Vývoj cestovního ruchu v Českých zemích
Cestovní ruch v Českých zemích se vyvíjel obdobně jako v ostatních částech západní a střední Evropy. Do první světové války byly České země součástí rakousko-uherské monarchie a vzhledem k poměrně vysokému životnímu standardu byl cestovní ruch na srovnatelné úrovni s ostatními evropskými zeměmi.
Meziválečné období
Československo se brzy dostalo mezi nejvyspělejší evropské státy. Rozvoj průmyslu vedl k ekonomickému růstu, který umožňoval investice do nevýrobní sféry, mimo jiné do rozvoje lázeňství. Už v roce 1920 byla založena cestovní kancelář, která se stala pro Československo typickou. Byla to Československá dopravní kancelář zkratkou ČEDOK.
Slovensko bylo počátečním obdobím společného státu velmi zaostalou zemí. Značná část Slovenska zůstala ještě dlouho převážně agrární. S tím souvisí i daleko nižší počet lidí cestujících za rekreací či s jinými důvody. Ještě ve 20. letech ze Slovenska odcházeli lidé za prací do Ameriky, kde řada z nich zůstala natrvalo. Na druhé straně ale Slovensko bylo a ještě stále je velmi turisticky atraktivní.
I v Čechách a na Moravě byl rozvoj cestovního ruchu nerovnoměrný. Cílovými destinacemi se stávala kromě Prahy právě lázeňská města. Celkově se cestovní ruch vyznačoval velkou sezónností, dominovaly pobytové zájezdy. V meziválečném období se cestovní ruch týkal převážně majetnějších vrstev. Mezi mládeží byl v oblibě začínající tramping. 30. léta byla v Čechách ve znamení trampingu a zakládání prvních trampských osad. Později v podmínkách uzavřených hranic, se dále rozvíjel a postupně přerostl v chatařství a chalupářství.
Období po druhé světové válce
Po roce 1948 byl cestovní ruch v Československu podmíněn především politickými hledisky. Legislativní omezení cestování bylo obyvateli pociťováno jako velmi nepříjemný zásah do osobní svobody, což se projevilo vysokým zájmem o výjezdy do zahraničí po roce 1989.
Z ekonomického hlediska byl cestovní ruch pozitivně ovlivněn některými faktory, z nichž nejdůležitější jsou:
1) Koncentrace obyvatel ve větších městech v 50. letech vedoucí ke krátkodobým cestám.
2) Postupný a relativně stabilní růst životní úrovně
3) Vytrvalý růst společenské spotřeby.
4) Růst fondu volného času, zkrácení pracovního týdne na pět dní.
5) Zvyšování poptávky po kapacitách ubytovacích, dopravních a stravovacích, které vedlo k výrazným investicím do výstavby.
6) Rozvoj chataření v 60. letech zpočátku spojeného s cestováním prostředky hromadné dopravy (autobusy, vlaky), v 70. letech s růstem počtu osobních automobilů, rozvoj automobilismu přinesl zvyšování investic do dopravní infrastruktury
7) Zvyšující se podíl organizovaného cestovního ruchu
Specificky se rozvíjel pasivní cestovní ruch. Volné cestování z ideologických důvodů téměř neexistovalo, výjezdy do zahraničí byly výhradně organizovanou formou cestovního ruchu. Také cílové destinace byly zcela specifické: převažovalo (asi 90%ˇvýjezdů do zahraničí) cestování do ostatních lidově demokratických států.
Období po roce 1989
Rozvoj cestovního ruchu po roce 1989 lze nazvat explozivním.
Příčiny jsou velmi jednoduché:
1) Odstranění administrativních překážek
2) Obrovská touha poznat země s vyspělou ekonomikou.
Počáteční poptávka po zájezdech do západní Evropy vykrystalizovala v následujících letech v poptávku po pobytových zájezdech v přímořských letoviscích. Na začátku 90. let převažovaly cesty v nižších cenových kategoriích, od roku 1994 se začíná výrazně zvyšovat zájem o vyšší komfort. Zároveň dochází k výrazným změnám v teritoriálním zaměření poptávky.
Vedle cest do často exotických krajin roste o počet turistu například do Severní Ameriky, často v souvislosti se studijními účely. V 90. letech došlo k výraznému nárůstu aktivního cestovního ruchu. Z toho je patrné zvyšování frekvence výjezdů do zahraničí. V prevencích turistů v celosvětovém měřítku se Česká republika posunula ze 16. místa na 12. pozici a podílí se na světovém trhu cestovního ruchu téměř třemi procenty (2,93%).
Z hlediska sezónního výběru přijíždí do České republiky nejvíce zahraničních návštěvníků na podzim a na jaře.
Žádné komentáře:
Okomentovat