3. Charakter obchodu
Charakter obchodu = kdo, komu, co
Některé aspekty vzniku obchodu jsou jednoznačné, např. zdroje, klimatické podmínky atd. V jiných případech už není existence obchodu jednoduše vysvětlitelná. Na počátku 19.století přišel David Ricardo s objasněním vzniku mezinárodního obchodu na základě rozdílů v produktivitě práce. Ve 20.století se objevila další vysvětlení: nejvýznamnějším z nich je Heckscher-Ohlinův model založený na relativním vybavení VF a jejich využití při výrobě různé produkce.
4. Protekcionismus
Zatímco v teorii mezinárodního obchodu jsou zdůrazňovány přínosy, hlavním tématem praktické obchodní politiky je regulování rozsahu obchodu.
Od vzniku moderních států se projevoval strach z mezinárodní konkurence a jeho vlivu na prosperitu domácí ekonomiky. To vedlo k zavádění různých forem ochrany domácích výrobců. Po WW2 nastalo období odstraňování bariér v mezinárodním obchodě, což odráželo názor, že volný obchod nevede pouze k prosperitě, ale také zabezpečí celosvětový mír. V 90.letech 20.století se tyto tendence projevily ve vzniku NAFTA, WTO aj. Naproti tomu začaly sílit antiglobalistické hlasy prosazující protekcionismus.
Ve skutečnosti vlády neprovádějí to, co je nejlepší z hlediska analýzy nákladů a výnosů, neboť hlavní slovo při stanovování obchodní politiky jednotlivých zemí mají národní zájmové skupiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat