Charakteristika eukaryotické buňky
Charakteristika
• samostatná říše
• tvarová a funkční rozmanitost jednobuněčných eukaryotických organismů
• většinou jsou mikroskopické, ale největší z nich jsou viditelné pouhým okem
• schopnost přežívat v nejrůznějších prostředích a získávat živiny rozmanitým způsobem
• mohou se živit autotrofně (fotosyntetizující krásnoočka) i heterotrofně
• tělo je tvořeno jedinou buňkou, která zajišťuje všechny životní potřeby
• rozšíření po celém světě - žijí ve slaných i sladkých vodách, v půdě, cizopasí v těle mnohobuněčných organismů
• nejrůznější SPECIALIZOVANÉ ORGANELY:
I. opory a ochrany –
1. PELIKULA (pevná a pružná blanka na povrchu bičíkovců, nálevníků a výtrusovců),
2. PANCÍŘE (u některých bičíkovců),
3. SCHRÁNKY (chitinové u štítovky nebo vápenaté u dírkonožců),
4. CYSTY (klidová stádia vytvářená za nepříznivých podmínek)
II. pohybu - kromě pohybu slouží také k získávání potravy, jsou to:
1. BIČÍKY (bičíkovci),
2. PANOŽKY (kořenonožci),
3. BRVY (nálevníci)
III. trávicí
1. TRÁVICÍ VAKUOLY (u heterotrofních prvoků), popř.
2. BUNĚČNÁ ÚSTA = cytostom,
3. BUNĚČNÝ HLTAN = cytopharynx,
4. BUNĚČNÁ ŘIŤ = cytopyge (nálevníci)
IV. vylučovací a osmoregulační –
1. pulzující VAKUOLY odstraňují rozpustné odpadní látky, přebytečnou vodu a udržují stálý osmotický tlak
V. smyslové - reagující na podněty z vnějšího prostředí, např.
1. STIGMA (červené zbarvené tělísko reagující na světelné podráždění) nebo
2. BRVY a BIČÍKY (s hmatovou funkcí
3. NEUROMOTORICKÝ APARÁT - trepka, koordinace pohybu brv
• ROZMNOŽOVÁNÍ
o nepohlavní (je běžnější)
- DĚLENÍ - může být PODÉLNÉ(bičíkovci), PŘÍČNÉ(nálevníci)
- PUČENÍ - nově vznikající jedinec dorůstá a oddělí se (roumatky, nálevníci)
- SCHIZOGONIE - rozdělení mateřské buňky na větší počet buněk dceřinných (výtrusovci)
o pohlavní
- KOPULACE - dva jedinci představující pohlavní buňky splývají, vzniká zygota, dále se rozmnožují sporogonií (tvoří spory), např. bičíkovci, kořenonožci
- KONJUGACE (spájení) - 2 buňky se dočasně spojí a vymění si část hmoty mikronukleů (malého jádra), dále se množí dělením (nálevníci)
Živočišná buňka
• nemá plastidy (heterotrofie)
• velké množství mitochondrií
• nemají buněčnou stěnu
• nemívají vakuoly
• velké endoplazmatické retikulum óxelkové chemické složení (bílkoviny)
• centrioly
Hlavní rozdíl mezi živočišnou a rostlinnou buňkou spočívá ve způsobu výživy
Hlavní znaky živočišného organismu
1) způsob výživy: heterotrofie (býložravci, masožravci, všežravci)
2) pohyb: pohybové orgány (končetiny, křídla)
3) řídící soustava: nervová soustava
4) smyslové orgány, vztah
5) centralizace živočišného organismu (nedělitelnost)
6) tvar těla: paprsčitá souměrnost nebo podle jedné roviny
7) cefalizace: hlava (centralizace smyslových orgánů)
8) povrch těla: malé členění, životní prostředí
9) metabolismus: KATABOLISMUS (rozklady), ANABOLISMUS (sklady)
10) vnitřní členění: orgány - automatické celky (orgánové soustavy), oběhová soustava – krev
Protozoa = prvoci¨
POZN. někdy bývají zařazovány i kmeny:
1) HLENKY
2) NÁDOROVKY
3) OBRNĚNKY
4) KRÁSNOOČKA
• Kmen: PRAPRVOCI
o k pohybu využívají bičíky nebo panožky
• Podkmen: BIČÍKOVCI
o Na povrchu mají pelikulu, pohybují se pomocí jednoho nebo více bičíků (fiagellum)
o žijí jednotlivě i v koloniích
o autotrofní i heterotrofní druhy
o v nepříznivých podmínkách tvoří klidové stadium.
o třída: ŽIVOČIŠNÍ BIČÍKOVCI
- nemají chlorofyl, živí se heterotrofně, často parazitují
1. trypanosoma spavičná (přenáší ji moucha cc), parazituje v krevní plazmě, lymfě, mozkomíšním moku, spává nemoc,projevuje se horečkami, spavostí, celkovým ochabnutím
2. bičenka poševní = trichomonas vaginalis, způsobuje infekci močových cest a pohlavních orgánů – trichomoniáza. Hnisavé výtoky z pochvy,
3. lamblie střevní - způsobuje záněty tenkého střeva
4. trubénka Haeckelova - tvoří kolonie na dně nádrží, živí se organickými zbytky a bakteriemi
o třída: ROSTLINNÍ BIČÍKOVCI
- mají chlorofyl, živí se autotrofně
- součástí planktonu, často bývají řazeni k rostlinám
1. krásnoočko zelené
2. obrněnky - mají schránky
3. váleč koulivý - tvoří kolonie
• Podkmen: KOŘENONOŽCI
o proměnlivý tvar těla, což umožňují panožky (parapodia) - výběžky cytoplazmy schopné měnit tvar
o pomocí panožek se pohybují a přijímají potravu (fagocytózou)
o vytvářejí potravní vakuoly,
o rozmnožují se dělením
o některé druhy tvoří schránky
1. třída: MĚŇAVKY
- netvoří schránky
- měňavka velká - žije v detritu stojatých vodních nádrží, má prstovité panožky
- měňavka úplavičná – střevní parazit - způsobuje úplavici
2. třída: KRYTENKY
- mají chitinové schránky s nalepenými zrnky písku
- při dělení si jedinec vytváří vlastní schránku
- sladkovodní rozlitka
- štítovka
3. třída: DÍRKONOŽCI
- pouze mořští prvoci
- více komůrkové vápenaté schránky, množstvím otvorů vychází nitkovité panožky
4. třída: SLUNIVKY
- sladkovodní prvoci
- mají schránku z oxidu křemičitého nebo chitinu (ze schránky vystupují paprskovité tenké panožky)
5. třída: MŘÍZOVCI
- mořští planktonní živočichové
- žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami
- mají kulovité schránky z chitinu a vnější křemičité schránky
• Kmen: VÝTRUSOVCI
o endoparazité bezobratlých i obratlovců (žijí v buňkách nebo tělních dutinách hostitelů)
o původci těžkých onemocnění člověka a zvířat
o ve vývoji střídají hostitele a generace pohlavní a nepohlavní
o nepohlavní rozmnožování schizogonií
o třída: KRVINOVKY
- napadají červené krvinky
- zimnička - původce malárie, přenašečka je samička komára Anopheles, při bodnutí se krvinkovky dostanou do krevního oběhu člověka, množí se v červených krvinkách a v pravidelných intervalech se vyloučí do krve, napadají další krvinky a do plazmy vylučují toxické látky způsobující malarické záchvaty(vysoké horečky a následné zimnice)
• pohlavní rozmnožování probíhá ve slinných žlázách komára
1. Zimnička třetidenní
2. Zimnička čtvrtodenní
- malárie 4 denní, malárie 1 denní
- buď komár nakazí nás nebo my jej
- rozmnožování je velice složité
- rozšíření - Afrika, Indie, špatně se jí člověk zbavuje, nikdy se nevyléčí úplně
o třída: KOKCIDIE
- napadají střeva, játra, ledviny i jiné orgány obratlovců, způsobují tzv. kokcidiózy
- kokcidie jaterní - způsobuje hnisavé záněty jater a žlučovodu králíků a zajíců
- toxoplazma gondii - parazituje na bílých krvinkách, přenosná ze zvířat (koček) na lidi, teploty, zduření mízních uzlin, bolesti kloubů a svalů, únava (nebezpečná pro těhotné ženy)
• Kmen: NÁLEVNÍCI
o nejdokonaleji vyvinutí prvoci, mají nejsložitější stavbu
o obvykle mají dvě jádra
- makronukleus-zajišťuje vegetativní funkci – vylučování trávicích enzymů
- mikronukleus - nese genetickou informaci – uplatňuje se při konjukaci
o tělo je pokryté brvami
o dobře vyvinuté organely na zpracování potravy kontraktilní vakuoly= stažitelné
1. trepka velká
- vyskytuje se ve stojatých vodách
- indikátor znečištěné vody
- rozmnožuje se příčným dělením
- může u nich dojít také ke konjugaci (přilepí se k sobě a vymění jadérka)
- nepříznivé podmínky přežívají ve formě cysty
- obal je tvořen pelikulou
- části: brvy, buněčná membrána a pelikula, potravní vakuoly, mikro- a makronukleus, buněčná ústa, buněčný hltan, základ budoucí potravní vakuoly, kontraktilní vakuola vypuzující vodu
2. slávinka obecná - žije na vodních rostlinách
3. vířenka - žije přisedle, tvoří kolonie
4. bachořci
5. rournatky
o VÝZNAM NÁLEVNÍKŮ
- zdravotnický - původci chorob
- ekologický - čističky vod (vyčistí vodu)
- hospodářský - součástí planktonu (hodně ryb)
Žádné komentáře:
Okomentovat