Dělení inflace: Z kvantitativního hlediska ji lze rozčlenit na mírnou, pádivou a hyperinflaci.
mírná (plíživá) inflace - tempo růstu cenové hladiny nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt. Lidé tuto míru považují za přijatelnou a obvykle se nesnaží zbavit peněz ve prospěch reálného bohatství. Smouvy se uzavírají v nominálních hodnotách. Jedná se většinou o jednociferné hodnoty míry inflace.
pádivá inflace - tempo růstu cen je větší než růst výroby. Nominální produkt roste rychleji než reálný. Peníze ztrácejí svou kupní sílu a lidé se jich snaží držet co nejméně. Většina kontraktů je indexována cenovým indexem nebo je vyjadřována v zahraničních měnách. Hodnoty dosahují dvou až tříciferných čísel.
hyperinflace - jedná se o smrtící formu růstu cenové hladiny. Ceny zboží nezadržitelně rostou ze dne na den. Peníze už prakticky nevykonávají svou funkci, trh přechází částečně k barteru nebo ( a ) k používání cizích měn. Dochází k tzv. útěku do zboží.
Z hlediska působení inflace ji dělíme na otevřenou, potlačenou a skrytou.
Pokud je ekonomická aktivita spojena s růstem cenové hladiny, pak mluvíme o otevřené inflaci. Státní orgány mají možnost tento jev svými nástroji zastavit nebo alespoň zpomalit. Nejsou však schopny odstranit příčiny inflace. Ta se pak projevuje jako inflace potlačená (blokovaná). Projevem těchto opatření může být například nadměrný růst úspor, nedostatkové zboží, existence černého trhu ... Nakonec se stejně změní v inflaci otevřenou. V ekonomice jsou i jevy, které cenové indexy nedokáží zachytit (např. stínová ekonomika). V takovém případě pak hovoříme o inflaci skryté.
Žádné komentáře:
Okomentovat