V 90.letech však země často neprodukují zboží, kde mají komparativní NEVÝHODU, a tak chybí nástroj, jak změřit produktivitu zemí v těchto odvětvích. Ve světě přetrvávají velké rozdíly v produktivitě.
Nelze předpokládat, že je komparativní výhoda statická. Pokud se země specializuje podle komparativní výhody, pak roste její důchod a může si dovolit investovat do lepšího vzdělání a infrastruktury → v budoucnu má komparativní výhodu jinde.
Model specifických faktorů
V reálném světě jsou přínosy mezinárodního obchodu často rozděleny velmi nerovnoměrně. Na distribuci příjmu mají vliv:
1. VF se nemohou ihned a bez dodatečných nákladů přesouvat mezi odvětvími
2. jednotlivá odvětví se liší v poptávce po VF
Model specifických faktorů byl vyvinut P. Samuelsonem a R. Jonesem.
Předpoklady:
- 2 statky
- 3 VF - ty se dělí na: - mobilní (práce)
- specifické (kapitál, půda) = ty mohou být využity jen při výrobě jediného druhu statku
Obchod přináší zisk výrobnímu faktoru, který je specifický pro exportní odvětví zemí, ale poškozuje VF specifický pro odvětví, která musí konkurovat importům. Vliv na mobilní faktory závisí na jejich příslušnosti k odvětví (zda exportní nebo importní).
Distribuce příjmů, a tedy existence vítězů a poražených, je jedním z hlavních důvodů, proč není obchod svobodný. Navíc ti, co ztrácejí, bývají často mnohem lépe informováni a organizováni, a proto ovlivňují obchodní politiku země.
Žádné komentáře:
Okomentovat