(zasahuje do všech částí ekonomiky)
1) INFLACE má přerozdělovací efekt
a) Postihuje příjemce fixních důchodů – nominální výše starobních důchodů, stipendií se nemění, ale jejích reálná kupní sílá klesá.
b) Inflace nepříznivě ovlivňuje mzdy a platy – reálné mzdy v mírné inflaci obvykle rostou, ale prosazujíc se tendence k poklesu reálných mezd.
c) Ztrácejí věřitelé a získávají dlužníci – pokud je míra inflace vyšší než nominální úroková míra.
d) Inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků – cena majetku s inflací stoupá.
2) INFLACE má sociální dopady
Životní úroveň sociálně slabší skupiny obyvatelstva závisí na peněžních důchodech (často fixních).Tzn. Inflaci více počiťují než přijmově silné skupiny obyvatelstva.
3) INFLACE působí na rovnováhu ekonomiky
a) Pádivá inflace sice nominálně zvyšuje poptávku, reálně jí však snižuje. Reálné snížení agregátní poptávky může způsobit pokles reálného produktu pod úroveň potencionálního, tj. vyvolat recesi. Mírná inflace posiluje agregátní poptávku uměrně růstu nabídky. Stimuluje tak výrobu a zaměstnanost.
b) Inflace mění strukturu spotřeby >> rychlejší růst cen základních životních potřeb. To působí i na přesuny ve výrobě a tím může dojít k narušení rovnováhy hospodářství.
c) Vyšší inflace v zemi oproti zahraničí posiluje při pevných měnových kursech dovozy, roste nabídka nad poptávkou.
d) Při pohyblibých měnových kursech nerovnoměrná tempa inflace vedou k výkyvům kursů >> nestabilita toků země ze zahraničím >> může vést až k ohrožení ekonom. rovnováhy země.
S vysokou mírou inflace jsou znehodnocovány úspory, zhoršuje se schopnost peněž plnit funkce míry hodnoty a uchovatele hodnoty. Zhoršuje se kvalita informací zprostřekovávaných v tržní ekonomice cenovým systémem. Zvyšuje se míra nejistoty v rozhodovacích procesech.
Žádné komentáře:
Okomentovat