„Záhada deficitu PB“:

16. „Záhada deficitu PB“:

Svět jako celek představuje uzavřenou ekonomiku, ve které musí platit tyto rovnosti:

S = I ……………………………………………světové úspory = světové investice
AD=Y …………………………………………..světové agregátní výdaje = světový produkt

Jednotlivé země mohou mít přebytek či deficit BÚ, což znamená, že investují či si půjčují v jiné zemi. Celková suma stavů běžného účtu ve světě je rovna nule, neboť půjčka jedné země je pro jinou zemi výpůjčkou (investicí).

Počátkem 80.let 20.století vzrostl deficit BÚ světa jako celku. Příčinou jsou tyto faktory:

 statistické diskrepance
 časový faktor (např. zboží exportované před koncem roku nepřejde v daném účetním období hranice země, do které směřuje – nestane se tedy importem)
 zkreslený záznam mezinárodních toků úrokových příjmů (úrokové platby vydělané v zahraničí často nejsou nahlášeny v zemi příjemce. Tyto platby jdou na účet zahraniční banky, aniž by musely překročit hranice)

Záznam úrokových plateb je rozhodujícím faktorem způsobujícím deficit světového běžného účtu.

Vývoj světového deficitu BÚ (mld.$):

1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994
-38,5 -100,2 -73,4 -76,7 -78,9 -126,0 -99,0 -50,3

Po roce 1980 prudce vzrostly světové úrokové sazby, v polovině 80.let pak poklesly. Ve většině průmyslový zemí došlo k dalšímu růstu úrokových sazeb po roce 1987. V tomto období byl dopad růstu úrokových sazeb na deficit světového BÚ větší než na začátku 80.let, neboť se zvýšil objem mezinárodních aktiv a pasiv. Po sjednocení Evropy počátkem 90.let následoval pokles deficitu světového BÚ.

Pozn.: podle IMF existují ještě další faktory: např. neevidované příjmy.