Součásti ustájení

– výběhy a pokud není vodní plocha tak žlab plněný vodou k očistě peří

- houseři jsou označeni nesmyvatelnou barvou nebo na krku gumov. kroužek

- 1 houser / 3-5 hus ( v přírodě žijí v monogamii)

Doba chovu

- v drobnochovech - ♀ 10 let, ♂ 5 let

- v intenzivních - ♀ 5 let, ♂ 3 let

Krmení hus

- přípravné období – asi 1 měs. před snáškou

- kompletní krm. směs HU + michanice s vař. brambor., mrkve zelené krm.

- v době snášky – totéž, ale místo okopanin KKS

- v době sezení – dochází ke změně l. metabolismu

- pouze směs zrnin jinak průjmy

- po skončení snášky pastva

Produkce peří – zralost peří - je v 10-12 t. , podškubává se peří na břiše v bocích

- brk je nekrvavý,ale ještě měkký

- prachové peří se jen protrhává

Výkrm a dokrm plemenných hus

- vyřazené chovné husy se 3-4 t. po škubání dokrmují ( 3-5 t. ) Omezení pohybu 3 x denně krmíme mačkaným pařeným ovšem, bramborami a otrubami. Dříve se prováděl nucený dokrm kukuřice a šiškami pro sadelný výkrm a velké játra.

Nejčastěji se provádí brojlerový výkrm ( 10 – 11 t. před přepařením )

Intenzivní bez pastvy, krmí se VH 1, VH2 v malochovech statková krmiva, zelená píce, obilný šrot, pařené brambory, kukuřice, min. látky

Do hmotnosti 4kg.

Pastevní výkrm – pouze soukromníci 16-20 t. ( sádelná husa )

Odchov housat

Přirozený - navazuje na přirozené líhnutí

- od 3 t. jeli víc jak 18°C mohou být celý den venku – navykání na pastvu

Umělý – vyčištěná, vydesinfikovaná odchovna předem vyhřátá

- teplota 30-35°C pod zdrojem jinde 25°C

- každý týden snížení o 3-4°C

- podestýlka – hobliny nebo řezaná sláma ( 8-10 cm)

- krmítka a napáječky – zpočátku pod zdrojem tepla

Krmení housat -VH1 – do 4 t. věku ( 22-24% NL)

- VH2 – od 5-10 t. věku ( 16-18% NL )

starším se přidává šrot ( ječný ) krmivo se podává vlhčené

Zootechnický výběr ( pro rodičské páry)

1) ve 12 týdnech vyřazení nemocných jedinců a jedinců s vadami a odchylkami od standartu

2) v 6 měs. přísný na jeho základě zařazení do chovu

Chov dospělých hus

- účelem je produkce kvalitních násadových vajec

- kvokavé husy a husy s vyšší hmotnosti mají nižší snášku

- počátek snášky můžeme ovlivnit – složením krmné dávky ( více NL)

- prodloužení světel.dne ( haly bez oken)

- pohl. dospělost – 6-7 měs.

- husy snášejí během dopoledne, hnízda jsou rozmístěná podél zdi

- vejce se sbírají ihned, mohou se umýt ve vlažné vodě, vydesinfikovat proti plísním

- probíha-li snáška v zimě musí být vejce chráněna proti chladu

- teplota pod 5°C ničí zárodky

- na 1 m² se počítá 1,5-2 husy, 1 hnízdo / 1-2 husy

Vodní drůbež

Chov hus

Patří k vodní drůbeži, ale je méně vázaná na vodu než kachna. Z drůbeže má nejdelší trávicí ústrojí. Husa je zvíře pastevní, dobře využívá mladou zelenou píci. Z pase 1 kg/denně. v polovině 20 stol. byly husy hlavním zdrojem masa, chov pro sádlo a peří ( důležitý vývozní artikl). Jižní slovensko se orientovalo na vývoz husích jater.

Plemena hus:

Dělíme podle hmotnosti:

1. lehká – houser 6 kg, husa 4-5 kg

- česká husa, italská husa, husa labutí, husa výnská

2. střední - ♂ 7-8 kg, ♀ 7 kg

- husa slovenská bílá, husa pomořanská

3) těžká - ♂ 10 kg, ♀ 8-9 kg

- husa tuturská

Česká husa

- u nás se chová řadu století je dobře aklimatizována, otužilá, nenáročná

- zachovává se kvokavost ( vysedí housata )

- má jemné šťavnaté maso

- čisté bílé peří s velkým podílem prachového peří

- snáška kolem 30v.

Italská husa

- je těžší, má hrubší kostru

- méně prachového peří, není kvokavost

- snáška kolem 40 vajec

Husa labutí

- má typický hnědý pruh, hrbolek na zobáku

- dlouhý krk

- snáška 40 vajec a více, není kvokavost

Slovenská husa

- hrubší kostra

- tvrdé peří – někdy s šedavým nádechem

- snáška 1 rok 10-12 vajec další do 30 vajec

- je kvokavá

Líhnutí housat

Přirozené líhnutí – kvokavá plemena, v době hnízdění jsou husy útočné

- ve 2 polovině husy na vejcích stojí ( ochlazování )

- jedná husa 11-17 vajec

- doba líhnutí 30 dnů

Umělé líhnutí – provádí se ve velkochovech a u plemen která nenasedají

- přibližně 37,7°C , vlhkost 60-70%

- dolíheň 37-37,5°C , vlhkost 70-90%

- 9 den se vejce prosvětlují

- líhnutí 26-30 den , hmotnost vajec průměrně 150 g

- hned po vylíhnutí sexování kloakální metodou

Biologické příčiny nemoci

b) patogenní mikrobi – choroboplodné zárodky se vyskytují v půdě, ve vzduchu, ve vodě i v org.

- mnohé zůstávají v těle dlouhou dobu a vyvolají nemoc. jen za určitých podmínek

přenos- bezprostředním stykem zvířat, krmivy, vodou, hmyzem

- drobnými hlodavci a vzduchem

účinek – produktem činnosti mikroorg. jsou toxiny, které porušují látkovou přeměnu buněk a

vyvolávají onem. napadených org.

- lze léčit antibiotiky

- bakterie – kuličkové KOKY

- tyčinkové BACILY

c) plíseň – více buněčné org. množí se pučením podhoubím nebo výtrusy

- jsou původci mnoha kožních a vnitřních onemocnění ( herpes )

d) cizopasníci ( parazité )

1) prvoci ( kokcidie )

2) červi – škrkavky, motolice, tasemnice

3) členovci – zakoška svrabová

4) hmyz – střeček

účinek – způsobují poruchy zdraví jako cizí těleso už svou přítomnosti

- ubírání živin

- drážděním tkání vyvolávají záněty

- přenášejí nemoci

Fyzikální – způsobují org. mechanickými a termickými vlivy, el. energii, zářením

b) termickými vlivy – buď teplotami vysokými nebo příliš nízkými

působení vysokých teplot – popáleniny

I stupně - je po kratším působení t. 40-50°C – zčervenání a bolestivost

II stupeň – teplota 60-80°C, vznikají puchýře

III stupeň – vyšší než 80°C, tvorba příškvaru

IV stupeň – z uhelnatění tkáně

- rozsáhle popáleniny způsobují dočasné zvýšení hladiny glukózy v krvi, zvýšení krev.

tlaku a acidózu, šok

Přehřátí – působí vyšší teploty po určitou dobu na celý org.

- nadměrné pocení vede ke značné ztrátě vody a soli, dehydratace, křeče

Úpal – zvláštní stav přehřátí kdy jsou zvířata vystavena intenzivnímu přímému záření

Úžeh –při vysoké vnější teplotě, při vysoké vlhkosti vzduchu

- prasata o velké hmotnosti

působení nízkých teplot – omrzliny

I stupně – lehké záněty kůže

II stupeň – nedokrevnost, zblednutí, bolestivost

III stupeň – dlouhotrvající působení mrazu, tvorba puchýřů, postižená tkáň opadává

- je-li celé tělo vystaveno intenzivnímu chladu po dlouhou dobu snižuje se tělesná teplota
únava , ospalost, spánek

Poruchy způsobené účinky elektrické energie

přímé poruchy – nervové soustavy a srdce

nepřímé poruchy –místní poškození, popáleniny

Čím má proud vyšší napětí a nižší frekvenci kmitů tím je nebezpečnější

d) poruchy způsobené zářením

- projevují se místními i celkovými poruchami org. závisí na druhu, intenzitě a době záření

paprsky červené a infračervené – tepelný vliv – popáleniny

ultrafialové – velké dávky poškodí pokožku

rentgenové – tvrdé záření proniká všemi tkáněmi velká dávka způsobuje nekrózu

2) chemické příčiny nemoci

otrava chem. l. – anorganické jedy – kyseliny, zásady, soli těžkých kovů

organické jedy –eter, chlorofoln, fenoly, kyanidy

otrava krmivy - příměsí jed. rostlin, špatná konzervace, špatné ošetření porostu

cizí příměsí při přepravě

3) Biologické příčiny nemoci

a) viry – skup. původců nakažliv. nemocí, která je obvykle schopna nakazit velké množství zvířat

- patří k nejnebezpečnějším nelze řešit antibiotiky

- některé druhy viru napadají více druhů hospodář.zv. ( vzteklina,encefalitida,neštovice)

- některé jen jediný druh – mor prasat

- šíření viru v organismu – krví, nervovými drahami

vylučování s těla: moči, výkaly, slintavkou, hleny

Příčina nemocí

A, vnitřní příčiny nemocí

1) dědičné vlohy

– dědičné nemoci jsou podmíněny genotypem

( nedědí se přímo nemoci,ale jen dispozice k nim – cukrovka, nervová soustav )

- existují vlohy pro tvarové abnormality ( nitroděložní vývoj zrůdné mláďata)

vlohy – jsou podmíněny faktory letální (smrtící) mládě umírá v děloze nebo po nar.

subletální – poškozené organismus ale neumírá

( skot -37 faktorů, prasata – 17 f., ovce – 14 f., kůň – 10 f. )

- rozštěpy horní čelisti, lysost, znetvořeniny končetin, obrny, nepřítomnost řitního otvoru

- dědičnost - odolnosti proti určitým nemocem je důležitý znak pro selekci

2) nemoci krevních cév – nemoc provázena smrštěním cév ( vysoký krevní tlak, žaludeční vředy )

- zvýšená srážlivost krve

3) poruchy ve vegetačním nervovém systému –např. srdeční neuróza

4) poruchy žláz s vnitřní sekreci – gigantismus, nanismus

B) vnější příčiny nemocí

1) fyzikální – způsobují org. mechanickými a termickými vlivy, el. energii, zářením

a) mechanické vlivy – poškození tlakem – otlaky ( sedlo, postroj) proleženiny

- poškození tahem – podvrtnutí, vykloubení

- poškození otřesem – otřes mozku, míchy, kostní dřeně, pády nárazy

- poškození kostní tkáně – naštípnutí, zlomeniny ( faktura )

příznaky zlom – bolestivost, neschopnost nést hmotnost

nutnost – fixace, u dlouhých kostí – 6 týdnu ( malé zvířata)

- 6 měsíců ( velké zvířata )

Krmení

VKCH 1 – 22% NL, k dispozici grit

VKCH 2 – 18% NL, k dispozici grit

Chov dospělých kachen

Jsou rozmnožovací chovy určené k produkci násadových vajec. Ve velkochovech lze od jedné kachny získat až 100 kachňat za rok. Chovná hejna se sestavují v předstihu, na jednoho kačera 3-5 kachen. Použití v chovu ♂ 3 roky, ♀ 2 roky. Obtížné, ale nutné je udržet podestýlku v suchu.

Mikroklima – 8-10°C

- relativní vlhkost 65-70%

- 1 m² 2-3 kachny. součástí ustájení je tvrdý výběh, kde jsou kachny drženy do 9 hodin než snesou vejce, pak travnatý výběh s vodní plochou. 70% je sneseno do 3 hodin ráno kolem 7 h 90%

Ošetření snesených vajec – špinavá vejce se omyjí, vydesinfikují nechají volně oschnout

Krmení kachen

KCH 1

KCH 2 – více NL, v době před snáškou a během snášky

Po skončení snášky se provádí desinfekce kachníku, asanace výběhu, podškubání vyřazení starých kusů popř. dokrmení.

Výkrm kachňat

Do 7 – 9 týdnem dříve než dojde k , hmotnost 2,5 kg

1) intenzivní

2) extenzivní – s výběhem

Plemena masná :

2) Kachna pižmová – chová se u drobnochovatelů,

- bílá barva, obličej neopřený, sytě červený

- hmotnost 3-4 kg

- snáška 35-60 v. , doba líhnutí 35 dnů

Líhnutí kachňat

a) přirozeně – jen v drobnochovech a jen u pižmových kachen

b) umělé – nejčastěji, v líhni doba líhnutí 28 dní ( pižmová 35 dní )

- nasazování ¼ ( pižmová 1/5 )

- hmotnost vejce 80 g

- ve velkochovech je šlechtění dosaženo celoroční produkce násadových vajec i

celoročnímu výkrmu kachen

Ihned po vylíhnutí a oschnutí se kachňata sexují, výkrm oddělen podle pohlaví

Odchov kachňat

a) přirozené – pouze u pižmových kachen v drobnochovu

- u ostatních plemen možno použít slepice nebo krůty

b) umělý – jsou méně háklivé na teplotu ( do 3 týdnů teplá odchovna )

- poč. teplota 30°C, na konci 20°C, relativní vlhkost 55-70%

- suchá podestýlka, kachňata nesmí zmoknout

- 4-9 týden studená odchovna popř. s výběhem a vodní nádrží

- pastva

- 9-10 týden – první přepeření, proškubání a první výběr k chovu

Mimo na odchovnu na hluboké podestýlce s výběhem je možné i na roštech nebo klecích s krmením pouze KKS.

Krmení – KR 1 – KR 4

- méně vhodné Br1 – Br3 - doplňuje bílkoviné krmivo ( sója, mléko )

- od 6 týdnu odchov pastevní nebo intenzivní v halách na hlub. podestýlce

Chov dospělých krůt

- ve 12 – 14 t. věku se provádí výběr kroužkování a rozdělení podle pohlaví

- po 20 týdnů věku se krůťata určena k chovu krmí jako dospělé krůty KT1, KT2

- denně sežere 300-600 g

- snáška krůt. od 32-36 týdne

- krůta standardní bronzová 40-100 vajec

- široko prsa 20-40 vajec / 1 rok

- nejvyšší plodnost v 1 roce a použití v chovu 3 roky

Ustájení – hluboká podestýlka někdy s výběhem

- 1 m² 1-2 krůty

- vyřazená chovná zvířata – přímo na jatky nebo do 3 týdnu dokrmení

Výkrm krůťat

- podobný jako kuřecí brojleři

1) výkrm společně do 14-16 t. při průměrné hmotnosti 3-4 kg,nejčastěji

2) ve 14 t krůty na jatka a krocani vykrmují 20 – 24 t. , 8-10 kg hmot.

vykosťují na uzenářskou výrobu

Chov kachen

- patří k vodní drůbeži, ale na rozdíl od husy tráví ve vodě větší část dne. Ve vodě se páří a hledá potravu.

Plemena nosná:

1) Indičtí běžci – svislé držení těla

- hmotnost ♀,♂ ( 1,2-2 kg)

- barva bílá, černá srnčí

- snáška 100-200 vajec

2) Kambetky – vyšlechtěny v Anglii

- hmotnost 2 kg

- barva hnědožlutá

- snáška 150 v.

U nás ze zdravotních důvodu je konzum vajec zakázán. Proto se tato plemena chovají jen omezeně v drobnochovech.

Plemena masná :

1) Pekingská - nese tělo téměř vodorovně

- má bílou baru

- je základem většiny hybridů určených pro velkochovy

- hmotnost 3-4 kg

- snáška 180 v.

- rychle rostou,nejsou kvokavé, jsou odolné, vhodné pro kaprokachní hospodářství

Plemena:

Krůta bílá virginská ( holandská )

- ♂ 7,5 – 10 kg, ♀ 4,5-6,5 kg

- snáška 50 – 80 vajec, 80 g

- pohlavní dospělost 33 týdnu ( 230 dní )

- vzniklo v Holandsku výběrem jedinců, kteří nezdědili pigmentaci krůt bronzových

- prošlechtěno v USA

- využití při šlechtění bílých krůt širokoprsých

- chov pouze v malochovech

Krůta bronzová standartní

- ♂ 7 -15 kg, ♀ 5-9 kg

- snáška 40 – 100 vajec, 80 g

- pohl.dospěl. 230 dní

- 1 kulturní pl., využití jen v malochovech

Krůta bílá širokoprsá

- vznikla s krůty bílé virginské

- vyznačuje se velkým podílem prsní a stehení svaloviny

- používá se k tvorbě hybridních linií

- v ČR se v současné době vykrmují 3 hlavní užitkoví hybridi

1) Xaverov – především pro výkrm do 12-16 týdnů a živ. hmot. 4-5,5 kg

- spotřeba krmiva 2,5-2,9 kg krmné směsi na 1 kg přírůstku

2) Hybrid z Kanady – chovají se odděleně ♀,♂

♀ do 12 -14 t. , 5 kg , spotřeba 3 kg

♂ 20 – 24 t. , 15 – 18 kg, spotřeba 3 kg

3) But – z Velké Británie

Líhnutí krůťat

Přirozený způsob - v drobnochovech. 1 krůta 13-19 vajec podle velikosti krůty 26-28 dní.

- silný pud sezení – odmítají sejít z hnízda

Umělé líhnutí

- je podobné jako u slepic, ale čtvrtinový systém nasazování

- 1 prosvětlování 8-10 den

- 2 prosvětlování 24-25 den ( při překládce do líhni )

Odchov krůťat

- pracný a obtížný vysoké nároky na tepotu a krmivo – vysoká růstová schopnost

- při uměl. odchovu často hynou v prvních dnech, protože se nenaučí žrát a pít

Přirozený odchov

- během líhnutí se odebírají krůťata a nechávají v teple, zpět až jsou vylíhlá všechna

- v uzavřené místnosti vydesinfikovaná bez kontaktu se staršími zvířaty

- do 6 týdnu nesmí zmoknout – úhyn

- krůta vodí 8-10 týdnu

Umělý odchov

- v halách na podestýlce na 1 m² 10-12 krůťat do 8 týdnu a potom polovina

- teplota – pod zdrojem 36-38°C

- v prostoru 26°C

- týdně se teplota sníží o 2°C

- relativní vlhkost 60%

- 23 h světlo a 1 h tma

Rozmnožovací chov slepic

- produkuje násadová vejce pro líhně ( brojleři, nosné kuřice )

- vejce nevhodná k líhnutí a přebytky jsou prodány jako konzum

- chovy podléhají důkladnější zdravot. kontrol. – tuberkulóza, salmonelóza

- každý chov se vždy na podzim znovu uznává pro produkci následujících vajec

Přirozené páření

- většinou skup. klece, jen výjimečně volné ustájení

- lehké typy – 1 kohout 15 slepic

- polotěžké typy – 1 kohout 12 slep.

- těžké typy – 1 kohout 10 slepic

Výkrm kuřat

Brojler – jatečné kuře ♂ ,♀ pohlaví prošlechtěné na rychlý růst max. využití krmiva

Živá hmotnost – 2 kg dosáhne za 36-49 dní

Spotřeba – 2 – 2,5 kg krmiva / 1 kg živ. hmot.

Ztráty – 4%

Délka výkrmu – souvisí s prošlechtěním kuřat

- hybridů

- krmení

Náklady na krmivo přesahují 70% šech nákladů.

100 kg krmiva – 700-800

Brojler. kuřata

– mají shodné nebo podobné požadavky na teplotu relat. vlhkost, výměnu a složení vzduchu jako odchovávané kuřice

- světel. režim : a) nepřetržitý – 23 h světlo

b) stálý – 1 týden 23 h svitu

- do konce výkrmu 14-16 h

c) střídavý – 1 h světla nebo 3 h tmy

Výživa brojlerů

BR 1 do 3 týdnu ( hodně NL )

BR 2 do 5 týdnu

BR 3 zbytek výkrmu – podává se nejméně týden

Ustájení

- výkrm volný na podestýlce

- výkrm v klecích anebo volný na roštech

- do budoucna se uvažuje o oddělení výkrmu kohoutků a slepic – autosexink

- spotřeba drůbež. Masa v 89 – 13 kg

02 – 24 kg

Chov krůt

ČR – tvoří krutí maso jen nízké % spotřeby

- krůty dosahují ze všech druhů drůbeže nejvyšší hmotnost ♂ i 30kg

- patří do skupiny hrabavé drůbeže ( i když nehrabe je pastevní )

- do 8-10 týdnů značně náročné na životní podmínky, ale v dospělosti velmi otužilé velký

hmotnostní rozdíl mezi ♀ a ♂, ♀ vyznačují vysokou kvokavosti, která snižuje snášku

- jsou původem s Ameriky

Ustájení

1) odchov kuřic v klecích – v intenziv. chovech nejčastěji způsob nejekonomnější

- lepší zdravotní stav

- nižší spotřeba krmiva

- těžší vejce

- 2-4 podlažní klecové baterie

- velikost je dána počtem slep. 4-5 , 450 cm³

- klece po 10-40 u nás se nepouživají

- šířka krmítka 10 cm na nosnici

- sklon podlahy menší než 14%

- krmení –žlaby před klecemi musí být dostatečně hlub.-ztráta krmiv

typy žlabů – s plochým řetězem

- dopravník s obvodovou šroubovici

- trubkový dopravník s terčíky

- napájení – kapátkové napáječky pod nimi misky

- denní spotřeba se kontroluje u hl. vodoměru větší

odchylky op průměru se signalizuje jako poruchy

Doprava vajec s klecí

- vejce se vykulují do žlábku, který je pod krmným. žlabem z něho mohou být vysbíraná

ručně, ale většinou pásem, kde se třídí a balí.

Odklizení trusu

- trus padá do trusných kanálů umístěných pod každou etáží klecí, ze kterých je odstraňován

shrnovačem

- hygien. je odklízení pásovými dopravníky

- trus se suší a skladuje

2) Na podestýlce

- podestýlka se zakládá stejně jako při chovu kuřic

- před naskládá. Se instalují snáškové hnízda v místech s nejnižší intenzit. Světla

- rozměra hnízda 25 x 25 x 25 cm s čistou slámou nebo hoblin na 1 hn / 5 slep.

- na 1 m² / max. 10 slep.

- krmítka žlab., napáj kloboukové

3) Na podestýlce s kombinován s výběhem - malochovy nebo polointenziv. chov

Průběh a délka snášky

Snáška – počet snesených vajec za určit. Dobu

Nosnost – schopnost tvořit vejce

Faktory snášky – rannost – věk v době snášky prvního vejce ( plemeno )

- vytrvalost – je dána počtem měs. v roce kdy slep. nese

- přirozenou přestávku je období výměny peří 4-8 týdnu

- intenzita – počet snesených vajec za sebou

- kvokavost – projev přirozeného pudu po zachování rodu na jaře 3-4x

- časová přestávka až 2 měs.

- dnes se genet. Potlačuje

V současné době se chovají slepice 1 snáška cyklus ( 11 měs.) prodlužuje se na 14-16 měs., anebo 2 celé snáškové cykly. Každý další cyklus je o 15-25% nižší snáška. V intenzivních chovech začíná den ve 3 h ráno tak aby ve 12 h bylo sneseno 90-95% vajec.

Zvlášť se dávají vejce malá, špinavá a nakřapnutá. Čistí se je na sucho.

Na podestýlce

Věk ( týdny) °C v hale °C pod zdrojem v klecích °C

1 24-25 33 33

4 18 23 23

7 15-18 20 15-18

Zdroje teplota . žárovka, infralampa, infrazářiče, klobouková kvočna.

Teplota se reguluje . zkracováním a prodlužováním závěsu, u větších zdrojů termostatem.

Počáteční teplota : 33°C , v 6 týdnech 18 °C

Teplota je vyhovující pokud jsou kuřata rovnoměrně rozprostřená.

Vysoká teplota – kuřata co nejdále od zdroje dýchají zobáčky

- hodně pijí – snížení příjmu krmiva

Vlhkost – optimální vždy vázáno na teplotu ( 50-75%)

- z počátku vyšší později nižší

- nízká vlhkost – prašnost

- vysoká vlhkost – uvolňování čpavku z podestýlky

Výměna vzduchu

- kuřata mají vyšší teplotu než savci, každé přehřátí se reguluje vydechováním vodní páry. Vysoká náročnost. Kuřata nemají potní žlázy.

Světelný režim

Působí na tělesný vývin a pohlavní dospělost. Začíná se na 24 h ke a ke konci 7-9 h světla.

Světelný režim . 1 t. 24h světla – lepší orientace

2 t. náhle zkrácení na 16h světla

8 t. zkrácen. Na 8h světla

od 17 t. prodlužování světel. dne

červené světlo – proti kanibalismu

modré světlo – pro snadnější chytaní

Krmení

- účelem je dosáhnout pohlavní dospělosti v optim. Dobu ( liší se podle hybridů)

- krmení od 4-6 t. – K1 neomezeně, nebo 5 x denně

do 10 t. – K2 méně NL

od 11 t. – KZK ještě méně NL, přídav. Vit. A minerál.l Ca,P

Hodně NL v krmivu vyvolá předčasnou snášku již po celý život vejce s nižší hmot. a celkově menší počet.