• stát se zásahy do ekonomiky snaží upravit „tržní selhání“
• stát působí na ekonomické subjekty formou donucení
• stát svůj provoz hradí převážně z daní, tím snižuje disponibilní důchod obyvatelstva
• dalším vlivem na mikroekonomickou oblast jsou přerozdělovací procesy
Státní zásahy
• nedokonalá konkurence – cenová regulace, zestátnění
• externality – přesné vymezení vlastnických práv; sankce (zdanění, pokuty, poplatky); dotace
• veřejné statky – daně, místní poplatky
• asymetrická informace – volné šíření informací, informace jako veřejný statek
Vliv státu na tržní rovnováhu
• odčerpáváním důchodu snižuje poptávku na některých trzích
• vlastními výdaji zvyšuje poptávku na některých trzích
• struktura nákupů státu se neshoduje se strukturou nákupu spotřebitelů
Zobrazují se příspěvky se štítkemtržní selhání a zásahy státu. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtržní selhání a zásahy státu. Zobrazit všechny příspěvky
Externality
• míra v níž může společnost směňovat dvě zboží převyšuje míru, v níž mohou být směňovány soukromě
• soukromý sektor má tendenci vyrábět ze společenského hlediska příliš moc výrobků se zápornými externalitami a příliš málo s kladnými
Záporné externality
• společenské mezní náklady = vlastní mezní náklady výroby + externí mezní náklady
• SMC = MC + EMC
Kladné externality
• společenský mezní užitek = soukromý mezní užitek + externí mezní užitek
• SMU = D + EMU
• soukromý sektor má tendenci vyrábět ze společenského hlediska příliš moc výrobků se zápornými externalitami a příliš málo s kladnými
Záporné externality
• společenské mezní náklady = vlastní mezní náklady výroby + externí mezní náklady
• SMC = MC + EMC
Kladné externality
• společenský mezní užitek = soukromý mezní užitek + externí mezní užitek
• SMU = D + EMU
Veřejné statky
• nezmenšitelnost – velikost spotřeby jednotlivce nemá vliv na množství, které mohou spotřebovávat ostatní
• nevylučitelnost – nemožné či nákladné vyloučit neplatiče (problém černého pasažéra)
Optimální množství veřejného statku
• mezní užitek = mezním nákladům
Asymetrická informace
• neoklasický model DK vychází z předpokladu dokonalé informovanosti
• asymetrická informace – jedna strany trhu ví více než druhá
• asymetrická informace vzniká
- utajenou činností
- utajenou informací
Důsledky asymetrická informace
• Morální hazard – činnost informovaného subjektu při max. užitku vede ke snižování užitku neinformovaných účastníku trhu
• Nepříznivý výběr - „méně žádoucí“ subjekty trhu se budou účastnit směny více než ostatní
• Vytěsňování kvalitního zboží méně kvalitnějším
• nevylučitelnost – nemožné či nákladné vyloučit neplatiče (problém černého pasažéra)
Optimální množství veřejného statku
• mezní užitek = mezním nákladům
Asymetrická informace
• neoklasický model DK vychází z předpokladu dokonalé informovanosti
• asymetrická informace – jedna strany trhu ví více než druhá
• asymetrická informace vzniká
- utajenou činností
- utajenou informací
Důsledky asymetrická informace
• Morální hazard – činnost informovaného subjektu při max. užitku vede ke snižování užitku neinformovaných účastníku trhu
• Nepříznivý výběr - „méně žádoucí“ subjekty trhu se budou účastnit směny více než ostatní
• Vytěsňování kvalitního zboží méně kvalitnějším
Vliv přerozdělování na ekonomiku a společnost¨
• různé pohledy
- liberální
- kolektivistický (socialistický)
• snižování disponibilního důchodu společnosti
• administrativní náklady
• vliv na pracovní úsilí a podnikavost
• snižování úspor a investic
• co je vidět a co není vidět
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRŽNÍ SELHÁNÍ A ZÁSAHY STÁTU
Tržní selhání
• nedokonalá konkurence
• externality
• veřejné statky
• nedokonalá informace
- liberální
- kolektivistický (socialistický)
• snižování disponibilního důchodu společnosti
• administrativní náklady
• vliv na pracovní úsilí a podnikavost
• snižování úspor a investic
• co je vidět a co není vidět
NEOKLASICKÁ EKONOMIE – TRŽNÍ SELHÁNÍ A ZÁSAHY STÁTU
Tržní selhání
• nedokonalá konkurence
• externality
• veřejné statky
• nedokonalá informace
Nedokonalá konkurence
• jakákoli monopolní síla umožňující určování ceny
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
• poptávka nenalézá ekvivalent na dané možnosti výrobní technologie
• zdroje nejsou efektivně rozmisťovány (z pohledu „celospolečenské efektivnosti“
Externality
• efekt přelévání
• výroba či spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady či přínosy subjektu jiného bez vyrovnání
• kladné externality
• záporné externality
Externality
• cena zboží není schopna vyjádřit jeho společenskou hodnotu
• společenská mezní míra transformace produktu (SMRPT) – míra, ve které může společnost transformovat jedno zboží ve druhé – se musí shodovat se společenskou mezní mírou substituce (SMRS) – míra, ve které si společnost přeje směňovat jedno zboží za druhé
• ale ekonomické subjekty berou v úvahu pouze své soukromé míry transformace a substituce
Veřejné statky
Veřejné statky – uvedený požadavek nesplňují – jsou-li nabídnuty jednomu subjektu, stávají se dostupné i subjektům jiným, které je mohou spotřebovávat současně (nerivalitní spotřeba) – nevyloučitelnost ze spotřeby→ vážná překážka fungování trhu s těmito statky (netvoří se cena atd.) → tržní princip není uplatňován – jsou často distribuovány vládními aktivitami (přebírají utváření poptávky), financovaní většinou prostřednictvím daní – to co nemůže být finančně zabezpečeno tržně (státní správa a samospráva, bezpečnost a obranyschopnost země atd.) nemůžeme přece použít tržní koordinaci u vzdělání (nemůže se setkávat nabídka s poptávkou).
Selháním rozumíme situace, kdy trh nefunguje očekávaným způsobem – nezabezpečuje efektivní alokaci zdrojů, přestože jsou splněny základní předpoklady pro jeho fungování.
Příčiny tržních selhání:
- nedokonale konkurenční prostředí – např. trh nenutí rozhodující (významné) výrobce, aby vyráběli levněji, spotřebitelé nuceni platit vyšší ceny.
- externality – jevy, se kterými souvisí tzv. efekty přelévání – kdy nějaká činnost nebo aktivita nějakému subjektu prospívá nebo neprospívá, aniž by za ni někdo musel platit:
a) pozitivní externalita – když např. někdo osvětlí silným světlem ulici a mě to osvětlí dvorek zadarmo (úspora výdajů na mé osvětlení)
Selháním rozumíme situace, kdy trh nefunguje očekávaným způsobem – nezabezpečuje efektivní alokaci zdrojů, přestože jsou splněny základní předpoklady pro jeho fungování.
Příčiny tržních selhání:
- nedokonale konkurenční prostředí – např. trh nenutí rozhodující (významné) výrobce, aby vyráběli levněji, spotřebitelé nuceni platit vyšší ceny.
- externality – jevy, se kterými souvisí tzv. efekty přelévání – kdy nějaká činnost nebo aktivita nějakému subjektu prospívá nebo neprospívá, aniž by za ni někdo musel platit:
a) pozitivní externalita – když např. někdo osvětlí silným světlem ulici a mě to osvětlí dvorek zadarmo (úspora výdajů na mé osvětlení)
Proč existují subvence k ceně?
- Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty?
- Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
- Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
- Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
- Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
- Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
- Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
Proč existují subvence k ceně?
- Jestliže jsou subvence v rozporu s ekonomickou efektivností, proč tolik zemí subvencuje zemědělské produkty?
- Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
- Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
- Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
- Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
- Ekonomové se v názoru na zemědělské subvence neshodují. Někteří připisují subvencování tomu, že zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se nedokáží účinně bránit.
- Jiní ekonomové odůvodňují zemědělské subvence tím, že zemědělská výroba má dlouhý produkční cyklus a nemůže se přizpůsobovat změnám v poptávce tak pružně jako průmysl a služby.
Selhání státu
- Rozbor rozhodovacích procesů uvnitř státního aparátu odkrývá možný nedostatek, jež může ovlivňovat rozvoj tržní ekonomiky - a tím je působení samotného státu.
- Tento nedostatek má své příčiny ve dvou oblastech:
* nedokonalé rozhodování státních orgánů
* státní orgány zvolí opatření, které nakonec působí na hospodářství nepříznivě (vzhledem k nejednoznačným důsledkům jednotlivých nástrojů mikroekonomické politiky)
Mikroekonomická politika a zásahy státu do cen
Mikroekonomická politika
- Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů a firem). Mění podmínky za nichž probíhá rozhodování těchto subjektů a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.
- Lze nalézt tři skupiny podnětů, které v tržní ekonomice vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství:
a) neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
b) přerozdělování příjmů
c) konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
- Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.
- Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.
- Stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů (tj. spotřebitelů a firem). Mění podmínky za nichž probíhá rozhodování těchto subjektů a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.
- Lze nalézt tři skupiny podnětů, které v tržní ekonomice vedou státní orgány k zasahování do tržního hospodářství:
a) neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
b) přerozdělování příjmů
c) konflikt mezi efektivitou a hodnotovým systémem společnosti
Neefektivní alokace výrobních faktorů a finální produkce
- Stát se snaží napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce.
- Příčiny neefektivní alokace zdrojů mohou být v tržní ekonomice různé. Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou, tj. pokud v hospodářství existují výrobci, kteří jsou schopni z různých důvodů ovlivňovat ceny na jednotlivých trzích.
Nespravedlnost
zásahy:
→ progresivní důchodová daň = míra zdanění se zvyšuje s úrovní důchodů = forma přerozdělování ( pozor na nemotivační efekt )
→ peněžní transfery = systém peněžních podpor a dávek jednotlivcům a domácnostem
→ naturální transfery = pomoc chudým formou poskytování služeb a zboží zdarma nebo jejich dotováním ( nemá pro spotřebitele možnost volby )
→ přímé zásahy státu do mechanismu trhu = stát zasahuje do trhu zboží a služeb, aby udržel nízké ceny ( dochází k deformacím fungování trhů )
→ přerozdělování bohatství = ucelenější přístup k přerozdělování, zohledňující existující rozdělení bohatství + způsob jeho převodu na další generaci ( dědická daň x právní postupy jak se jí vyhnout )
selhání státu
= jednání státu (vlády ) pod vlivem nátlakových skupin a zájmových lobby → dopad zásahů na celkový ekonomický blahobyt může být negativní
ekonomická politika x účinné uplatňování
C na zásahy x získaný prospěch
→ progresivní důchodová daň = míra zdanění se zvyšuje s úrovní důchodů = forma přerozdělování ( pozor na nemotivační efekt )
→ peněžní transfery = systém peněžních podpor a dávek jednotlivcům a domácnostem
→ naturální transfery = pomoc chudým formou poskytování služeb a zboží zdarma nebo jejich dotováním ( nemá pro spotřebitele možnost volby )
→ přímé zásahy státu do mechanismu trhu = stát zasahuje do trhu zboží a služeb, aby udržel nízké ceny ( dochází k deformacím fungování trhů )
→ přerozdělování bohatství = ucelenější přístup k přerozdělování, zohledňující existující rozdělení bohatství + způsob jeho převodu na další generaci ( dědická daň x právní postupy jak se jí vyhnout )
selhání státu
= jednání státu (vlády ) pod vlivem nátlakových skupin a zájmových lobby → dopad zásahů na celkový ekonomický blahobyt může být negativní
ekonomická politika x účinné uplatňování
C na zásahy x získaný prospěch
Ochrana spotřebitele
ochrana spotřebitele
před - potencionálně nebezpečnými výrobky
- výrobky s nebezpečnými vedlejšími účinky
- finanční riziky
- neobvyklými podmínkami
zásahy
- zákazy výrobků a služeb
- regulace nabídky
- zpřístupnění informací
- příkazy označování výroby
pozor – nebezpečí přehnaných zásahů → zbytečné C na výrobce a v konečném důsledku na spotřebitele
monopolní síla
- pokud má firma dominantní postavení na trhu, neb několik výrobců spolupracuje na stanovení cen nebo objem výroby ( legální či nelegální kartel) = trhy nezajišťují efektivní, tj. optimální alokaci zdrojů z hlediska společnosti jako celku
zásah státu
optimum = společenské MC = společenským MU na všech zúčastněných trzích ( v dlouhodobé rovnováze )
před - potencionálně nebezpečnými výrobky
- výrobky s nebezpečnými vedlejšími účinky
- finanční riziky
- neobvyklými podmínkami
zásahy
- zákazy výrobků a služeb
- regulace nabídky
- zpřístupnění informací
- příkazy označování výroby
pozor – nebezpečí přehnaných zásahů → zbytečné C na výrobce a v konečném důsledku na spotřebitele
monopolní síla
- pokud má firma dominantní postavení na trhu, neb několik výrobců spolupracuje na stanovení cen nebo objem výroby ( legální či nelegální kartel) = trhy nezajišťují efektivní, tj. optimální alokaci zdrojů z hlediska společnosti jako celku
zásah státu
optimum = společenské MC = společenským MU na všech zúčastněných trzích ( v dlouhodobé rovnováze )
Tržní konkurence
tržní konkurence = je proces, ve kterém se střebávají různé zájmy různých subjektů trhu
konkurence mezi nabídkou a poptávkou = výrobci chtějí nabízet své zboží tak, aby měli co nejvyšší zisk x zákazníci chtějí uspokojit své potřeby nákupem tohoto zboží za co nejnižší cenu ( vzhledem k meznímu užitku )
konkurence na straně poptávky = konkurence mezi spotřebiteli.
Její význam roste především v případě, kdy nabídka převyšuje poptávku → jde o otázku přežití výrobců na trhu
selhávání trhů = možnosti vzniku různých druhů neefektivnosti na volných trzích
organizace sledující své zájmy nemusí vždy dosahovat společensky optimální výsledky
zásahy státu
do mechanismu trhu s cílem napravit a odstranit neefektivnosti
ale rovněž
→ zásahy i z „ jiných pohnutek“
→ zásahy v rámci problémů veřejného sektoru
konkurence mezi nabídkou a poptávkou = výrobci chtějí nabízet své zboží tak, aby měli co nejvyšší zisk x zákazníci chtějí uspokojit své potřeby nákupem tohoto zboží za co nejnižší cenu ( vzhledem k meznímu užitku )
konkurence na straně poptávky = konkurence mezi spotřebiteli.
Její význam roste především v případě, kdy nabídka převyšuje poptávku → jde o otázku přežití výrobců na trhu
selhávání trhů = možnosti vzniku různých druhů neefektivnosti na volných trzích
organizace sledující své zájmy nemusí vždy dosahovat společensky optimální výsledky
zásahy státu
do mechanismu trhu s cílem napravit a odstranit neefektivnosti
ale rovněž
→ zásahy i z „ jiných pohnutek“
→ zásahy v rámci problémů veřejného sektoru
VLÁDNÍ SELHÁNÍ
VLÁDNÍ SELHÁNÍ = jedná se o celou škálu problémů jež se projevují v používání neúčinné hospodářské politiky. Můžeme je rozdělit na následující oblasti.
VLÁDNÍ SELHÁNÍ MAJÍ RŮZNOU PODOBU
- časová zpoždění
- politicko-ekonomické cykly
- nevyužití kapitálu
- schopnosti a zájmy byrokracie
OKRUHY PROBLÉMŮ
1) vztah efektivnosti, rovnosti = každá změna, která vede ke zvýšení rovnosti ve společnosti je spjata s určitou ztrátou.
2) obtížnost správního předvídání důsledků státního zásahu = každý státní zásah do ekonomiky je spojen s určitou odezvou v soukromém sektoru
3) stát má omezenou možnost kontroly
4) problém ukazatelů = hodnocení ekonomických a mimoekonomických účinků státních zásahů vyvolává problémy, jaké zvolit vhodné ukazatele.
5) ekonomické jevy lze jen obtížně modelovat
6) vzájemné rozpory ekonomů, ale i politiků = rozporný názor
7) politické procesy, kolektivní rozhodování = je třeba vyjít z teorie veřejné volby, politici se snaží místo hájení zájmů občanů hájit své zájmy
8) zájmy a schopnosti byrokracie = byrokracie se snaží svým jednáním maximalizovat svůj užitek
9) nevyužití politického kapitálu = PK vzniká následkem revolučního zvratu
VLÁDNÍ SELHÁNÍ MAJÍ RŮZNOU PODOBU
- časová zpoždění
- politicko-ekonomické cykly
- nevyužití kapitálu
- schopnosti a zájmy byrokracie
OKRUHY PROBLÉMŮ
1) vztah efektivnosti, rovnosti = každá změna, která vede ke zvýšení rovnosti ve společnosti je spjata s určitou ztrátou.
2) obtížnost správního předvídání důsledků státního zásahu = každý státní zásah do ekonomiky je spojen s určitou odezvou v soukromém sektoru
3) stát má omezenou možnost kontroly
4) problém ukazatelů = hodnocení ekonomických a mimoekonomických účinků státních zásahů vyvolává problémy, jaké zvolit vhodné ukazatele.
5) ekonomické jevy lze jen obtížně modelovat
6) vzájemné rozpory ekonomů, ale i politiků = rozporný názor
7) politické procesy, kolektivní rozhodování = je třeba vyjít z teorie veřejné volby, politici se snaží místo hájení zájmů občanů hájit své zájmy
8) zájmy a schopnosti byrokracie = byrokracie se snaží svým jednáním maximalizovat svůj užitek
9) nevyužití politického kapitálu = PK vzniká následkem revolučního zvratu
5. ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE, ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY, TRŽNÍ A VLÁDNÍ SELHÁNÍ
5. ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE, ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY, TRŽNÍ A VLÁDNÍ SELHÁNÍ
Stát = určitá forma organizace lidské společnosti, která je budována na politickém základě a uplatňuje svoji suverenitu na určitém území.
Úloha státu v hospodářském životě je v soudobých vyspělých zemích významná. Ve vyspělých zemích je přerozdělováno prostřednictvím státního rozpočtu okolo 50% hrubého domácího produktu.
TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K ÚLOZE STÁTU V EKONOMICE
- keynesiánci: trh sám o sobě nedokáže vyřešit problémy, nezabezpečí rovnováhu a zdůvodňuje nutnost státních zásahů. Keynesiánství přiznává povinnost státu rozvíjet trh, podporovat podnikání, zajisti nedotknutelnost soukromého vlastnictví, sociální jistoty atd.
- neoklasici: stát není až tak potřebný, stát nesmí zasahovat.
- neoliberalisté = vidí problémy v asymetrií informací,
Samuelson = čistá teorie veřejných výdajů, tato teorie rozlišuje:
Soukromě spotřebovávané statky = spotřebovávaná množství lze rozdělit mezi jednotlivce
Kolektivně spotřebovávané statky = je pro ně typická rovnost spotřebitelů ve spotřebě celého množství daného statku.
Stát = určitá forma organizace lidské společnosti, která je budována na politickém základě a uplatňuje svoji suverenitu na určitém území.
Úloha státu v hospodářském životě je v soudobých vyspělých zemích významná. Ve vyspělých zemích je přerozdělováno prostřednictvím státního rozpočtu okolo 50% hrubého domácího produktu.
TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K ÚLOZE STÁTU V EKONOMICE
- keynesiánci: trh sám o sobě nedokáže vyřešit problémy, nezabezpečí rovnováhu a zdůvodňuje nutnost státních zásahů. Keynesiánství přiznává povinnost státu rozvíjet trh, podporovat podnikání, zajisti nedotknutelnost soukromého vlastnictví, sociální jistoty atd.
- neoklasici: stát není až tak potřebný, stát nesmí zasahovat.
- neoliberalisté = vidí problémy v asymetrií informací,
Samuelson = čistá teorie veřejných výdajů, tato teorie rozlišuje:
Soukromě spotřebovávané statky = spotřebovávaná množství lze rozdělit mezi jednotlivce
Kolektivně spotřebovávané statky = je pro ně typická rovnost spotřebitelů ve spotřebě celého množství daného statku.
FORMY STÁTNÍCH ZÁSAHŮ DO EKONOMIKY
FORMY STÁTNÍCH ZÁSAHŮ DO EKONOMIKY
Makroekonomické formy státních zásahů:
- veřejné rozpočty
- fiskální politika (daně)
- monetární politika (kontrola úrokové míry a nabídky peněz)
mikroekonomické formy státních zásahů:
- zaměřují se na dosažení statické ekonomické rovnováhy jednotlivých segmentů
není –li dosaženo tzv. Paretova optima = (pokud se vyrobí přesně tolik, kolik se požaduje a spotřebuje se vše co se vyrobí), hovoříme o tzv. TRŽNÍ SELHÁNÍ
5 časových fází státních zásahů
1) represe zřejmého zneužívání
2) prevence škodlivých vlivů (19.století /1914)
3) korekce vrozených nedostatků (1918-1938)
4) rekonstrukce na základě strukturálních reforem ( 45 - podoba sociálního státu)
5) krize sociálního státu
Makroekonomické formy státních zásahů:
- veřejné rozpočty
- fiskální politika (daně)
- monetární politika (kontrola úrokové míry a nabídky peněz)
mikroekonomické formy státních zásahů:
- zaměřují se na dosažení statické ekonomické rovnováhy jednotlivých segmentů
není –li dosaženo tzv. Paretova optima = (pokud se vyrobí přesně tolik, kolik se požaduje a spotřebuje se vše co se vyrobí), hovoříme o tzv. TRŽNÍ SELHÁNÍ
5 časových fází státních zásahů
1) represe zřejmého zneužívání
2) prevence škodlivých vlivů (19.století /1914)
3) korekce vrozených nedostatků (1918-1938)
4) rekonstrukce na základě strukturálních reforem ( 45 - podoba sociálního státu)
5) krize sociálního státu
Hlavní funkce vlády
9.1. Hlavní funkce vlády
Snižuje svými opatřeními negativní důsledky tržních selhání. Využívá mimoekonomické prostředky. Přijatá opatření mají pro tržní subjekty závazný charakter a stát si sankcemi zajišťuje jejich dodržování.
Mikroekonomické politiky:
• omezení důsledků tržních selhání na alokační efektivnost
• přerozdělovací procesy způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činnost
Ke svému působení stát potřebuje získat finanční prostředky - daně. Snižuje tak příjmy spotřebitelů a firem a modifikuje tak jejich rozhodování. Ale státní orgány používají získané prostředky i na nákup výrobků a služeb nezbytných pro jeho činnost, k transferovým platbám. Ale nejen aktivní činnost státu, ale jeho pouhá existence má vliv na rozdělování důchodu. Stát totiž musí hradit náklady na jeho existenci a ty se hradí převážně z daňových příjmů. Stát se pokouší přerozdělováním příjmů dosáhnout sociální spravedlnosti v rozdělení, ale otázkou je, jaké je toto optimální rozdělení.
9.2. Omezení důsledků tržních selhání
9.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
Snižuje svými opatřeními negativní důsledky tržních selhání. Využívá mimoekonomické prostředky. Přijatá opatření mají pro tržní subjekty závazný charakter a stát si sankcemi zajišťuje jejich dodržování.
Mikroekonomické politiky:
• omezení důsledků tržních selhání na alokační efektivnost
• přerozdělovací procesy způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činnost
Ke svému působení stát potřebuje získat finanční prostředky - daně. Snižuje tak příjmy spotřebitelů a firem a modifikuje tak jejich rozhodování. Ale státní orgány používají získané prostředky i na nákup výrobků a služeb nezbytných pro jeho činnost, k transferovým platbám. Ale nejen aktivní činnost státu, ale jeho pouhá existence má vliv na rozdělování důchodu. Stát totiž musí hradit náklady na jeho existenci a ty se hradí převážně z daňových příjmů. Stát se pokouší přerozdělováním příjmů dosáhnout sociální spravedlnosti v rozdělení, ale otázkou je, jaké je toto optimální rozdělení.
9.2. Omezení důsledků tržních selhání
9.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
1.2. Omezení důsledků tržních selhání
1.2. Omezení důsledků tržních selhání
1.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
1.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.
1.2.1. Nedokonalá konkurence ( monopolní síla )
Firmy s dostatečnou monopolní silou vyrábějí menší objem produkce za vyšší ceny než v DK. Vznikají náklady mrtvé váhy a snižuje se přebytek spotřebitele oproti DK. Stát reaguje cenovou regulací. Reguluje ceny na úrovni MC nebo AC.
Další možnostmi jsou antitrustové zákony, daňová politika…
1.2.2. Externality
Činnost, která kladně nebo záporně ovlivňuje jiné subjekty, aniž tyto subjekty za to musí platit nebo jsou odškodňovány. Externality vznikají tehdy, když se soukromé náklady nebo přínosy neshodují s náklady nebo přínosy celé společnosti.
Vláda může omezit nebo i zakázat výrobu a prodej zboží, které přináší záporné externality. Nutnost ale rozhodnout, jakým způsobem velikost externalit ovlivnit:
• přesné vymezení vlastnických práv s nízkými náklady na jejich prosazování. Za těchto předpokladů nedochází k externalitám při výrobě a alokace statků bude efektivní, tzv. Coaseho teorém.
• zavádění sankcí vůči subjektům, jejichž činnost je zdrojem záporných externalit. Mají podobu licencí, pokut, poplatků, daní ... Řešením je stanovit daň, která svou velikostí odpovídá externím mezním nákladům (EMC) MC se zvýší na úroveň společenských MC v grafu posun křivky MC doleva nahoru o výši EMC. Na trhu se bude nabízet méně výrobků za vyšší cenu.
• státní dotace - v případě kladných externalit. Dotace sníží MC firem na úroveň, která je potřeba, aby tyto firmy produkovaly vyšší objem produkce. Velikost dotace nebude taková, aby odpovídala externí užitečnosti z důvodu velmi vysokých nákladů státu, ale bude na úrovni optimální výše - rozdíl mezi P1 a PE. Dotaci hradí stát ze svých daňových příjmů, jestliže není přesně znám příjemce kladné externality.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)