Při hodnocení investic postupujeme následovně:

o stanovíme kapitálové náklady na investici, do kterých patří pořizovací cena investice, zvýšení čistého pracovního kapitálu, výdaje spojené s likvidací
o vyčíslíme předpokládané čisté peněžní příjmy, které investice přinese, tj. tržby minus výdaje, do kterých patří mzdy, cena surovin, energie
o pokud financujeme vlastními zdroji, určíme náklady na kapitál vlastního podniku
o stanovíme současnou hodnotu očekávaných peněžních příjmů (cash flow)

12. Strategie podniku
Strategie = posloupnost kroků a činností, které směřují k dosažení vytyčených cílů. Posloupnost volíme s vědomím, že neznáme všechny možné budoucí okolnosti a souvislosti, ani všechny přípustné alternativy. Účelem je integrace dílčích strategií jednotlivých složek podniku. Strategie vyjadřují základní představy o tom, jakou cestou budou firemní cíle dosaženy. Předurčuje budoucí činnosti podniku.

Strategická myšlení
- základní podmínkou je zvládnutí principů strategického myšlení, ke kterým patří:
o variantnost – strategii je třeba vypracovat ve více variantách
o permanentnost – proces je třeba neustále sledovat a vyhodnocovat
o globální systémový přístup – musíme přihlížet k celosvětovému vývoji ve všech oblastech

K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří

K nejdůležitějším vlastním zdrojům patří odpisy a zisk. Nejčasnějším zdrojem cizího kapitálu jsou banky. Žádost o půjčku musí být doložena podnikatelským záměrem, ve kterém je:
- na co se půjčka požaduje
- čím nebo kým je půjčka ručena
- splátkový kalendář

Leasing – umožňuje užívat stálá aktiva bez jejich nákupu. Pronajímatel je vlastníkem a poskytuje nájemci právo na jejich užívání. Formy:
- operativní leasing – pronajímatel zabezpečuje opravy a údržbu a po uplynutí doby pronájmu se předmět vrací pronajímateli
- finanční leasing – pronajímaný předmět je splácen formou splátek dle splátkového kalendáře, náklady na opravy a údržbu nese nájemce a po uplynutí doby pronájmu nájemce předmět odkoupí za zůstatkovou cenu
- prodej a zpětný pronájem – podnik jako vlastník stálé aktivy tuto prodá a současně uzavře smlouvu o zpětném nájmu


Hodnocení efektivnosti investic
- při hodnocení investičního záměru používáme následující kritéria:
o výnosnost, tj. porovnání výdajů na investici s výnosy, které realizace této investice přinese. Výnosem je přírůstek čistého zisku a přírůstek odpisů
o rizikovost, tj. míra nebezpečí, že nebude dosaženo předpokládaných výnosů
o doba splácení, tj. čas potřebný k tomu, aby se investice přeměnila zpět do peněžní formy

Plánování investic

– investiční plán je rozveden v investičních projektech, které uvádějí věcnou i ekonomickou stránku pořízení investic.

- k věcné stránce patří:
o co má být pořízeno nebo obnoveno
o kdo zajistí projektovou dokumentaci
o kdo bude realizovat dodávku

- k ekonomické stránce patří:
o rozhodnutí o způsobu financování
o vyhodnocení efektivnosti projektu

Při rozsáhlé investiční výstavbě jsou účastníky:
- investor (organizace, která financuje investici)
- projektant (organizace zpracovávající projekt výstavby)
- dodavatel (dodávku zabezpečuje buď vlastní výstavbou nebo dovozem)

Zdroje financování investic
- zdroje, ze kterých lze investice financovat, je možno rozdělit na:

vklady vlastníků nebo účastníků (akcie)
vlastní nerozdělený zisk
odpisy
zdroje výnosy z prodeje a likvidace hmotného majetku a zásob
investiční úvěr od banky
cizí obligace vydané a prodané
splátkový prodej
leasing (finanční pronájem s následující koupí)

11. Investiční činnost

Investice = kapitálová aktiva tvořená statky, které nejsou bezprostředně spotřebovány, ale spotřebovávají se postupně a slouží k výrobě jiných spotřebních nebo kapitálových statků. Dva druhy investic:
- hrubé investice = suma nových investičních statků + stávající investiční statky
- čisté investice = hrubé investice – opotřebení investic

Každá vyšší výroba investičních statků znamená snížení výroby spotřebních statků a naopak. Má-li dojít k vyšší výrobě spotřebních statků, musí být nejdříve zvýšena výroba statků investičních. Proto rozhodování, v jakém poměru mají být investice a spotřeba patří na všech úrovních, ke klíčovým zásadním otázkám.
Investování je závislé na mnoha faktorech:
- tempu růstu produktivity práce
- výši úrokových měr
- daňovém systému
- míře rizika
- jaké výnosy nová investice přinese

Na ovlivňování investic má vliv hospodářská politika vlády, především její rozpočtová politika, na straně příjmové tvořena daněmi a na straně výdajové příděly do kapitol rozpočtu. Dále je ovlivňována i množstvím státních zakázek a dotacemi.

Podnikové pojetí investic

- investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu. Rozlišujeme 3 základní skupiny:
o hmotné (tvoří nebo rozšiřují výrobní kapacitu)
o finanční (cenné papíry, akcie, obligace)
o nehmotné (know how, výdaje na výzkum a vzdělání)

- pořizování hmotných investic tvoří hlavní část investiční činnosti strojírenského podniku. Menší část tvoří výdaje na pořízení nehmotného majetku a finanční investice. Finanční investice jsou naopak hlavní částí investic bank, investičních společností apod.

- ve výrobních podnicích tvoří převážnou část investiční činnosti pořizování hmotných investic, tj. výdaje na výstavbu, obnovu, modernizaci či rekonstrukci majetku. Tyto výdaje přinesou peněžní příjmy podniku během budoucích období, zpravidla delších než 1 rok.

- dobrá investice je zdrojem přírůstku zisku podniku, každá investice ale zatěžuje podnik vyššími fixními náklady. Odpisy lze v tomto případě charakterizovat jako fixní náklady, které při nedostatečném využívání investic zvyšují průměrné náklady na jednotlivé výrobky, tj. snižují rentabilitu výroby. Neefektivní investice neúměrně finančně zatěžují podnik.

- bez investic nelze efektivně vyrábět a v konkurenčním boji obstát. Je nutné investiční činnost řídit pomocí investičního plánu podniku, který je sestaven tak, aby zabezpečil naplnění dlouhodobých cílů podniku stanovených ve strategickém podnikatelském plánu.

Kontakt se zákazníky

- má za cíl upozornit spotřebitele a potencionální odběratele na vyráběné zboží, zejména zdůraznit jejich odlišnost od konkurence, kvalitu, dosažitelnost a cenu. Nejčastější formou je reklama prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo různých poutačů.
- zákazníci jsou získáváni i poskytováním různých slev, bezplatných vzorků, pořádáním výstav, vyřizování reklamací, zabezpečování pozáručního servisu apod.

Distribuce
- umístění zboží na trhu distribuční cestou tak, aby byl výrobek dosažitelný cílovému spotřebiteli


Řízení zásob hotových výrobků
- velmi podobný charakter jako řízení zásob materiálu. Kritériem je minimalizace celkových nákladů a dodržení přiměřených dodacích lhůt.

Skladování zásob hotových výrobků

- u kusové výroby sklad hotových výrobků prakticky není potřeba
- u výrobků spotřebního průmyslu je skladování nezbytné

Balení
- zahrnuje návrh na výrobu obalového materiálu tak, aby bylo zabezpečeno uložení i ochrana. Obal by měl zákazníka zaujmout, poskytnout informace o výrobku, značce a výrobci. Musí splňovat i bezpečnostní hledisko.
Můžou být až 3 vrstvy obalů:
o první vrstva – obal, ve kterém je uložen výrobek (dóza na krém)
o druhá vrstva – obal na dózu (papírová krabička)
o třetí vrstva – přepravní balení (fólie, lepenkové krabice)
- do procesu balení patří také povinné značení výrobku jako trvanlivost, nutriční složení, cena.

Vypracování podkladů pro fakturaci
- souhrn všech údajů, které musí obsahovat účetní nebo daňový doklad. Každý výrobek musí mít kód „Standardní klasifikace produkce“ dle Českého statistického úřadu.

Marketing

- marketing – zjišťování potřeb trhu a hledání cesty, jak je zajistit. Postupné kroky marketingu:
o posouzení, jak se jednotlivé výrobky podílejí na obratu, zisku, cash flow a jaká je skladba zákazníků
o sestavení tržní prognózy, tj. odhad jak se budou s ohledem na předchozí zjištění měnit dosavadní trendy
o stanovení cílů, které mají být v oblasti prodeje dosaženy. Např. objem tržeb, dosažení daného podílu na trhu, ...
o znalost cílů pak umožňuje sestavit marketingový mix, který zahrnuje oblast:
- výrobků (co budeme vyrábět)
- cen (jaké ceny)
- propagace (reklamy, osobní prodej)
- distribuce (prodej ve vlastních prodejnách, velkoobchodní síť)
o sestaví se rozpočet porovnaných příjmů a výdajů

Do procesu prodeje spadá ...

- do procesu prodeje spadá celá řada dalších, pro podnik nezbytných činností, ke kterým patří:
o příjem zakázek
o kontakt se zákazníky
o distribuce
o řízení zásob hotových výrobků
o skladování zásob hotových výrobků
o balení
o vypracování podkladů pro fakturaci

Příjem zakázek
- proces, kdy posuzujeme, zda můžeme splnit požadavky odběratele na dodávku z celé řady hledisek, především z hlediska:
o věcného (rozměry, jakost)
o ekonomického (cena)
o časového (termín dodávky)
o bezpečnostního a hygienického
o estetického (obal, tvar, vůně)

Metoda Just-in-Time

Metoda Just-in-Time – cílem této metody je, aby odběratel nemusel udržovat prakticky žádnou zásobu.
Předpokladem této metody je:
- zavedení přísné kontroly kvality u dodavatele
- dodržování režimu pravidelných a spolehlivých dodávek
- vytvoření fungujícího logistického systému v dopravě a manipulaci s materiálem
- dokonalá vzájemná informovanost i v operativním managementu
- precizní uzavření a dodržování smluv o dodávkách
- plná důvěra mezi dodavatelem a odběratelem

Skladové hospodářství – důležitou činností útvaru nákup je skladování. To zahrnuje skladovací proces, balení, objemy přepravních obalů, obrátkovost jednotlivých skladovaných položek, průměrný stav jednotlivých zásob, příjem do skladu, dopravu, manipulaci a třídění. Moderní způsoby skladování se neobejdou bez výškového regálového skladování, vyřešené paletizace a kontejnerizace.


Prodej – základní funkce
- v podmínkách tržního hospodářství je trh prodávajícího nahrazen trhem kupujícího. Na trhu výrobků je možné zakoupit potřebné suroviny, stroje a zařízení, a na trhu práce nezbytnou pracovní sílu s potřebnou kvalifikací. Prodávající rozhoduje o tom, jaké výrobky, za jakou cenu a komu bude nabízet. Kupující má možnost výběru z řady nabídek trhu.


Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny

Při stanovení optimální ...

Při stanovení optimální velikosti zásob je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení, skladování a udržování zásob.

- je důležité stanovit vhodný objednací systém na doplňování zásob. Kritériem při řízení zásob je minimalizace celkových nákladů na pořízení a udržování zásob. Běžnou pojistnou zásobu udržujeme na takové úrovni, která vyvolává minimální náklady na pořizování, skladování a udržování zásob a náklady vyvolané při opožděném krytí.

- schéma objednacího systému:

zásoba

BZ BO

PZ

čas
t0 td tp
BZ = běžná zásoba
PZ = pojistná zásoba
BO = pojistná zásoba
t0 = čas vyhotovení objednávky
td = čas vyjadřující dodací lhůtu
tp = čas převzetí (včetně času dopravy)

Signalizování při poklesu ...

Signalizování při poklesu bilanční zásoby pod tzv. objednací úroveň – musí být stanovena tak, aby s danou spolehlivostí uspokojovala vznikající vnitropodnikové potřeby od okamžiku signálu do okamžiku příchodu dodávky.

Pří stanovení velikosti objednacího množství mohou nastat 3 varianty:
- objednací množství je dané, neměnné
- objednávané množství je dáno rozdílem mezi stanoveným maximálním množstvím a stavem zásoby, která je v bodu objednávky
- objednané množství odpovídá propočtenému optimálnímu množství

Zásoby jsou doplňovány pomocí strategie:
- s volnými objednacími termíny, tj. že zásoba se objednává vždy, když skutečná zásoba klesne pod předem stanovené množství
- s pevnými objednacími termíny, tj. v předem daných intervalech je propočten rozdíl mezi stanoveným maximálním množstvím zásoby a skutečným množstvím zásoby

Strategické zásoby

- zabezpečují „přežití“ podniku při nepředvídaných kalamitách, např. přírodní pohromy, stávky apod. Nejsou předmětem řízení zásob a o jejich tvorbě a velikosti rozhoduje vrcholový management podniku


Spekulační zásoby
- vytvářejí se ve snaze docílit nákupních úspor. Důvodem může být očekávané zvýšení ceny.


Použitelné zásoby
- zásoby, u nichž se předpokládá, že budou v budoucnu běžně spotřebovány či prodány. Sestává se z dvou složek:
o přiměřené zásoby – zásoba, která bude spotřebována v určité předpokládané době
o nadbytečné zásoby, tj. rozdíl mezi celkovou průměrnou zásobou a přiměřenou zásobou daného materiálu

Řízení zásob

- znamená jejich udržování na úrovni, která odpovídá potřebám výrobní i nevýrobní činnosti podniku. Musí přihlížet na časovou potřebu na výrobu u dodavatele s ohledem na dobu předpokládané spotřeby. Na rozhodnutí o velikosti zásob mají vliv i cena dopravy, balení, skladování a příprava.

- vývoj nákladů při změně a počtu velikosti dodávky:


roční náklady (Kč)

celkové náklady

náklady na dodávku

náklady na skladování

počet dodávek za rok

Zásoby nedokončené výroby

- produkty, na nichž byly provedeny některé výrobní operace. Nejsou už surovinou, ale nejsou také ještě hotovými výrobky. Velikost nedokončené výroby záleží na délce a složitosti výrobního procesu a počtu vyráběných typů výrobků.


Zásoby hotových výrobků
- finální produkty, které nejsou dosud prodané. Jsou skladovány v podnikových prostorách. Podniky s hromadnou výrobou mají velké množství zásob hotových výrobků. Velikost zásob hotových výrobků závisí i na velikosti poptávky. Čím vyšší poptávka, tím nižší zásoba hotových výrobků.


Zásoby zboží
- finální produkty, které byly nakoupeny nebo vyrobeny k přímému prodeji. Patří sem i podnikové prodejny.


Rozpojovací zásoby
- zásoby, kdy mezi jednotlivými výrobními procesy došlo k rozpojení materiálového toku a to z důvodu vyrovnání časového nebo množstevního nesouladu, nebo proto, abychom eliminovali náhodné poruchy.

Tyto zásoby můžeme členit na:

o běžnou zásobu, která vzniká v důsledku nákupu nebo dopravy materiálu v dávkách
o pojistnou zásobu, kterou vytváříme za účelem zachycení náhodných výkyvů
o vyrovnávací zásobu, která řeší nesoulad průměrné výkonnosti navazujících pracovišť
o zásobu pro předzásobení, která má tlumit předvídané výkyvy na vstupu nebo výstupu

Zásoby na logistické trase
- výrobky nebo materiály, které sice již mají v logistickém řetězci konkrétní určení, ale ještě tohoto cíle nedosáhly. Patří sem:
o dopravní zásoba, která představuje „zboží na cestě“
o zásoba rozpracované výroby, která zahrnuje předané materiály a díly, které se nacházejí ve stavu zpracování

Technologické zásoby
- materiály nebo výrobky, které před dalším zpracováním nebo před jejich expedicí potřebují z technologických důvodů být jistou dobu a za určitých podmínek skladovány, aby nabyly požadovaných vlastností (vysychání dřeva, zrání odlitků). Patří sem i zásoby materiálů, které jsou udržovány z důvodu dosažení homogenizace (skládky rud apod.)

Přidaná hodnota

přidaná hodnota = hodnota produkce – náklady na suroviny, materiál a služby

čistá produkce (přidaná hodnota bez odpisů)
PP parciální =
počet pracovníků (odpracovaných hodin)

- růst produktivity práce je podmínkou růstu podniku a mzdový nárůst musí být vždy podložen růstem produktivity práce.


10. Obchodní činnost

Útvar nákup = zajišťuje všechny dodávky surovin, výrobků či součástek, polotovarů, výrobních i režijních materiálů, nářadí, náhradních dílů, přípravků a obalových materiálů tak, aby všechny činnosti, zejména výrobní, probíhaly v plánovaném čase a objemu.
Postupuje se podle následujících kroků:
- zjistí potřebu nakupovaného materiálu
- provede přehled o možných dodavatelích
- provede výběr dodavatelů a stanoví jim podmínky dodávky
- zabezpečí převzetí dodávky s ohledem na kvalitu a kvantitu
- zajistí uskladnění dodávky
- zabezpečí úhradu dodávky
- eviduje vratné obaly a zabezpečí likvidaci obalů nevratných

Klasifikace zásob

- pojmenování jednotlivých druhů zásob je nezbytné k jejich správnému řízení

výrobní zásoby
zásoby nedokončené výroby
dle stupně zpracování zásoby hotových výrobků
zásoby zboží
rozpojovací zásoby
zásoby zásoby na logistické trase
technologické zásoby
dle funkce podniku strategické zásoby
spekulační zásoby
dle použitelnosti použitelné zásoby
nepoužitelné zásoby


Výrobní zásoby
- suroviny, které představují složku, která tvoří podstatu konečného produktu. Dále sem patří všechny další pro podnik nepostradatelné materiály, které se nestávají součástí finálních výrobků (mazadla, obaly, ...)

Kapacita výrobní jednotky:

Kapacita výrobní jednotky: výsledek jejího výkonu a doby, po kterou je v činnosti.
Dobu činnosti vyjadřujeme pomocí časových fondů:
- kalendářní časový fond, který je dán počtem dní v roce, může být vyjádřen i v hodinách. Používá se při výpočtu v nepřetržitých výrobních procesech.
- nominální časový fond zjistíme odečtením nepracovních dnů, případně celozávodní dovolené
- využitelný časový fond zjistíme odečtením plánovaných prostojů (opravy, údržba) v pracovní době.

Plánování zajištění výrobních faktorů pro výrobu
- je třeba:
o zpracovat plán nákupu
o zpracovat investiční plán
o plán práce

Produktivita
- = efektivnost využívání výrobních faktorů ve výrobě. Úroveň je dána poměrem množství produkce k objemu užitných vstupů za dané období. Její zvyšování nesmí být prováděno na úkor zákazníkem požadované kvality

Celková produktivita:

Celková produktivita: výstup
P =
Σ zdrojových vstupů (zvěčnělé i živé práce


Produktivita parciální: význam pro řízení vnitropodnikových útvarů
výstup
P =
vstup (práce)

V praxi se používá nejčastěji jako ukazatel produktivita práce (Pp):
přidaná hodnota
PP celková =
počet pracovníků (odpracovaných hodin)