• Charakteristika
• Základní předpoklad existence organismu = kooperace všech funkčních soustav
• Nezbytné udržování stálého vnitřního prostředí + přizpůsobení vnějším podmínkám
• To zajišťují navzájem propojené soustavy – nervová a hormonální
• Nervová soustava
• Umožňuje řízení a koordinaci organismu a jeho kontakt s vnějším prostředím
• Systém je uspořádán stupňovitě pro plynulý přechod signálů = vzruchů
• Základní stavební i funkční jednotka = NEURON (nervová buňka)
• Dělí se na
o CENTRÁLNÍ NERVOVÝ SYSTÉM (CNS) = mozek a mícha
o PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM = mozkové nervy, míšní nervy, autonomní nervy
• FYLOGENEZE
• Centrální nervový systém
• Složen z BÍLÉ (axony = výběžky) a ŠEDÉ (těla a dendrity neuronů) hmoty
• Mozek a mícha jsou kryty obaly: vnější = TVRDÁ PLENA, dvě měkké pleny = PAVUČNICE, OMOZEČNICE (bohatě prokrvená)
• MÍCHA (medulla spinalis) = provazec nervové tkáně uložený v páteřním kanálu dlouhý asi 40 -45cm; horní konec přechází v PRODLOUŽENOU MÍCHU (část mozku), dolní končí v úrovni druhého bederního obratle
o Vystupuje z ní 31 párů míšních nervů, je centrem jednoduchých reflexů (obranného, erekce), představuje přechod mezi periferní částí a mozkem
o Na průřezu rozlišujeme centrální kanálek obklopený šedou hmotou a okolo ní bílou
- ŠEDÁ HMOTA: přední míšní rohy jsou tvořené motoneurony, jejich axony tvoří přední míšní kořeny; zadní míšní rohy tvoří zadní míšní kořeny; spojením těchto kořenů vzniká míšní nerv
- BÍLÁ HMOTA: tvořena svazky vláken, ty vytvářejí vzestupné dráhy pro impulsy do vyšších částí CNS a sestupné pro impulsy z vyšších částí CNS (pro činnost motorických buněk = vědomé pohyby)
• MOZEK (Cerebrum, encephalon) – uložen v dutině lebeční, rozdělen na několik částí
o PRODLOUŽENÁ MÍCHA – navazuje na hřbetní míchu, centrum životně důležitých funkcí (dýchání, činnost srdce) a ústředí významných reflexů (polykání, zvracení, kýchání)
o MOST VAROLŮV - uložen nad prodl.míchou, tvoří ho soubor nervových vláken, spojuje kůru koncového mozku s mozečkem, v přední části vystupuje trojklanný nerv
o MOZEČEK – tvořen dvěma polokoulemi = hemisférami, spojenými červem mozečkovým, = centrum rovnováhy, koordinace tělesných pohybů, regulace svalového napětí; strom života = stromečkovité rozvětvení bílé hmoty
o STŘEDNÍ MOZEK – nejmenší část mozku, uložen mezi Var.mostem a mezimozkem, ústředí reflexních pohybů způsobených zvukovými a světelnými podněty (pohyb hlavy, očí), uplatňuje se při vzpřímeném držení těla
o MEZIMOZEK – tvořen
- TALAMY - hrboly; zprostředkování reakcí na různé podněty, spojení mezi mozkovou kůrou a nižšími oddíly CNS
- HYPOTALAMUS - činnost útrobních orgánů (centrum SYMPATIKUM a PARASYMPATIKUM), termoregulace, sexuální funkce… na jeho spodinu je připojen PODVĚSEK MOZKOVÝ = HYPOFÝZA (přední lalok = ADENOHYPOFÝZA, zadní = NEUROHYPOFÝZA)
- Z horní strany vybíhá ŠIŠNKA = žláza s vnitřní sekrecí
o KONCOVÝ MOZEK – 2 hemisféry spojené kalózním tělesem, pokryté:
o MOZKOVOU KŮROU – tvořena šedou hmotou, členěna do závitů, sídlo vyšší nervové činnosti, funkce: senzorická (centra zraku, chuti, sluchu), motorická (úmyslné pohyby), asociační (tvorba podmíněných reflexů a vyšší nervová činnost)
o MOZKOVÝ KMEN = nejstarší část mozku tvořená prodl.míchou, mostem Varolovým a středním mozkem, obashuje RETIKULÁRNÍ FORMACI – získává informace ze všech čidel
Součástí CNS jsou také DUTINY vyplněné mozkomíšním mokem: MOZKOVÝ KANÁL a 4 MOZKOVÉ KOMORY (2 v hemisférách koncového mozku, 1 v mezimozku a 1 v prodl.míše)
LIMBICKÝ SYSTÉM - límec okolo mozkového kmene, podílí se na vytváření paměti, sídlo emocí
• Obvodové nervy
• NERV = svazek axonů-nervových vláken spojených vazivovou pochvou
• Tyto nervy zajišťují oběma směry spojení CNS s orgány celého těla
o MOZKOMÍŠNÍ NERVY: vystupují přímo z mozku a míchy, tvořeny svazky vláken
- Senzitivní vlákna (=dostředivá, přivádějí vzruchy ze smyslů a kůže)
- Motorická (vedou vzruchy k příčně pruhovaným svalům)
- 12 MOZKOVÝCH NERVŮ (senzorické, motorické nebo smíšené)
• 1. Čichový nerv, 2. Zrakový, 3. Okohybný, 4. Kladkový, 5. Trojklanný, 6. Odtahující, 7. Lícní, 8. Sluchově-rovnovážný, 9. Jazykohltanový, 10. Bloudivý, 11. Přídatný, 12. Podjazykový
- 31 MÍŠNÍCH NERVŮ (odstupují z postranních rýh míchy, smíšené nervy)
• 8 párů krčních, 12 párů hrudních, 5 párů bederních, 5 párů křížových a 1 pár kostrčních
o VEGETATIVNÍ NERVY: útrobní, autonomní, spojení mezi centrem a vnitřními orgány a žlázami, tvoří dva systémy, které působí proti sobě:
- SYMPATIKUS – vystupují spolu s nervy míšními s míchy krční, hrudní a bederní, způsobují např. zrychlení činnosti srdce, krevního tlaku, zpomalení činnosti trávicího ústrojí, rozšíření zornic
- PARASYMPATIKUS – vystupují spolu s některými mozkovými nervy a s křížovými míšními, způsobují např. zpomalení činnosti srdce, snížení krevního tlaku, zúžení zornic, zrychlení činnosti trávicí soustavy
• Vznik a šíření nervového vzruchu
• Funkcí neuronu je tvorba, přenos a vedení elektrických signálů – vzruchů, rychlost až 130m/s
• VZNIK VZRUCHU
o Klidový potenciál – membrána je polarizovaná, mezi povrchem a vnitřkem neuronu vzniká napětí; uvnitř je náboj záporný (díky úbytku K+ převažují kationty Cl-) – membrána propouští ven více kationů K+ než dovnitř Na+
o Akční potenciál – podráždění neuronu, ionty Na+ pronikají do neuronu, membrána je depolarizovaná
o Po proběhnutí vzruchu – zvýšení propustnosti pro K+ = depolarizace (původní rozložení iontů zajišťuje sodíko-draslíková pumpa)
• ŠÍŘENÍ VZRUCHU – vzruch se šíří pomocí SYNAPSÍ = místa kontaktů neuronů – tvořený zakončením axonu (obsahuje mediátor = chemický přenašeč, po podráždění je většinou rozpuštěn enzymy), synaptickou štěrbinou a postsynaptickou membránou
• Rozlišujeme mediátory:
o Excitační – vyvolají depolarizaci postsynaptické membrány = umožní šíření vzruchu, např. acetylcholin, noradrenalin
o Inhibiční – vyvolají hyperpolarizaci posts.membrány = brání šíření, např. kyselina gama-aminomáselná
• Nervová činnost
• Základem veškeré činnosti = REFLEX probíhající po REFLEXNÍM OBLOUKU, který tvoří:
o Receptor = zachycuje podnět – stimul
o Dostředivá dráha – vede vzruch do CNS
o Centrum – vzruch zpracován v mozku nebo míše
o Odstředivá dráha – vede odpověď do efektoru
o Efektor – výkonný orgán, odpovídá na podráždění
• NEPODMÍNĚNÉ REFLEXY – vrozené, dědičné, na týž podnět se dostaví vždy stejná reakce, probíhají po stejných drahách, centrum je v mozku či míše; jsou základem nižší nervové čin.
• PODMÍNĚNÉ REFLEXY – tvoří se během života jedince, umožňují adaptaci, centrum je v mozkové kůře; objevil je I.P. Pavlov; zajišťují VYŠŠÍ NERVOVOU ČINNOST – vznikají na základě určitého impulsu = signálu
o 1. Signální soustava = konkrétní signály (chemické, fyzikální, biologické), základ konkrétního myšlení
o 2. Signální soustava = existuje pouze u člověka, abstraktní signály – slova, základ řeči a myšlení
• Hormonální soustava
• Zajišťuje látkové řízení organismu, tzn. Prostřednictvím HORMONŮ = chemické látky přenášené krví, schopné vázat se na receptory cílových buněk a tím je ovlivňovat – účinkují v nepatrných množstvích. Většinou jede o látky steroidní, peptidické nebo bílkovinné povahy
o TKÁŇOVÉ HORMONY – vylučované buňkami, které mají primárně jinou funkci, např. sekretin ze střevní stěny
o ŽLÁZOVÉ HORMONY – vylučovány ENDOKRYNNÍMI ŽLÁZAMI = speciální žlázy vylučující hormony do krve
o NEUROHORMONY – vylučovány nervovými buňkami, typické pro hypotalamus
• MECHANISMUS ÚČINKU HORMONŮ
o Hormony bílkovinné nebo peptidické povahy – váží se na receptory buněčné membrány – vznikají látky v buňce, tzv. druhý posel, např. cAMP – ten mění propustnost pro určité látky nebo aktivuje enzymy
o Hormony steroidní povahy – pronikají přímo do buňky, naváží se na receptor v cytoplazmě – komplex hormon-receptor se v jádře váže na DNA a syntetizují se speciální enzymy, které spustí biochemickou reakc
• Hierarchické uspořádání – nejvyšší postavení má hypotalamo-hypofyzární systém
o HYPOTALAMUS – spodní část mezimozku s neurosekreční funkcí, hormony:
§ Se hromadí v neurohypofýze – odtud jsou vylučovány
• Antidiuretický hormon (ADH) – zvyšuje propustnost membrán pro vodu v distálním kanálku ledvin a umožňuje vstřebávání
• Oxytocin – pravidelné stahy hladké svaloviny (dělohy při porodu, vývody mléčných žláz)
§ Jsou vedeny k adenohypofýze a povzbuzují = liberiny nebo inhibují = statiny produkci jiných hormonů
o HYPOFÝZA – podvěsek mozkový = oválné tělísko zavěšené na hypotalamu, zadní lalok = neurohypofýza pouze skladuje a vypouští hormony, adenohypofýza produkuje:
- Somatotropní hormon (STH) – růstový, hojení tkání, aktivní hlavně v mládí před dokončení osifikace, nedostatek = nanismus, nadbytek = gigantismus
- Prolaktin (PRL) – podpora růstu mléčné žlázy, vyměšování mléka při kojení
- Adrenokortikotropní hormon (ACTH) – činnost kůry nadledvinek
- Tyreotropní hormon (FSH) – dozrávání folikulů ve vaječníku
- Luteinizační hormon – vznik žlutého tělíska ve vaječníku
• Endokrinní žlázy
• ŠTÍTNÁ ŽLÁZA – párová, uložené po stranách štítné chrupavky hrtanu, buňky kumulují jód, (musí být přijímán v potravě, produkuje hormony s jodem:
o tyroxin a trijodthyronin – vliv na celkový metabolismus, termoregulaci, růst a vývoj
o kalcitonin – snižování obsahu vápníku v krvi = antagonista parathormonu
o hypotyreóza = nedostatek hormonů – zimomřivost, svalová slabost, ukládání tuku
o hyperthyeróza (Basedowova choroba) – zvýšení činnost srdce, hubnutí, neklid
o nedostatečná produkce v dětství = zpoždění tělesné i duševní = kretenismus
• PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA – 2 páry čočkovitých útvarů, produkují parathormon – udržuje stálou hladinu vápníku v krvi, nedostatek = křeče a svalové záškuby, nadbytek = odvápnění kostí, ukládání vápníku do ledvin
• NADLEDVINKY – párová žláza, umístěná na horním vrcholu ledvin
o Vnější KŮRA:
- glukokortikoidy (především kortizol) – protizánětlivé, metabolismus živin, využití jako léky proti alergii – snižuje obranyschopnost organismu
- mineralokortikoidy (především aldosteron) – zpětné vstřebávání sodíku
- androgeny – nepatrné množství, podílí se na diferenciaci pohlaví
o Vnitřní DŘEŇ
- Adrenalin – rozšiřuje cévy, podporuje srdeční činnost
- Noradrenalin – zúžení cév, zvýšení krevního tlaku
• SLINIVKA BŘIŠNÍ (pankreas) – tvoří
o inzulin (v beta neboli Langerhansových ostrůvcích) – snižuje hladinu glukózy (podporuje vstup cukru do buněk, syntézu bílkovin , tvorbu glykogenu v játrech)
o glukagon (v alfa ostrůvcích) – působí opačně, podporuje štěpení glykogenu
• VAJEČNÍKY
o folikuly produkují estrogeny (např. estradiol) – růst ženských orgánů a vývoj sekundárních znaků
o žluté tělísko vylučuje gestageny (např. progesteron) – převádí děložní sliznici do sekreční fáze menstruačního cyklu, podporuje vývoj mléčné žlázy
• VARLATA – Leydigovy buňky produkují testosteron – růst pohlavních orgánů, vývoj sekundárních pohlavních znaků, tvorba bílkovin (růst svalů)
• ŠIŠINKA - melatonin (doba spánku, bdění, rozmnožování) a BRZLÍK (tvoří hromony, T-lymfocyty)
• Nemoci nervové a hormonální soustavy
• LEHKÁ MOZKOVÁ DYSFUNKCE – nedostatek kyslíku při porodu, hyperaktivita, nesoustředěnost
• ENCEFALITIDA – infekční zánět virového nebo bakteriálního původu (např. klíšťová – vir)
• MENINGITIDA – infekční zánět mozkomíšních plen virového nebo bakt. Původu
• EPILEPSIE – opakované záchvaty křečí, nemocný ztrácí vědomí
• TETANUS – akutní infekční bakteriální onemocnění, tvoří toxiny napadající CNS
• ROZTROUŠENÁ MOZKOMÍŠNÍ SKLERÓZA – degenerativní ložiska roztroušená v CNS, příčina nejasná, poruchy hybnosti, citlivosti, koordinace, až úplné ochrnutí
• ALZHEIMEROVA CHOROBA – postupná degenerace mozkové kůry, ztráta paměti, špatná řeč
• PARKINSONOVA CHOROBA – nemoc bazálních ganglií, poruchy hybnosti, typický klidový třes
• STRUMA – zvětšení štítné žlázy, endemická struma = vyvolaná nedostatkem jodu ve vodě
• DIABETES MELLITUS – zvýšená hladina glukózy, 1. Typu = pacient závislý na inzulin, často od mládí; 2.typu = porucha působení inzulinu v tkáních
Žádné komentáře:
Okomentovat