející se průmyslová odvětví nemohou účinně konkurovat zavedeným výrobcům z rozvinutých zemí. Vlády proto musí poskytnout rozvíjejícím se odvětvím dočasnou pomoc, dokud nezesílí natolik, aby byla schopna čelit zahraniční konkurenci.
Ve většině rozvojových zemí byla v rámci strategie nahrazování importů uvalena cla a dovozní kvóty. Země se nesnažily podporovat vlastní exporty, neboť byli jejich představitelé skeptičtí ohledně možnosti exportovat do rozvinutých zemí (podle nich byla světová ekonomika zablokována proti vstupu nových zemí).
Např. Brazílie: „zákon podobných“: dovoz podobného zboží, které je doma produkováno znamená pro importéra znemožnění přístupu k daňovým výhodám, vládním zakázkám atd.
Indie: všechny importy vyžadují licence
Čím menší má země ekonomickou sílu, tím větší podíl tvoří exporty a importy na jejím HDP.
Žádné komentáře:
Okomentovat