Nejprve by auditor měl zvážit specifické cíle, jakých má být dosaženo, a určit postupy či jejich kombinaci, které by nejlépe napomohly jejich dosažení. Navíc, je-li výběr vzorků vhodný, povaha důkazních informací a možná náchylnost k chybě či případné jiné jevy vztahující se k důkazu, napomohou auditorovi definovat to, co tvoří chybu a jaký soubor by měl být použit při výběru. Například při provádění testů spolehlivosti postupů pořizování zásob a investic v účetní jednotce se bude auditor zajímat o to, jestli jsou údaje na faktuře zkontrolovány. Naopak při provádění testů věcné správnosti faktur přijatých a vydaných v určitém období se bude auditor zajímat o to, jestli jsou částky na fakturách správně zachyceny v účetnictví účetní jednotky.
Celkový soubor
Celkovým souborem se rozumí veškeré údaje, ze kterých auditor zamýšlí provést výběr, aby mohl dojít k závěru. Auditor by měl určit soubor, ze kterého bude vybírat vzorek tak, aby byl přiměřený specifickému auditorskému cíli. Například bylo-li auditorským cílem testovat existenci pohledávek, soubor bude definován jako zůstatek pohledávek. Naopak, měl-li testovat podhodnocení závazků, souborem nebude zůstatek závazků, ale spíše následné platby, neuhrazené faktury, nespárované přejímky nebo jiné soubory, které by mohly poskytnout důkaz o podhodnocení závazků.
Jednotlivé položky, které tvoří soubor, se nazývají jednotky vzorku. Soubor může být rozdělen na jednotky různými způsoby. Například je-li auditorským cílem ověřit existenci pohledávek, jednotka vzorku může být definována pro potřeby odsouhlasení buď jako zůstatky na účtech odběratelů nebo jako jednotlivé vydané faktury. Auditor by měl definovat jednotku vzorku tak, aby získal dostatečný a účelný vzorek ke splnění cíle auditu.
Žádné komentáře:
Okomentovat