1 Obecná charakteristika
Období nazývané starší batole se obvykle vymezuje mezi 2. a 3. rok života lidského jedince. Toto vývojové stádium je pro člověka velmi významné zejména proto, že v něm dochází k výraznému rozvoji řeči, kognitivních procesů a začíná se zde objevovat počátek vývoje celé osobnosti.
2 Tělesný a pohybový vývoj
Tempo tělesného rozvoje organismu s v tomto období zpomaluje. Mění se poměr hlavy k tělu, prodlužují se končetiny, obličej se výrazněji modeluje. Celkově se zvýší hmotnost dítěte za toto období přibližně o 5kg a výška o 20 cm. Rostou také vnitřní orgány – nejdůležitějším orgánem z tohoto hlediska je mozek – u tříletého dítěte váží v průměru 1,1 kg.
Zpevňuje se kosterní svalstvo a zvýrazňuje se pohybová aktivita, zjemňuje se činnost prstů ruky. Dítě tak může obratněji provádět sebeobsluhu (stolování, převlékání apod.).
V tomto období je nezbytná důkladná výchovná péče.
3.1 Psychický vývoj
Významné je především aktivní osvojování si řeči jako prostředku mezilidské komunikace, vyvrcholení senzomotorického stadia vývoje inteligence a nástup předpojmového myšlení. Dítě se učí chápat různé vztahy a spoje mezi osobami nebo objekty, dochází k porozumění a vhledu do určitých situací. Na základě rozvoje chůze dochází k obohacování smyslovými zážitky a tím ke zdokonalování poznávacích procesů.
3.2 Poznávací procesy
Vývoj poznávacích procesů významně ovlivňují sociální činitelé. Poznávací procesy jsou nadále spjaty s praktickou činností. Celkově se u staršího batolete zjemňuje čití a zdokonaluje vnímání smyslových podnětů. Zlepšuje se vnímání tvarů, dítě je schopno rozeznávat základní barvy apod. To vede k lepší orientaci v prostředí a prostoru. Vnímání času není u staršího batolete ještě příliš diferencované a tak nechápe dobře ještě pojmy jako včera, zítra apod. Toto se ale postupně zlepšuje s rozvojem paměti. Dítě si ve třetím roce života dokáže zapamatovat určité obsahy až na dobu pěti měsíců, což je v poměru k jednoletému dítěti výrazný vývoj. V myšlení staršího batolete stále dominuje představivost, která je obrovská a výrazně také ovlivňuje vnímání – předměty kolem něho mohou bez sebemenších problémů ožívat, transformovat se v něco jiného apod. Zlepšuje se také schopnost udržet po určitou dobu pozornost.
Důležitým charakteristickým rysem tohoto období je prudký rozvoj řeči, která je specifiky lidským znakem osobnosti a souvisí s ní také rozvoj myšlení.
- slovní zásoba se u st. batolete zvyšuje až na 1000 slov (důležitou roli tu hraje řečová aktivita, která by měla být 280 až 300 slov za hodinu)
- dítě již mluví ve větách se třemi a více slovy
- postupně zdokonaluje svou výslovnost
- je schopné vést rozhovor, rozumí jednoduchému obsahu pohádky, příběhu, veršíku, písně atd.
- často klade otázky „kdo“, „jak“, „proč“
Dítě je v tomto období především egocentrické a okolní svět vnímá pouze ve vztahu k sobě samému.
4. Hrová činnost
Dítě si hraje většinu dne a prostřednictvím hry a hraček si rozvíjí senzomotorické a poznávací funkce. Hra vede k poznání a zkušenosti dítěte, působí na proces socializace, přispívá k utváření vlastností osobnosti a ovlivňuje citový život dítěte. Hračky by měly být přiměřené věku a různorodé. Vhodné jsou hračky nedokončené – kostky ke složení obrázků, jednoduché stavebnice, hračky na rozvoj tvůrčí činnosti – plastelína, barvy apod..Starší batole si ještě nedovede hrát samo od sebe a tak je zde nutná přítomnost dospělého, který by měl hru navodit a s dítětem si hrát. Náměty na hru jsou již obsahově bohatší a hry trvají déle.
Hra je specifická činnost podmiňující poznávání světa, socializaci, mravní formování a přípravu vyvíjejícího se jedince pro hodnotný život.
Hry můžeme dělit na:
- hry receptivní = prohlížení obrázků, poslouchání hudby, pohádek apod. – dítě tak přijímá podněty zvenčí
- hry úlohové = u staršího batolete přecházejí z her napodobovacích – hra na maminku, lékaře apod.
- hry konstrukční = hry se stavebnicemi, plastelínou, papírem, pískem…
- hry pohybové = jsou v denním programu batolete naprosto nezastupitelné – uspokojují potřebu jak pohybu tak hry
5. City a sociální vztahy
City významně ovlivňují chování a jednání staršího batolete. Zdravotní stav je regulátorem citového stavu, určuje převládající způsob citových reakcí. Dítě nedovede ještě dostatečně ovládat své city pomocí vůle, reaguje náhle, prudce a impulsivně. Emocionální zážitky mají krátké trvání a silný průběh. Dítě vyjadřuje svou emocionální reakci bezprostředně.
Koncem 3. roku se objevují náznaky vyšších citů – intelektuálních, estetických, mravních, společenských.
Uvědomování vlastního já se v tomto období rozšiřuje. Dítě si uvědomuje samo sebe a toto sebeuplatnění nabývá nový vývojový rys a to v odmítání, negativismu, ve zvýšené přecitlivělosti vůči všemu, co snižuje sebecit jedince. Tyto reakce jsou natolik typické, že zde hovoříme o „období vzdoru“. Vzdor je normálním, zákonitým znakem vývoje, který se u každého jedince projevuje jinak – od popírání slovem ne až po afektivní záchvat. Prožívání vzteku a vzdoru může být pro dítě užitečné, pokud ho přivede k aktivitě, k úsilí překonávat překážky.
Ve vztazích k důvěrně blízkým osobám převládá emocionální složka, úspěšná je slovní komunikace. Při styku s méně známými dospělými a dětmi je dítě důvěřivé, výraznější jsou projevy sympatie vůči určitým dětem, zvláště pak při hře. Rozumí příkazům a zákazům. Porozumění a ovládání řeči sehrává důležitou roli při navazování nových mezilidských vztahů.
6. Literatura
Kuric, J., Vašina, L. Obecná a ontogenetická psychologie pro učitele. Brno 1978.
Příhoda, V. Ontogeneze lidské psychiky 1. Praha 1963. SPN.
Žádné komentáře:
Okomentovat