Zlatý obsah
Vymezení centrální parity na základě zlatého obsahu měn ztratilo své uplatnění v souvislosti s procesem demonetizace zlata po rozpadu Bretton-Woodského systému. V období zlatého standardu, při neomezené směnitelnosti měn do zlata, byl tento způsob vymezení nejjednodušší a také prakticky jediný možný. Zlatá centrální parita byla automaticky ústřední kursovou úrovní kolem níž aktuální směnný kurs osciloval mezi horním a dolním zlatým bodem. I když i někteří moderní ekonomové vyzdvihují přednosti zlatého standardu a diskutují možnosti jeho opětovného uplatnění, v současné době statut MMF svým členským zemím neumožňuje denominovat svoje měny zlatem a proto tuto možnost nebudeme dále uvažovat. Ve svém důsledku však jsou podobné principy jako u zlatého standardu obsaženy v kursovém systému postaveném na principu měnové rady . Pro tranzitivní země by z tohoto systému plynuly výhody zejména v podobě devizové dostatečnosti a vysoké důvěryhodnosti v cenovou stabilitu a dále relativně nízkých nároků na odbornost a zkušenost centrálních autorit.
Žádné komentáře:
Okomentovat